Jak správně chválit děti

Říká se, že chvály není nikdy dost. A v případě dětí to platí dvojnásob. Pokud to ale s pochvalou začnete přehánět, rychle přijdete na to, že líbezná slova přestávají na vaše děti fungovat. I ti nejmenší totiž dokážou vycítit, kdy je pochvala neupřímná.

Z vaší pochvaly se může stát během jediného okamžiku nevyžádané koření, kterého když je moc, požitek z jídla rychle znechutí. Jak najít v této oblasti rovnováhu a chválit děti tak, aby to mělo skutečný smysl?

Jaká pochvala je ta správná?

Abyste si na tuto otázku mohli správně odpovědět, zamyslete se nejprve nad tím, co vlastně může být na vaší pochvale špatně. Že pochvala na vaše děti zabírá, je bez pochyby. Děti jsou zvyklé slyšet povzbuzující slova obvykle již od útlého věku: když se poprvé překulí na bříško, když udělají první krůček, když se poprvé vyčůrají na nočník, když zvládnou svůj první den ve školce nebo třeba namalují krásný obrázek. Možností, kdy děti můžete chválit, je celá řada.

Když děti vidí, že máte z jejich snahy a pokroku radost, snaží se ještě více.

Chtějí se zavděčit, mít dobrý pocit z toho, že něco dokázaly, a naučit se honem něco dalšího.

Pochvala je tedy bezpochyby skvělým prostředkem, jak posouvat schopnosti a dovednosti dětí dál. Tak v čem je tedy problém? Především v tom, že pokud to začnete přehánět s množstvím a způsobem projevu pochvaly, dítě okamžitě vycítí, že je něco špatně. Pochvala je jako vynikající sladkost. Dokud ji dítě dostává jednou za čas, těší se na ni a má na ni příště zase chuť. Pokud ví, že si ji zasloužilo, je prožitek z její chuti dvojnásobný. Jakmile se ale této sladkosti jednou „přejí“, nebo ji začne dostávat kdykoliv si umane, brzy se situace obrátí a už ji nebude chtít ani vidět.

Příliš mnoho chvály škodí

Děti jsou velmi chytré. Pokud je tedy chválíte opakovaně za věci, které jim ve skutečnosti až tak moc nejdou, a s chválou to přeháníte jen proto, abyste je motivovali, mohou na pochvalu přestat reagovat. Navíc tím riskujete, že vás přestanou brát vážně i v jiných životních situacích, kdy se jim budete snažit něco předat.

Na důvodu pochvaly záleží

Příliš častá pochvala však není jediným problémem. Zamyslete se také nad tím, za co chválíte. Pokud má vaše dítko nějaký talent, jistě si vaše ocenění zaslouží. Jakmile byste to ale se svými projevy chvály začali přehánět, nebo byste své dítě nechválili za nic jiného, lehce by mohlo nabýt dojmu, že stojí za to se věnovat pouze činnostem, které mu jdou samy od sebe, a nemá smysl vyvíjet úsilí v jiných oblastech, ve kterých není zase tak moc schopné.

Chvalte za úsilí

Pokud chcete ze svého dítěte vychovat vyrovnaného a sebevědomého člověka, pak se v prvé řadě zaměřte na to, aby byla vaše pochvala vždy upřímná. Jedině tak si získáte jeho respekt a důvěru. Dítěti musíte věřit. To se pak odrazí ve vašich slovech, ale i v gestech, tónu a dalších nevyřčených projevech. Mějte vždy na paměti, že vaše dítě vycítí, zda svá slova myslíte skutečně vážně.

Raději než za talent chvalte za snahu a námahu. Chválit tak můžete i za to, co vašemu dítěti zatím nejde. Pokud vidíte, že se skutečně snaží svůj neúspěch či handicap překonat, rozhodně si zaslouží povzbuzení a upřímná a laskavá slova. Nebude tak mít pocit, že selhalo, a bude se snažit dělat další pokroky. Navíc ho tím přirozeně naučíte, že žádná dovednost nepřichází „sama od sebe“, ale že se dá vše cvikem zlepšovat.

Co když se dítěti nedaří

A co když vidíte, že se vaše dítě opravdu snaží něco dokázat, ale stále mu to nejde? Pokuste se mu pomoci vyrovnat s neúspěchem. Všichni děláme chyby. Rozdíl mezi těmi neúspěšnými a úspěšnými ale stojí v tom, jak na své chyby reagují.

Naučte své dítě, že „není hanba upadnout, ale zůstat ležet“. Dokonce i v případě, že je dítě v něčem nadstandardně šikovné, se může kdykoliv stát, že se mu něco nepodaří. Pokud budete chválit správně volenými slovy, naučíte ho vytrvalosti. Raději než: „Ty jsi ale talent!“ mu proto říkejte: „Je vidět, že jsi se dneska opravdu snažil.“

Když se vašemu dítěti něco nepodaří, obvykle od vás očekává negativní zpětnou vazbu. Naučte se sdělovat i nepříjemné věci tak, abyste ho nedeprimovali. Radujte se spolu se svým dítětem z drobných krůčků a neočekávejte zázraky. To neznamená, že budete dítě chválit za všech okolností.

I v případě neúspěchu ale oceňte snahu dítěte.

Snažte se vždy vyvarovat silných emotivních vyjádření, kterými byste mohli v dítěti vyvolat nesprávné pocity. A dejte mu najevo, že pokud bude ve svém úsilí pokračovat, příště už se mu to určitě podaří.

Láska vždy na prvním místě

Ať už máte doma rozeného šikulu, nebo malého tragéda, vždy se najde něco, za co ho můžete pochválit. Chválu ale používejte jen jako koření. Nezapomínejte na ni, ale nepřehánějte to s ní. Budujte si se svým dítětem vřelý vztah a dávejte mu najevo, že ho milujete, ať už se mu daří, nebo ne. A pochvalu pak používejte jen jako prostředek, jak vyjádřit, že je pro vás jeho snaha cenná a že pokud bude chtít, leccos dokáže.