Jako rodiče se snažíme vychovávat své děti tak, aby z nich v dospělosti byly sebevědomé, samostatné, úspěšné a silné osobnosti.
Přestože máme často tendence je před světem chránit, děti potřebují dělat svá vlastní rozhodnutí, vypořádávat se s přešlapy a nacházet v nich ponaučení.
Pro děti není vždycky snadné stát se soběstačnějšími a pro rodiče zase nechat je jít jejich vlastní cestou. Instinktem rodičů je chránit své děti a pomáhat jim v jejich životní cestě. Neustálé držení za ruku ale z dětí nevytvoří silné osobnosti, které se nebojí překážek.
Jako rodič musíte překonat svůj strach a nechat dítě rozvíjet se a učit se. Věřit mu, že zadané úkoly zvládne udělat samo. A když se spálí? Pak tu budete vy – rodič – který nabídne vřelou náruč a útěchu.
Děti potřebují čelit výzvám, aby si rozvinuly dovednosti, posílily svou houževnatost, statečnost, soběstačnost a víru v sebe sama. Vedení dítěte k nezávislosti vyžaduje čas a úsilí, ale výsledky stojí za všechnu dřinu.
Dovolte dětem dělat chyby
Ačkoli se vám může tato myšlenka jako rodiči příčit, děti si občas potřebují „nabít pusu“. Jedině tak se naučí, že na jednom přešlapu nestojí celý svět. Když udělají chybu, dejte jim najevo, že je to v pořádku. Každý občas chybuje, lidé nejsou neomylní. Důležité je se poučit a příště situaci vyřešit jinak.
Chyby by měly být vnímány jako příležitosti k učení a růstu. Vaše role je být ten zkušenější, který nabídne vedení a pomůže s řešením.
Magazín Parents.com uvádí, že tento přístup lze aplikovat, jak na drobné chyby jako je zapomenutí deštníku během dní, kdy jsou očekávány srážky, tak i na ty větší jako je zpackaný test, na který se dítě nedostatečně připravilo. Umožnit dítěti pocítit nepohodlí, zklamání a neúspěch je náročné především pro rodiče. Pro děti je ale důležité procházet si i nepříjemnými situacemi.
Naučíte-li děti vnímat neúspěch jako zpětnou vazbu na předešlá rozhodnutí, pomůže jim to být sebevědomější a snáze překonávat další překážky.
Dejte jim prostor
Malé děti ještě potřebují pomoc s každodenními činnostmi, ale přesto často můžete vidět, jak se snaží sami si obout boty nebo si svléknout bundu. Přestože vás to jako rodiče zdržuje (a možná kvůli tomu občas přijdete někam se zpožděním), váš potomek potřebuje cítit, že v něj věříte. Ačkoli víte, že si boty stejně ještě sám nezaváže, nechte jej to alespoň zkusit.
Děti potřebují dostávat příležitosti ukázat, co v nich je. Když jim budete neustále se vším pomáhat, na pomoc si zvyknou a nejenže ji budou očekávat, možná ji budou i vyžadovat. Neustále se tak budou spoléhat na pomoc druhých a jakmile se někde ocitnou sami, nebudou si vědět rady.
Podpořte své dítko tím, že mu dáte příležitost k objevování vlastních dovedností, aniž byste jej příliš hlídali. Pokud si všimnete sourozeneckých konfliktů, dopřejte dětem prostor k tomu, aby se situaci pokusily vyřešit samy, než skutečně zasáhnete.
Na procházce je nechte jít po chodníku kousek před vámi, starším dětem dovolte, aby zašly do obchodu něco koupit, zatímco je budete nenápadně sledovat přes výlohu.
Milovat děti znamená nechat je jít.
Nabídněte možnost volby
Děti potřebují přiměřenou míru svobody k tomu, aby se mohly rozvíjet. Když je necháte, aby se samy rozhodovaly, dáte jim skvělou příležitost k tomu, jak posílit vlastní osobnost, vybudovat důvěru k vlastním rozhodnutím a naučit se zodpovědnosti. Začít přitom můžete s drobnými úkony: nechat dítě vybrat si, co si obleče do školy, zda uděláte nejdříve úkoly z matematiky nebo z češtiny, nebo třeba že jej necháte jít domů ze školy s kamarádem. Všechny tyto drobné příležitosti každodenního života učí děti přirozeným způsobem činit vlastní rozhodnutí a zažívat také volně plynoucí důsledky.
Podle magazínu Parents.com je poskytování příležitostí jedním ze způsobů, jak můžete jako rodič svému potomkovi ukázat, že jeho rozhodnutí, nápady, potřeby, přání a preference respektujete.
Možnosti nabízejte přiměřeně k věku dítěte. Menší děti potřebují konkrétní možnosti, mezi nimiž mohou vybírat. Zeptejte se, zda chtějí jít na hřiště, nebo na procházku. Ať vyberou jakoukoli možnost, podpořte je.
Proč v dětech podporovat technické myšlení a jak na to?
|5 minut čtení
Neúspěch není prohra
Děti cítí vaši důvěru a podporu. Někdy ale taky cítí tlak na dokonalost a bojí se, že vás zklamou. Některé děti mohou být natolik uvězněné ve strachu z prohry, že se do složitějších věcí raději ani nepouští. Vaším úkolem je dítě podpořit a dát mu najevo, že mu věříte. Zároveň ale musí vědět, že když věci nedopadnou podle jeho očekávání a přijde selhání, svět se nezboří.
Jako rodiče byste měli děti podporovat ve zkoušení nových věcí, povzbuzovat je k vystoupení z komfortní zóny a naučit je nebát se čelit složitým situacím. To proto, abyste v nich zažehli touhu dosahovat větších cílů a nemít strach z výzev. Vždy se snažte mít na paměti, že dokonalost není cílem. Život je o činění rozhodnutí, z nichž ne všechny se vždy ukážou být správnými. Neúspěch je nutným důsledkem, který ale může vést k ponaučení a posílení osobnosti.
Všechno úsilí, které vynaložíte, se dětem v dospělosti vrátí. Díky vašim snahám z nich mohou vyrůst silné, nezávislé a samostatné osobnosti, které se nebudou tolik bát neúspěchu u pracovního pohovoru, důležité schůzky nebo přijímacích zkoušek. Tím nejdůležitějším je, že to všechno budou dělat pro sebe, a ne proto, že celý život cítili tlak na to být dokonalí a úspěšní.
Klíčem je důvěra
Podpora nezávislosti může být někdy boj. Mnohdy budete cítit nutkání dokončit úkol sám, protože je to rychlejší, ale myslete na to, že čím víc toho pro své děti uděláte, tím méně se toho samy naučí. Klíčem k tomu, jak pomoci dětem stát se nezávislými, je důvěřovat jim a poskytovat příležitosti, které jim pomůžou vybudovat si vlastní sebevědomí a důvěru v sebe sama.
Nikdy nepomáhejte dítěti s úkolem, u kterého má pocit, že může uspět.
– Marie Montessori
Otázky a odpovědi
Jak pomoci dítěti překonat strach z neúspěchu?
Je důležité dítě podporovat a dávat mu najevo, že neúspěch není konec světa, ale příležitost k růstu. Ukažte mu, že selhání je součástí života a že se z něj může poučit, aby příště postupovalo lépe. Pomáhejte dítěti pochopit, že chyby jsou přirozené a nezbytné pro rozvoj.
Jak přizpůsobit podporu samostatnosti věku dítěte?
Menším dětem dejte jednoduché a konkrétní úkoly, například obléct si ponožky nebo uklidit hračky. Starším dětem umožněte více nezávislosti, například rozhodování o tom, jak si zorganizují čas na učení, nebo je požádejte, aby vyřešily drobný problém samy. Vždy však mějte na paměti jejich schopnosti a potřeby.
Jak se zachovat, když dítě udělá chybu?
Zůstaňte klidní a empaticky dítě podpořte. Pomozte mu pochopit, co se stalo, a společně přemýšlejte, jak by mohlo situaci příště vyřešit jinak. Místo kritiky zdůrazněte, že každý má právo na chyby, které vedou k učení a posilování dovedností.
