Dyspraxie aneb nejsem líný, jen méně obratný
O vývojové poruše motorických dovedností se mnoho nepíše. Děti, které se s ní narodily, často zažívají nepochopení a odsudky. Rodina i okolí je považuje za líné, příliš pohodlné, divné. Vše proto, že dnes a denně zápasí s oblékáním, obouváním, jedením a dalšími – vcelku běžnými – úkony. Přitom jsou to děti jako každé jiné – tedy až na tu nápadnou nešikovnost. I ony chtějí být milované, chválené, přijímané. Nejsou nemocné. Jen trochu motoricky „jiné“. Je i vaše dítě dyspraktik? Jak s ním pracovat? A proč je odhalení této „dys“ poruchy potřebné?
Lucie Vařechová |10 minut čtení