Zářijové vydání časopisu Journal of Family Psychology přináší studii 93 párů čekajících dítě: když se partneři během konfliktu navzájem validovali, druhý člověk častěji přešel z negativního naladění do neutrálního či pozitivního.
Nejde o návod, jak se nikdy nehádát. Je to užitečná připomínka, že v náročném období nemusí být prvním krokem řešení problému, ale uznání toho, co druhý právě prožívá.
Muži nejsou vždy přímočaří a někdy neumí otevřeně vyjádřit své city. Kvůli tomu může být těžké rozpoznat, zda to s vámi myslí vážně, nebo jste pro něj jen dočasná kratochvíle. Jak z jeho chování poznat, jestli váš vztah někam povede?
Tmavé táhlé mapy plísní za nábytkem jsou vždy nepříjemným překvapením. Kromě toho, že jsou nevítanými hosty ničícími stěny i vybavení, představují také zdravotní rizika pro obyvatele domu. Při jejich odstraňování proto musíte být zvláště opatrní.
Jako rodiče se snažíme vychovávat své děti tak, aby z nich v dospělosti byly sebevědomé, samostatné, úspěšné a silné osobnosti.
Přestože máme často tendence je před světem chránit, děti potřebují dělat svá vlastní rozhodnutí, vypořádávat se s přešlapy a nacházet v nich ponaučení.
Kryptoměny působí na první pohled složitě. Mluví se o blockchainu, peněženkách, soukromých klíčích nebo seed frázi. Přitom princip je překvapivě jednoduchý – a když ho pochopíte, zjistíte, že stačí několik slov, abyste měli pod kontrolou celé své digitální bohatství.
Ještě před pár lety jsme umělou inteligenci vnímali jako něco vzdáleného. Nástroj pro programátory, výzkumníky nebo velké firmy. Dnes ji má v kapse téměř každý. Stačí napsat otázku, stisknout tlačítko a odpověď je na světě. Rychlá, srozumitelná, často přesvědčivá. A právě tady začíná otázka, která není technická, ale lidská: co se stane, až si další generace bez tohoto tlačítka nebude umět poradit?
Není sci-fi. S ošetřením možná pomáhala i při vaší poslední návštěvě lékaře. Nevěříte? Tady jsou místa, kde byste ji nehledali.
Chytré technologie prostupují našimi životy jako vlhkost starou zdí. Nové studijní obory, které je integrují, ještě nevznikly, nebo se rodí jen pomalu. Jaké další studium doporučit našim dětem s ohledem na povolání, která budou v jejich dospělém životě „in“?
Mozek je sval – když ho nepoužíváme, ochabuje. K běžným zkušenostem podloženým výzkumy z oblasti neuroplasticity teď přibývají nové poznatky a tentokrát se už přímo vztahují k používání umělé inteligence.
Umělá inteligence je hodně užitečná věcička, ale co když se stane tak dokonalou, že prodlévat s ní přináší člověku víc, byť zdánlivě, než být s někým z masa a kostí? Může to nastat, co k tomu vede a jak zprvu skryté závislosti předcházet?
O tom, že AI výrazně zasahuje do našich životů, není třeba asi nikoho přesvědčovat. Setkáváme se s ní nejen formou ChatuGPT a nejrůznějších copilotů, nalézá se ale také v neskutečné řadě softwarů. Kde je AI přínosné, v čem pekelně otravné a měli bychom se bát o svá zaměstnání, ba co víc, vůbec důstojného životního uplatnění?
Ve vlastní rodině si často připadají neviditelně, protože jejich potřeby musí ustoupit do pozadí. Jsou křehké a zranitelné, a proto se jim říká „skleněné děti“. Jaká je role sourozenců dětí s postižením nebo speciálními potřebami? S jakými problémy se potýkají a jak se péče o nemocného promítá do jejich života?
Rovnováha mezi pracovním a osobním životem je dnes pro spoustu lidí důležitější než samotný plat. Neustálý tlak na výkon, dlouhá pracovní doba a nedostatek volného času postupně vedly až ke vzniku fenoménu work-life balance. O co přesně jde a jak ho dosáhnout?
V době, kdy nás technologie obklopují ze všech stran, bereme jako samozřejmost sdílení střípků ze svého života se všemi přáteli, a to i těmi hodně vzdálenými. Zveřejňování fotek a videí se však často týká i dětí. Fenomén zvaný sharenting otevírá důležité otázky týkající se ochrany soukromí, digitální identity a odpovědnosti dospělých v online světě. Proč v sobě ukrývá potenciální riziko a jak může ovlivnit budoucnost našich dětí?
