Lidé odpradávna věřili, že ve světě okolo nás je „něco víc“. Bohové, duchové, tajemné síly. Nadpřirozeno. Po tisících letech se toho moc nezměnilo – touha po vyšším smyslu v mnohých zůstala. Třeba víra ve vliv hvězdného znamení, ve kterém jsme přišli na svět. Její historie se začala psát dávno před starými Babylóňany, ale přetrvala dodnes. Co na to ovšem NASA a moderní vědecké přístupy? Dá se horoskopům věřit? A jaký vztah má astronomie k astrologii?
Když se řekne astrologie, pravděpodobně se vám vybaví horoskopy z tištěných periodik a internetu. Někdo si vzpomene na alchymistu a šejdíře v jedné osobě, magistra Kelleyho, ze slavného filmu Císařův pekař – Pekařův císař, který z hvězdné mlhoviny a slunečního svitu zhmotnil před zraky Jana Wericha, alias císaře Rudolfa II., éterickou bytost Sirael. Jiný si řekne "podvod", zatímco dalšímu proletí hlavou "strach, důvěra či víra".
Nepleťte si astrologii s astronomií. Míchat hrušky s jablky, i když to výrobci ovocných přesnídávek často dělají, sem nepatří.
Astrologie vs. astronomie. A není to jedno?
Není. Astronomie (můžete si pod ní představit třeba Hubbleův teleskop) je regulérní věda, zatímco astrologie (horoskopy) nikoliv. Astronomie pluje na bedrech astrofyziky, kosmologie a astrobiologie. Jakožto nauka o jevech za hranicí zemské atmosféry má nejblíže k fyzice a matematice. Své závěry staví na explicitním měření a matematických výpočtech.
Oproti astronomům jsou dnešní astrologové často označováni za obchodníky s deštěm, šarlatány a spíše než za vykladače hvězdných znamení – za psychology. Dříve tomu tak ale nebylo. Astronomie s astrologií bývaly jedno tělo. Sice si můžeme o astronomii přečíst, že její počátky sahají až do starověku, ale nikdo ji tímto názvem neoznačoval.
Synonymem hvězdářství byla v dávných dobách astrologie, matematika či alchymie. Vše živené snahou popsat, co je na obloze, a vyvodit z toho patřičné závěry. Časem se nůžky mezi astrologií a astronomií, tak jak je známe dnes, rozevřely. Astronomie se ve světě moderních, racionálně uvažujících lídí dostala na výsluní, zatímco astrologii odsunula na okraj – do močálu pavědy.
Hvězdná znamení kontra souhvězdí
Když se zeptáte druhých, co si představují pod narozením v určitém znamení (Býka, Ryb, Vodnáře…), nejspíš dostanete několik nesourodých odpovědí. Kromě krčení ramen a neurčitého nevím, část dotázaných nejspíš řekne, že jeho znamení „nějak“ souvisí se stejnojmenným souhvězdím na obloze. Jiní možná prohodí něco o starých moudrých Babylóňanech, zatímco další zmíní korelaci s čínským horoskopem. Ale jak je to doopravdy?
Zapamatujte si. Hvězdná znamení nejsou souhvězdí. Mají sice shodná jména: Vodnář – Vodnář, Střelec – Střelec aj., ale přímo spolu nesouvisí.
Nabízí se otázka: Jak ke svým jménům hvězdná znamení přišla? Dávní hvězdáři si nemohli nevšimnout, že Slunce při své pouti oblohou protíná 13 – tehdy dobře známých – souhvězdí. Poměrně zevrubně se pak zaobírali myšlenkou, zda fakt, že v nich Slunce nějakou dobu z pohledu nás pozemšťanů „setrvá“ než je opustí, s našimi životy nějak souvisí.
Ekliptika a základní zvěrokruh
Dráha, kterou sluneční kotouč z našeho pohledu po nebi urazí, se nazývá ekliptika. Slunce v rámci ní „přechází“ přes jednotlivá souhvězdí, ve kterých se „zdrží“ po různě dlouhou dobu. Důvod je prostý. Každé souhvězdí má jinou velikost:
- Největší z těch zvířetníkových je souhvězdí Panny. Zabírá rozlohu 1294° čtverečních nebeské sféry. Na druhém místě je Vodnář, se svými 980° čtverečními.
- Z dnešní dvanáctky znamení horoskopu jsou naopak Beran (441° čtverečních) a Kozoroh (414° čtverečních) na nebi ti nejmenší.
Rozparcelováním ekliptiky na nestejně velká souhvězdí dostaneme základní zvěrokruh. Takový ten reálný – zrcadlící názvy souhvězdí i jejich velikost.
Siderický zvěrokruh. Pátrání pokračuje
Nějaký Hadonoš, coby třinácté souhvězdí základního zvěrokruhu, se ke dvanácti měsícům jednoho roku jaksi nehodil. Když jej astrologové vynechali, mohli rozčlenit znamení (původně ona zrcadlená souhvězdí), na 12 dílků. Ale pozor, teď už stejně velkých, nadneseně připomínajících dílky rozkrájené pizzy.
Hvězdáři si byli vědomi krouživého pohybu zemské osy, díky němuž dochází k posunu pozorovaných souhvězdí. Vzhledem k této – tzv. precesi zemské osy – tu máme posun o celé jedno souhvězdí na každých 2 150 let. Tak vznikl horoskop siderický – vztažen k jedné z reálných hvězd na ekliptice.
Siderický zvěrokruh ke spřažení se skutečnými souhvězdími využívá podle západní astrologie hvězdu na ekliptice Aldebaran, zatímco indická astrologie pracuje s hvězdou Spica.
Tropický zvěrokruh. Velké finále
Pro nás hlavním typem zvěrokruhu je zvěrokruh tropický. Pokud tipujete, že konečně přišla řada na věštecké textíky z časopisů, hádáte správně. Pod exoticky znějícím názvem se skrývá 12 stejně velkých znamení – opět vzpomeňte na paralelu s pizzou – pojmenovaných podle souhvězdí. Toliko k podobnosti se zvěrokruhem siderickým. Dál se od sebe ty dva liší.
Oproti siderickému zvěrokruhu není ten tropický vztažen k nějaké hvězdě, ale k jarnímu bodu, který se vlivem krouživého pohybu zemské osy (precese) posouvá. S hvězdnou oblohou tak není pevně svázán.
Jarní bod neboli bod na nebi, kde se nalézá Slunce při jarní rovnodennosti, je z astronomického hlediska průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem. A místo, odkud se tropický zvěrokruh začíná počítat. K jarnímu bodu přísluší počátek znamení Berana. Jeho protějškem je podzimní bod – místo, kde se nachází Slunce při podzimní rovnodennosti – náležící počátku znamení Vah. Letní slunovrat startuje znamení Raka, zatímco ten zimní Kozoroha.
Odhalila NASA chybu v horoskopu?
Čas od času se internetem prožene zpráva o tom, že pracovníci NASA zpochybnili zvěrokruh. Ten západní, zvaný tropický. Většina takových článků se odkazuje na zprávu z roku 2016 informující o populárně naučné přednášce tamních vědců pro děti. Co na ní tak závratného odhalili? A opravdu otřásli pilíři západní astrologie?
Zatímco si myslíte, že jste Vodnář, Slunce stojí teprve v Kozorohu. Snaha NASA o objasnění rozdílu mezi západní astrologií a reálnými souhvězdími na ekliptice, posouvanými z důvodu precese zemské osy, se nesetkalo s pochopením.
Milovníky konspiračních teorií nepotěšíme. Pracovníci NASA se jen snažili objasnit, kterak náš západní – tropický – zvěrokruh funguje. A že kromě názvů nemá se skutečnými souhvězdími společného o nic víc než školní lavice s lavicí kuchyňskou. Spíš než obrazem prostoru je totiž vyjádřením času.
Posun jarního bodu a znamení zvěrokruhu
Celá kauza, kterou sem tam někdo opráší, popisuje pouze to, co dávní hvězdáři dobře znali. Krouživým pohybem Země (precesí) dochází k malému posunu rovníkových souřadnic užívaných ke stanovení polohy nebeských těles. To vede na jednu stranu k odklonu tropického horoskopu od siderického (i když se časem k sobě zase přiblíží) a k rozevírání nůžek mezi znamením, ve kterém jsme se narodili, a stejně pojmenovaným reálným souhvězdím. Na druhou stranu tohle funguje jako skvělé vodítko k určování stáří prehistorických staveb.
Věk Vodnáře nebo Ryb?
Podle výpočtů NASA trvá dokončení precese – tedy jednoho krouživého pohybu Země kolem pólu ekliptiky – 25 800 let. Této době se říká Platónský rok. A jako ten kalendářní, i tento astrologové rozčlenili na „měsíce“. Konkrétně na 12. Jeden Platónský měsíc tak vychází na 2 150 let. Jednoduchá matematika. Jenže aby to nebylo tak snadné, těchto dvanáct měsíců pojmenovali podle znamení zvěrokruhu.
Když někoho uslyšíte říkat něco o „věku Vodnáře“, nemluví o znamení Vodnáře ani o souhvězdí Vodnáře, ale o jedné dvanáctině doby, než pohyb zemské osy opíše kruh.
Stejně jako počátky zvěrokruhů (toho základního, siderického, tropického, aj.) i začátky Platónských měsíců nevycházejí astrologům stejně. Nejde proto s určitostí říct, kdy jeden věk končí a další začíná. Paradoxní přitom je, že podle týchž astrologů ovlivňují tyto věky počínání lidstva. Ale když neznáme jejich začátek ani konec, je to obdobné jako s věštbami Pýthie.
Např. věk Vodnáře je spojován s volnomyšlenkářstvím, pokrokem, objevy, filantropií a poznáním. Není proto až tak k podivu, že je mezi astrology hned několik teorií, kdy jeho čas nadešel. Jedni ho dávají do souvislosti s průmyslovou revolucí v 18 a 19. století, jiní jej vidí jako odpověď na situaci ve 20. století a další mají za to, že si na něj ještě počkáme. A poměrně dlouho. Např. rakouský filozof a esoterik Rudolf Steiner, žijící na přelomu 19. a 20. století, stanovil počátek věku Vodnáře až na rok 3 573.
Věřit nebo nevěřit?
Český klub skeptiků Sysifos prezentuje astrologii jako nefunkční. Sami profesionální astrologové tvrdí, že horoskopy v časopisech a na internetu jsou nesmysl. Studenti toto téma promítli do nesčetně textů svých bakalářských a diplomových prací. A výsledek? Víra hory přenáší a zda věřit nebo nevěřit, je opět – a jak jinak než – na každém z nás.
