Kolekce článků

Krev a krvetvorba

Málokdo ví, že krev není tekutina, ale tekutá tkáň. Nebo že ředění krve – sousloví používané samotnými lékaři – není zdaleka tak přesné, jak by se zdálo být. Objevte netušené informace o haváriích v cévním řečišti, o krvi, její tvorbě a přežívajících lékařských praktikách, sahajících až do temného středověku.

Stáhnout PDF Stáhnout PDF

Havárie v cévním řečišti neboli trombóza

Ivana Cimbůrková | 6 minut čtení

Pozor, krevní sraženina! Nečekaná a nebezpečná překážka, která se někdy objeví v systému tepen a žil... Dál je to jako při hromadné havárii na dálnici - záleží na okolnostech i na štěstí, jak velkou škodu v krevním oběhu překážka způsobí. Tzv. „ředění krve“ má za úkol takovým nehodám předcházet.

Klid, tatínku, Pepíček je váš. To bude asi bombajskou krví... Případ vzácné krevní skupiny

Ivana Cimbůrková | 9 minut čtení

Kapitola „Bombajská krev“ bývá pro studenty biologie oblíbeným rébusem. Hledá se odpověď na otázku: „Jak je možné, že ve slušné rodině, kde manžel má krevní skupinu ,nula‘ a manželka skupinu A, běhá dítě s krevní skupinou B?“ Jak se jim do rodiny to „béčko“ dostalo, když ho nemá ani jeden z rodičů? Že by chybějící gen dodal soused?

„Přineste nulu negativní!“ aneb co se stane, když člověk dostane krev jiné skupiny

Ivana Cimbůrková | 8 minut čtení

Málokterý seriál z nemocnice se obejde bez atraktivní scény, kdy se rozlétnou dveře vstupní haly, vjíždí vozík se zkrvaveným tělem a už se sbíhá houf záchranářů s fonendoskopy kolem krků. Zatímco každý hned začal něco neodkladného kutit, nad jejich hlavami se rozléhají pokyny: „Připravte sál, rentgen, intubaci, amputaci!...“, a často dojde i na dramatické: „Potřebujeme nulu negativní!“ To je krev, která pochází od tzv. univerzálního dárce. V nouzi nejvyšší se dá použít pro okamžitou transfuzi bez zjišťování krevní skupiny příjemce.

Srozumitelně o krevních skupinách

Ivana Cimbůrková | 5 minut čtení

Matka příroda jaksi nepočítala s tím, že lidstvo jednoho dne přijde s nápadem mísit zaživa krev dvou různých lidí, a tak vybavila naši krev přirozenými protilátkami proti červeným krvinkám jiného člověka. Kdo dočte celý článek, snadno pochopí, odkud se vzal systém krevních skupin. Odpověď na otázku najdeme na povrchu červené krvinky, na její buněčné membráně.

Červená krvinka: skromný a poctivý pracant

Ivana Cimbůrková | 5 minut čtení

Krev je červená díky přítomnosti několika milionů červených krvinek v každém mililitru. (Řecký název erytrocyt znamená doslova „červená buňka“.) Každá červená krvinka v těle vzniká, zraje, pracuje, a nakonec umírá. Má pro svůj životní cyklus vyměřeno asi 120 dní a po celou dobu své existence si vede jako překvapivě skromný a poctivý pracovník. Čtvrt roku se nezastaví, a ještě vydrží nepřetržitě pracovat na kyslíkový dluh. Proč může lidská červená krvinka roznášet kyslík do celého těla, ale sama se bez něj musí obejít?

Játra, hepar, heparin

Ivana Cimbůrková | 2 minuty čtení

Ačkoliv se heparin přirozeně vyskytuje v mnohých tkáních lidského těla, vybaví se nám při jeho názvu spíše lék proti srážení krve. Anebo snad kauza, která začala plnit stránky novin v roce 2006?

Warfarin, lék s dobrodružnou zápletkou

Ivana Cimbůrková | 4 minuty čtení

Vpravdě krkolomnou cestu za dnešním pacientem urazil jeden z nejznámějších léků „na ředění krve“ – warfarin. V jeho historii se shledáme s otráveným dobytkem, sebevraždou jedem na krysy a dokonce i s nejmocnějším mužem Ameriky... V závěru článku najdete několik praktických rad k užívání.