122061088_s.jpg
i
Foto: 123RF

Patří mezi sedm smrtelných hříchů, přesto nám jako jediný nepřináší žádnou potěchu. Proč tedy vlastně žárlíme? Čas od času cítí závist každý z nás, bez ohledu na to, jak moc sami sebe přesvědčujeme, že nežárlíme. Lze s ní pracovat tak, aby nám byla ku prospěchu? A proč tak rádi vidíme cizí neúspěch?


Patří mezi hlavní hříchy, její malá dávka přesto může být podle psychologů prospěšná. Závist je skupinou pocitů, které pramení z jedné jediné základní touhy: jednoduše chceme to, co má někdo jiný.

Závist je reakce vyvolávaná úspěchem někoho jiného, kdo má vlastnosti, dovednosti nebo i jiné kvality, po kterých možná otevřeně, možná ve skrytu duše toužíme. Náš vlastní nedostatek ve srovnání s touto osobou vyvolává nechvalně známé pocity.

Nejčastější příčiny žárlivosti

Závidět můžete kamarádce nebo kamarádovi, svému kolegovi, ale klidně i někomu, koho vůbec neznáte (jako například celebritám kvůli pozlátku, které je prezentováno v médiích). Jaké jsou nejčastější příčiny závisti? Podle magazínu Psychology Today je to těchto sedm:

  1. Peníze

    Říká se, že peníze jsou vždycky až na prvním místě. Na penězích opravdu záleží, protože bez nich bychom nemohli nic vlastnit, ale ani žít normální život. Peníze mohou zařídit život v blahobytu, ale mohou také zničit vše, na čem vám záleží.

    Mohou narušit přátelství, které jinak stojí na pevných základech – zatímco jeden žije od výplaty k výplatě, ten druhý si užívá nejnovějších výdobytků. Rozdíl ve finanční situaci poznamená a ovlivní každé přátelství, uvádí Psychology Today.

  2. Dlouhodobý vztah

    Pokud má váš přítel nebo někdo z okolí fungující dlouhodobý vztah, přesně takový, po kterém vy sami už dlouho toužíte, závisti se možná neubráníte.

    Nejde o něco, co byste kamarádovi nepřáteli, naopak. Jenže když vidíte, jak je zamilovaný a šťastný, jednoduše mu závidíte. Napadat vás potom mohou srovnávací otázky jako: „Je to tím, že vypadá líp než já? Je snad vtipnější?“

  3. Těhotenství a děti

    Jakkoli zvláštně tento bod zní, i požehnaný stav může být důvodem k závisti a žárlivosti. Představte si dvě ženy – jednu, která po dětech nijak výrazně netoužila, ale přesto okamžitě otěhotněla, a druhou, jež si děti velmi přeje ale přijít do jiného stavu se jí stále nedaří.

    Pro ženy ve věku od 20 do 30 let (v dnešní době spíše až do 40, protože se posouvá věková hranice prvorodiček) může být toto téma velmi citlivé. Proto se může stát, že přestože druhá žena své kamarádce její stav přeje, v koutku duše, v té závistivé části, cítí, že by ji „potěšilo“, kdyby se kamarádce prozatím také nezadařilo.

  4. Atraktivita

    Tento bod nejvíce zasahuje dospívající, kteří hledají a formují svou identitu. Během tohoto období si dívky i chlapci pozorně všímají svého vzhledu a často jsou k němu také kritičtí. Z pocitu nedostatečné vlastní atraktivity může vzniknout závist.

  5. Tělesná hmotnost

    Důvod závisti je stejný jako u předchozího bodu. Pokud se necítíte dobře ve vlastním těle, snadno můžete začít žárlit na svou kamarádku, která vypadá skoro jako modelka – je vysoká a štíhlá. Lidé, kteří se kvůli své váze cítí špatně, mohou ke svým štíhlým přátelům pociťovat nejen závist, ale dokonce i zášť.

  6. Profesní úspěch

    Úspěch v kariéře je vždy důvodem k závisti. Přestože svým přátelům jejich pracovní úspěchy, povýšení a dobrý plat přejete, pokud jste sami už pět let na jedné pozici a šéf vás ne a ne povýšit, možná z toho nebudete mít až tak velkou radost.

    Nenaplnění vlastních tužeb může vést k demotivaci a neschopnosti radovat se z úspěchu druhých. Okamžitě vás začne napadat, že to není fér a proč zrovna on, když já jsem lepší. Lidé obecně nežárlí na povýšení ostatních jako spíše na to, kolik jim daná pozice přinese peněž. A tím se zase vracíme k bodu 1.

  7. Sociální média

    Nedávná studie (Tandoc, Ferrucci, & Duffy, 2015) zjistila, že sociální média mohou v lidech vyvolávat silné pocity závisti a v mnoha případech také deprese. Aby ne, když sotva otevřete Instagram, všude vidíte vypracovaná těla na plážích, zatímco vy trčíte doma. Závist vzniká, protože vidíte, že si někdo jiný plní vaše sny.

    Během života se všichni snažíme o splnění primárních cílů, které jsme si nastavili. Když pak na Facebooku vidíte, že někdo má všechno to, o co vy stále usilujete, mohou se ve vás probudit závistivé pocity.

Introvert vs. extrovert. Jaké je jejich vnímání světa?

Lenka Bocková |7 minut čtení

Proč rádi vidíme neúspěch ostatních

Závist je jednou z nejrozšířenějších emocí, a to přesto, že ji většina lidí popírá. Není to totiž něco, čím byste se chtěli zrovna chlubit. Závist obvykle značí, že ten druhý má něco, po čem toužíte vy sami. Většina lidí se za své pocity stydí, a proto si je nechce připustit.

Ve štěstí druhých, jejich úspěchu a dovednostech totiž vidí něco, čeho by sami chtěli dostáhnout a o co se možná už léta snaží. Když najednou vidí mladší kolegyni, která kýženého úspěchu dosáhla dříve než oni, nejenže pocítí mírné bodnutí závisti, reagují i emoce. Najednou se cítí nenaplnění a jakoby bez smyslu. Dostavit se mohou negativní emoce jako smutek a beznaděj. A právě to je ten důvod, proč tak rádi vidíme neúspěch ostatních.

A proč se lidé za závist stydí? Protože poodhaluje to, po čem ve skrytu duše touží – když někomu závidíte, obvykle je to proto, že je ten druhý lepší, než jste vy. Mírnou útěchou je, když se nedaří ani ostatním. Toto srovnání pomáhá vyrovnat se s vlastní situací.

Úspěch ostatních může být motivující, ale pokud jste vystavováni dlouhodobému nezdaru, jste rádi, když ve svém okolí vidíte kromě všech těch úspěchů i drobné neúspěchy.

Jak využít závist ve svůj prospěch

Nebojte si závist přiznat, může vám to být ku prospěchu. Pro příště se ji naučíte rozpoznat a dokážete s ní pracovat. Pokuste se vždy identifikovat, na co žárlíte a pojmenujte to.

Příčinou závisti někdy může být nedostatečná vlastní motivace: sice říkáte, že se snažíte, ale ve skutečnosti o své cíle příliš neusilujete a jen tak čekáte, že přijdou samy. Úspěšným lidem pak závidíte a máte pocit, že je to nefér. Podívejte se však objektivně, co stojí za úspěchem jiných – je to tvrdá dřina, snaha a touha něčeho dosáhnout.

Svůj negativní postoj proměňte v píli a touhu po výsledku. Naučte se rozpoznat, co způsobuje pocity závisti: skutečně chci to, co má druhý, nebo mám jen pocit, že se má lépe než já? Důležité je uvědomit si, po čem skutečně toužíte vy sami a uvědomit si vlastní hodnoty. Vaši mladší kolegyni možná povýšili v práci, ale vy máte milující rodinu, která za vámi vždycky stojí. Podařilo se vám budovat vřelé sídlo lásky, které můžete nazývat domovem.

Je na každém z vás, aby si uvědomil, co považuje za své životní hodnoty a priority. To, že má někdo více peněz nebo lepší kariéru ještě neznamená, že se má lépe než vy. Závist nevnímejte negativně a nebojte se přiznat si ji. Může vás motivovat k lepším výsledkům.