31616749_s.jpg
i

Foto: 123RF

V životě dítěte zastávají oba rodiče důležitou roli. Jejich láska a péče je potřebná k tomu, aby potomek vyrostl v silnou osobnost. Tak jako každá dívka potřebuje matku, která ji naučí být ženou, potřebuje také otce, jenž jí poskytne rady, potřebnou ochranu a pocit bezpečí.


Matka je pro dítě tou nejdůležitější osobou: stará se už od narození, je oporou, bezpečným přístavem i kamarádkou. Od dobrého vztahu s mámou lze očekávat intimitu, sdílení tajemství, strastí i radostí. Tátové se tak někdy mohou cítit nedocenění, jejich pouto s dítětem není „vrozené“, ale musejí jej získat. Role otce je však nezastupitelná.

Otec je pro děti učitelem: měl by se stát vzorem hodným obdivu. Měl by dítě naučit zdravému sebevědomí, disciplíně i vytrvalosti, ale také sebekritičnosti. Aby tyto hodnoty dokázal předat, měl by s dítětem trávit dostatek času. Díky tomu může svého potomka formovat a pomoci mu nastavit životní hodnoty a cíle. Kromě toho je otec tím, který určuje hranice, které by neměly být překročeny.

Jak otec ovlivňuje budoucí vztahy své dcery

Mnoho dívek si rozumí spíše se svou matkou, otec funguje jako prvek opory, podpory a bezpečí, ale také jako autorita. I přesto nese otec výrazný podíl na tom, jak bude vypadat budoucí život jeho dcery. Díky otci si dívka utváří hodnoty sama o sobě, uvědomuje si rozdíl mezi mužstvím a ženstvím a získává jakýsi základní vzor muže, kterým se následně řídí (často i podvědomě). Pokud není otec dokonalým vzorem, netráví s dcerou dostatek času, případně je odměřený či konfliktní, může dcera přijmout tento vzor jako standard, podle kterého bude porovnávat své budoucí partnery a obecně všechny muže.

I když to zní jako generalizace – víme přece, že nemůžeme házet všechny lidi do jednoho pytle – dcera může nahlížet na muže určitým prizmatem, který získala v dětství. Prostřednictvím otce si utváří představu o tom, jak se muži chovají (a jak by se měli chovat). Pokud pro ni není otec dostatečným vzorem, chová se např. odměřeně, nebývá často doma, nebo jsou v domácnosti přítomny hádky, může si dívka toto chování osvojit jako model toho, jak se chovají všichni muži, což může výrazně ovlivnit její život. Od všech budoucích partnerů bude očekávat odtažitost, netoleranci či nedostatek respektu k její osobě. Může si vytvořit představu, při které se bude muset v životě spolehnout pouze sama na sebe, což může způsobit nedůvěru k ostatním (hlavně k mužům).

Budování sebedůvěry a vztah k druhým

Pokud nemá dcera s otcem dobrý vztah, může se různými způsoby snažit získávat jeho pozornost. Nedoceněná snaha zavděčit se může dceři v budoucnu způsobit pocity méněcennosti, které ji mohou provázet celý život. Odměřené chování a nutnost spolehnout se pouze sama na sebe může dívka v budoucnu brát jako normální projevy chování partnera.

Příliš mnoho kritiky nepřispívá sebedůvěře ani respektu k vlastní osobě. Nízké sebevědomí lze bohužel velmi snadno získat a stačí k tomu pouze „dobře“ míněné připomínky ohledně váhy, nedostatečných studijních výsledků či přehnané nároky a očekávání. Vysoké nároky nemusí z dítěte vytvořit silnou osobnost, na kterou čeká zářná budoucnost. Z dítěte může vyrůst osobnost, jenž si nevěří a všechny pokusy o úspěch raději vzdává.

Chování otce a jeho vztah k dceři výrazně ovlivňují ženskou sebedůvěru. Otec pomáhá dívce uvědomit si hodnotu ženství a podílí se na tom, jak silná osobnost se z ní stane.

Otec by se neměl bát projevit svoje city – dceru pochválit a ocenit.

Jedině tak může dívka vyrůst v sebevědomou a cílevědomou ženu, která se nebude bát složitých rozhodnutí a bude se přijímat taková, jaká je.

Dopis dceři aneb Jak to cítí otcové

Klára Kubáčková |3 minuty čtení

Výjimečná role otce

Muži často cítí povinnost postarat se o rodinu, zajistit jí ochranu a blahobyt. Nakládají na svá bedra mnoho zodpovědnosti a mají pocit, že musí být silní a nezlomní, což se neslučuje s projevováním emocí. Schopnost nebát se ukázat vlastní city je však pro dceru důležitá. Děti velmi dobře vnímají vztahy v rodině, proto je důležité, aby otec projevoval city také matce. Pokud dívka vidí nedostatečně vřelý vztah mezi rodiči, může to začít brát jako standard a očekávat, že její manželství bude jednou vypadat podobně.

Matky obvykle rozdávají lásku kudy chodí – jsou vřídly citů, které nezištně poskytují všem okolo. Důležité je, aby i otec dokázal pohladit, ocenit a dát najevo svou lásku k dítěti. Pokud dceru dokáže naučit, že i muži mají city a mohou být zranitelní, bude k nim dcera v budoucnu přistupovat s respektem i citem. Matka je kamarádka, které se může svěřit. Otec je autorita, se kterou dívka probírá otázky týkající se světa, učí se vytvářet si vlastní názory a stát si za nimi. Otcové často vyžadují důkazy a pokroky, o to více pak potěší, když dokáží také obejmout.

Co všechno tátova výchova dokáže

  1. Táta určuje standard, podle kterého si dcera v budoucnu vybírá partnera.
  2. To, jak se otec chová k matce, může způsobit, že bude dcera očekávat stejné chování od svého partnera.
  3. Otec pomáhá budovat sebedůvěru a učí dceru respektu k ostatním.
  4. Dostatek lásky a pozornosti ze strany otce pozitivně ovlivňuje dceřiny budoucí vztahy s muži.
  5. Učí dceru přijímat lásku mužů.
  6. Táta vytváří nenahraditelný zdroj bezpečí.
  7. Vytváří a formuje postoje ke světu.

Příliš velký tlak

Nedostatek lásky, pozornosti, ale také neschopnost ocenit úspěch dítěte. Tyto problémy se občas vyskytnou všude, ale jsou i rodiny, ve kterých je odměřený přístup na denním pořádku. Jak se taková výchova podepíše na dítěti?

Ze začátku si otec s dcerou budují svůj vztah, který není samozřejmý, jako se to předpokládá u matky. Táta musí na svém vztahu pracovat a vytvořit si s dcerou pouto. Vzájemná láska přichází, když spolu oba tráví čas. Mnoho dnes již dospělých žen vzpomíná, že si s nimi v dětství hrál spíše táta. Máma obvykle nese na bedrech starost o celou domácnost a nemá tolik energie pro skotačení. Tátové jsou dobří kamarádi, se kterými dítě zažije hodně legrace, na kterou může v budoucnu vzpomínat. V pozdějším věku se vztah mění: táta začíná být vzorem a autoritou, která se musí poslouchat. A právě tady lze narazit na úskalí.

Někteří otcové kladou na své děti až příliš vysoké nároky. Chtějí, aby měly dobré známky, aby „z nich v životě něco bylo“, aby měly lepší život než oni. V této snaze o dokonalou budoucnost potomka je někdy vyvíjen až přílišný nátlak na dokonalost. Když jsou drobné úspěchy považovány za samozřejmost, ale neúspěch je problémem, může se to promítnout do osobnosti dítěte.

Dívky, které se neustále snaží zavděčit svému otci, ale nedostává se jim žádného nebo minimálního uznání, mohou mít v budoucnu problémy se sebedůvěrou. Vše, co v dospělosti udělají, jim bude připadat nedostatečné a se svým výkonem nebudou nikdy spokojeny.

Otec je autorita, dcera k tátovi vzhlíží a snaží se mu zavděčit, zapůsobit. Je velmi důležité, aby cítila oporu a lásku, ale také, aby na ni byl otec pyšný.

Mám tě rád a jsem na tebe pyšný – nejkrásnější věta, jakou může otec dceři říct.

Stabilní a harmonický vztah může zaručit, že se dcera i v dospělosti bude k otci vracet pro rady týkající se života, kariéry, ale i vztahů. Táta funguje jako zkušený rádce, který je zároveň autoritou i vzorem.


SDÍLEJTE ČLÁNEK
45
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.