Zlepšete soustředění a koncentraci sebe i svých dětí

Je léto a den jak malovaný. Sedíte na lavičce v parku a pozorujete okolní dění. Před vámi se rozprostírá roztomilá scenérie v podobě několika dětí, kteří si hrají na rozložené dece uprostřed trávníku. Jedno z nich opatrně staví věž z kostek a při tom samým soustředěním vystrkuje jazýček z koutku úst. Naopak dítě opodál pobíhá od jedné hračky k druhé a s každou si jen chvíli pohraje. Sotva rozloží stavebnici a začne stavět, odběhne k jiné a zdánlivě zajímavější hračce, kterou opět po krátké chvilce nechává bez povšimnutí.

Rozdíl ve schopnosti soustředit se je u obou dětí tak velký, že vám to nedá a musíte se nad ním hlouběji zamyslet. S klidem vám můžeme říct, že nejste jediní, koho soustředění u dětí zajímá a kdo se jím zabývá. Od odborníků a dětských psychologů toho o koncentraci dětí víme opravdu hodně. Informací je dokonce tolik, že se v nich lze snadno ztratit. A právě proto vám nabízíme ucelený přehled toho, co byste o soustředění, a to nejen u dětí, měli vědět.

Jak poznat poruchu pozornosti u dětí

Z krátkého příběhu by se mohlo zdát, že pobíhající dítě trpí poruchou pozornosti s hyperaktivitou neboli tzv. ADHD. Nemusí tomu tak ale být. V příběhu totiž nebylo řečeno spoustu údajů, jako například věk dítěte, což je dost podstatná informace pro určení diagnózy. Nutno podotknout, že dětská pozornost se vyvíjí s věkem a není v průběhu let stále stejná. Zda touto poruchou dítě skutečně trpí, musí zjistit specialista v pedagogicko-psychologické poradně. Na základě domněnek nebo poznámek ostatních maminek na nepozornost vašeho dítěte to nelze předem usoudit. Pokud se však sami domníváte, že je vaše dítě až příliš nepozorné, můžete využít služeb poradny. K vyšetření není potřeba žádného doporučení.

Projevy poruchy pozornosti mohou být různé. Mezi nejčastější patří: impulzivita, hyperaktivita, nesoustředěnost a netečnost. Dítě může na první pohled působit, jako že se nudí, a proto vyhledává co nejvíce rozptýlení. Při zadaném úkolu ho každý zvuk či i nepodstatný podnět vyvede ze soustředění, kvůli čemuž se pak o dítěti často říká, že je zlobivé, nedbalé nebo neklidné. Poruchy pozornosti však vůbec nesouvisejí s výchovou, což si mnozí rodiče myslí a dávají si to za vinu. Příčina není jasná, avšak existují faktory, které rozvoj těchto poruch mohou podnítit – patří mezi ně například genetika, komplikace při porodu nebo početí v pokročilém věku.

Děti s poruchou pozornosti nejsou hloupé. Jejich IQ může být dokonce nadprůměrně vysoké.

Prvních projevů si většinou všimnou již pedagogové v mateřské školce. Ať už ale dojde k potvrzení diagnózy nebo ne, roztržité a málo soustředěné dítě si zaslouží péči, která ho zklidní a připraví mu optimální podmínky pro plnění úkolů.

Pozor na přehnané nároky. Dětská pozornost se mění s věkem

Dětská pozornost se v průběhu dětství a dospívání vyvíjí a zlepšuje. Například batolata se dovedou soustředit jen na jednoduché pokyny a většinou při hře nezvládají souběžně také komunikovat. Dítěti ve věku 4 až 5 let se naopak doba schopnosti soustředění prodlužuje až na 20 minut na jeden jediný úkol, avšak záleží na obtížnosti činnosti a únavě dítěte. Předškoláčci mají pozornost zase o kousek lepší a vyspělejší. Stále je však nutné činnosti prokládat hrou a odpočinkem. Školáci by pak měli být schopni soustředit se delší dobu a vykonávat více aktivit najednou.

Pokud se tedy vaše dítě nedovede plně soustředit na několik úkolů současně, nemusíte to hned znamenat, že trpí nějakou poruchou. Tyto faktické údaje vám také pomohou nemít na své děti přehnané nároky, nebo naopak zbytečně nízké očekávání.

Jací rodiče, takové děti?!

Není žádnou novinkou, že děti napodobují své rodiče a do podvědomí si ukládají jejich vzorce chování. Někdy je proto velice obtížné připustit si, že na nízké míře soustředění svého dítěte, máme jistý podíl. Pokud totiž sami odbíháte od jedné věci k druhé, u ničeho dlouho nevydržíte a máte neustále spoustu práce, povinností a úkolů, které musíte prostě za každou cenu okamžitě splnit, nelze očekávat, že vaše dítě bude koncentraci plně ovládat.

Děti vás sledují. Pokud sami odbíháte od jedné věci k druhé, nelze očekávat, že se tento vzorec chování na dítě nepřenese.

Za krátkou schopností dětí koncentrovat se na určitou činnost také někdy může neustálé podsouvání nových a nových podnětů, abychom dítě zabavili. Stejně tak není úplně ideální dětem ke hře pokaždé pouštět jako kulisu televizi, neboť může docházet k roztříštění pozornosti a vzniku návyku. Dítě pak bude vždy při hře vyžadovat další stimuly – tedy puštění televize. A pokud k zapnutí nedojde, bude mu hraní s hračkami připadat méně zábavné.

Co tedy dělat? Jak zlepšit soustředění?

Koncentraci jak u sebe, tak svých dětí můžete trénovat. Je to podobné, jako když trénujete svaly – když se jim budete věnovat každý den alespoň chvíli, zesílí. Když polevíte, ochabnou. Stejně jako u svalů ale po čase dochází k vyčerpání. U dospělého člověka produktivita a míra soustředění klesá po 40 minutách intenzivní koncentrace na jeden úkol. Důležité proto jsou přestávky, nebo alespoň prokládání náročné práce méně obtížnou či manuální.

Lidský mozek je zároveň nastaven tak, aby stále zachytával nové a zajímavé podněty, což se projeví obzvlášť v době, kdy se člověk věnuje činnosti, která ho příliš nebaví. Proto, abyste dosáhli co nejdelší a co možná nejkvalitnější koncentrace na daný úkol, měli byste eliminovat rušivé elementy ve svém okolí.

Mezi hlavní problémové podněty patří hluk. Při dělání úkolů proto sobě a svým dětem připravte klidné, dobře osvětlené prostředí s přiměřenou teplotou. Vypněte všechny upozornění na mobilu a počítači, ať vás nic nerozptyluje. Problémem také bývá nepořádek, a to ať už na pracovním stole, v místnosti nebo na ploše počítače.