Co je rozumné vyžadovat od dětí?

Váš tříletý syn se vzteká. Právě jste mu zakázali běhat okolo stolu. Hrozilo totiž, že převrhne plnou sklenici vody. Výsledkem je, že křičí, dupe a do všeho bouchá. A vy si, jako už snad po tisící, říkáte: Přejde ho to někdy? Je to jenom přechodné období, nebo dělám něco špatně?

Po své šestnáctileté dceři chcete, aby se postarala o vysávání v celém bytě. Večer má přijít návštěva a vy do té doby musíte obstarat ještě spoustu věcí. Jenže vaše dcera se na to příliš netváří. Nasadí otrávený výraz, kterým vám dává jasně najevo, co si o tom myslí. A vás jako první napadne: Mám to pro tentokrát udělat já? Opravdu toho chci po ní tak moc?

Výchova v minulosti versus dnes

Když si ve výchově nevíme rady, obvykle se upínáme ke svým vlastním zkušenostem. To, co bylo normální u vás doma, nejspíš považujete za vzor i pro svou vlastní domácnost. A pokud jste neměli zrovna výchovu, kterou byste chtěli napodobovat u svých dětí, nejspíš si pro radu chodíte za někým zkušenějším ve vašem okolí. Jenže dá se tato metoda uplatnit za všech okolností?

Je jasné, že to, co bylo v minulosti považováno za zcela běžné, nemůžeme vždy napasovat na dnešní dobu. Za posledních několik let se toho sice zase tak moc nezměnilo. Pokud bychom ale zabrousili do historie trochu dál a chtěli napodobovat vzorce chování našich předků, museli bychom opět vytáhnout rákosku, nechat děti pravidelně klečet v koutě na hrachu, brzy ráno je nutit vstávat, aby před školou stihly ještě nakrmit všechno zvířectvo, a hned po škole je vzít s sebou na pole. Jenže abychom byli spravedliví, stejně tak bychom jim také museli dopřát všechny zážitky spojené s pasením krav, večerními černými hodinkami a zpíváním lidových písní při draní peří.

Je zkrátka jasné, že dnešní doba je jiná. A tak nemůžeme za všech okolností hledat inspiraci v tom, jak to dělali naše babičky. Ani nemluvě o tom, že ty by asi netušily, jak se vypořádat s úskalími sociálních sítí, kyberšikany a s dalšími záležitostmi, které s sebou přirozeně nese dnešní doba.

Vztahy lidí okolo nás někdy vypadají jako reklama na život. Za zavřenými dveřmi se ale může odehrávat něco úplně jiného.

Můžeme žít stejně jako dřív?

Časy se mění. Ať chceme, nebo ne, dnešní děti jsou ovlivněny moderními technologiemi, ale také nastavením společnosti. Je pro ně normální, že polovina spolužáků má dvě maminky nebo dva tatínky. Nad tím, že máma používá jiné příjmení než dítě, už se dneska pozastavuje jen málokdo. Stejně jako nás všechny ovlivňují moderní názory na feminismus, homosexualitu, zdravý životní styl, veganství, ale i na to, co člověk doopravdy potřebuje k životu, aby byl spokojený.

Není tedy divu, že dnešní rodiče si s výchovou často neví rady. Názory odborníků i pohled okolí se totiž rychle mění, a tak je někdy obtížné najít vyrovnanou a spolehlivou cestu, jak k výchově vlastního dítěte přistupovat.

V případě výchovy všichni máme u každého dítěte jen jeden pokus. Moderní společnost navíc rodiče neustále nutí k názoru – k názoru, který musí být postaven na pevných základech. Už od narození dítěte čelí rodiče nátlaku zaujmout jasné stanovisko a dokázat pohotově odpovědět na otázky: Budeš kojit? Budeš používat látkové pleny? Budeš očkovat? Budeš už přikrmovat? Budeš dítě léčit alternativními metodami? Dáš dítě do specializované školky? Vyřídíš dítěti odklad?

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Rodiče to dnes nemají jednoduché. Kromě toho, že musí mít na vše názor, jsou také neustále někým hodnoceni. Nebo si tak alespoň mohou často připadat. Ať už se v zásadních životních otázkách rozhodnou jakkoliv, za své jednání jsou částí společnosti chválení, zatímco ostatními jsou haněni. Neexistuje nic mezi tím. A to se odráží i ve výchově jako takové.

Jak najít vyrovnanost

Některé věci se ale nemění. Stále platí, že rodiče by měly své děti vychovávat. Po staletí se ukazuje, že ač může být představa dávat dětem přílišnou volnost lákavá, úplně se nevyplácí. Jenže co přílišná volnost znamená?

Děti by měly mít nastaveny jasné mantinely. To jim v životě dává jistotu, kterou potřebují. A i když se těmto pravidlům někdy vzpouzí, jsou-li rodiče dostatečně pevní, z jejich dětí se stanou vyrovnaní dospělí lidé s vysokými morálními hodnotami. A to je potřeba tím více, čím uvolněnější jsou měřítka v dnešním světě.

Zůstaňte rodiči

Být rodičem je závazek. Neznamená to, že budete dělat všechno stejně jako vaši rodiče. Ani to, že se ve všem musíte vyrovnat ostatním rodičům. Nikdy se proto nesrovnávejte. To, co navenek vypadá jako báječný vztah mezi mámou a dcerou nebo jako vyrovnaný vztah mezi partnery a nevlastními dětmi, je často vykoupeno tím, co zůstává skryto.

Než abyste se srovnávali s ostatními, raději se zaměřte na své vlastní možnosti a schopnosti. Svému dítěti byste měli být vždy oporou a dávat mu najevo, že ho máte rádi. A to platí i v případě, že se váš vzájemný vztah jakkoliv vymkne kontrole.

Pamatujte, že jako rodič máte právo a povinnost uplatňovat svou autoritu. Nejrůznější odborníci staví v posledních letech rodičovskou autoritu do ne úplně správného světla. Někteří ji dokonce považují za neetickou. Pravdou však je, že pokud dítě nebude vnímat vaši autoritu, nikdy nedosáhnete toho, aby vás plně respektovalo. Proto se nebojte svou autoritu správným způsobem prosadit. Nikdy si ale nespleťte uplatňování autority s tyranstvím.

Jsou-li rodiče ve výchově dostatečně pevní, z jejich dětí vyrostou vyrovnaní a spokojení dospělí lidé s vysokými morálními hodnotami.

Ukázňování k rodičovství patří

Stanovovat dítěti pravidla a dožadovat se jejich dodržování, to je základním stavebním kamenem každého rodičovství. Máte někdy pocit, že v porovnání se svými kamarádkami, kolegy v práci nebo rodinnými příslušníky své dítě pořád jenom peskujete? Pokud je tomu tak v situacích, které si to žádají, a ke svým dětem nejste neúměrně hrubí, pak se nebojte si za svou pevností stát. V rodině by neměla být prosazována přílišná demokracie, ale ani diktatura. Nyní je vám to možná v přítomnosti dalších lidí chovajících se odlišně nepříjemné. Z vašich dětí ale díky vašemu přístupu nejspíš vyrostou vyrovnaní a spokojení lidé. A to je mnohem důležitější než se dnes přizpůsobit názoru ostatních, se kterými si možná za pár let ani nebudete mít co říct. Více o výchově malých dětí se dočtete v článku:

Na pravidlech trvejte

Jako rodiče byste se měli vyvarovat stanovování nesrozumitelných nebo zbytečných pravidel. Předejdete tak mnoha nedorozuměním a oboustrannému zklamání. Pokud už ale nějaké pravidlo jasně stanovíte, měli byste být neoblomní. Děti se musí naučit, že to, co řeknete, platí. A nakonec budou rády. Získají ve vás totiž důvěru a až o něco skutečně půjde, dají na váš názor. Více o tom, jak jako rodič můžete obstát, jsme psali v článku:

Jako rodič máte právo a povinnost uplatňovat svou autoritu.

Učte děti pomáhat vám

Děti potřebují cítit, že jsou součástí rodiny. Zároveň je vaší rodičovskou povinností je vést k samostatnosti a učit je zvládat nejrůznější činnosti. S tím souvisí i jejich pomoc s domácími pracemi. Naučit děti pomáhat, to je někdy pořádně složitý proces. Dokázat se oprostit od potřeby, aby bylo uděláno vše perfektně, je někdy pro rodiče nepřekonatelně těžký úkol. Stejně jako muset poslouchat nespokojené odmlouvání dětí, že se po nich zase něco chce.

Pokud máte problém své děti do domácích prací zapojit, budete se změnou muset začít v prvé řadě u sebe. Váš přístup totiž ovlivňuje nejen to, zda budete na starost o domácnost sami, ale také to, zda vám děti budou pomáhat rády, nebo z donucení. Více o tom, jak děti vést k zájmu o domácnost, se dozvíte v článku:

Hledání vyrovnanosti ve výchově

Každá máma a táta si přejí být skvělými rodiči. A tak svádí neustálý boj mezi touhou se o své dítě dobře postarat, obětovat se mu, snahou udělat vše pro jeho spokojenost a nutností učit ho všemu, co mu pomůže obstát v dnešním moderním světě spolu s potřebou nenechat sebou manipulovat. Dobrou zprávou však je, že ač všichni rodiče dělají chyby, je to boj, který můžete vyhrát. Nenechte se ovlivnit všemi moderními trendy ani názory kamarádek. Jděte si svou vlastní cestou – takovou, která bude vhodná pro vás a ideální pro vaše dítě.