S laskavostí nejdál dojdeš – praví jedno české přísloví. Jenže čeho je moc, toho je příliš. A to platí i o dobrotivosti.
Být milý a vlídný k druhým je chvályhodné, ale nikdy by to nemělo být na úkor vlastních potřeb. To totiž může vést k syndromu „potěšitele“.
V angličtině je takový člověk označován jako „people pleaser“. Jde o někoho, jehož silnou touhou je potěšit ostatní, nehledě na své vlastní potřeby a tužby.
Možná si říkáte, že nejde být přespříliš hodný. Ale jde to. Psychologové v souvislosti s tím používají termín sociotropie, který se zabývá přístupem člověka k mezilidským vztahům. Lidé se sociotropií mívají silnou potřebu společenského přijetí, což může mít za následek přehnaný zájem a snahu za každou cenu pomáhat ostatním.
Snaha vyhovět druhým
Když vás někdo požádá o pomoc, pomůžete mu i přesto, že musíte odsunout své vlastní potřeby (nebo povinnosti)? Snažíte se všem za každou cenu vyhovět? Bojíte se vyjádřit nesouhlas? Snášíte špatně kritiku? Neumíte říkat ne? Možná, že i vy trpíte syndromem potěšitele. Co s tím?
Potřeba pomáhat ostatním je v mnoha lidech hluboce zakořeněná. Je to krásná, cnostná vlastnost, obvykle motivovaná solidárností. Typickým projevem nesobeckého chování a nezištnosti je altruismus.
„People pleaser“ nebo „potěšitel“ však nejedná tak úplně nezištně. Důvodem jeho jednání je obvykle strach z odmítnutí, nejistota, nebo potřeba být mezi lidmi oblíbený. Takový člověk cítí selhání, pokud jej ostatní přestanou mít rádi, nebo je zklame.
Jak poznat, jestli nejste potěšitel?
Když se váš přítel zmíní o nějakém problému, nabídnete mu bez rozmyslu pomoc. Dřív, než si uvědomíte, že máte svých vlastních povinností nad hlavu, vidina ocenění, pochvaly a vděčnosti vmžiku rozhodne za vás. Znáte to?
Internetový portál zabývající se duševním zdravím Very Well Mind popisuje řadu rysů chování a vlastností, kterými „people pleaser“ disponuje:
- Je pro vás těžké říkat „ne“.
- Když někomu odmítnete pomoci, cítíte se provinile.
- Souhlasíte s věcmi a pomáháte v situacích, které vám nejsou příjemné.
- Potýkáte se s nízkým sebevědomím.
- V každé situaci vám záleží na tom, co si o vás druzí myslí.
- Chcete, aby vás lidé měli rádi a máte pocit, že toho dosáhnete, když jim budete pomáhat.
- Předstíráte, že souhlasíte s něčím názorem jen proto, abyste se nedostali do nelibosti.
- Zanedbáváte své vlastní potřeby, abyste pomohli druhým s jejich problémy, úkoly nebo potřebami.
- Často se lidem omlouváte, a to i za věci, které jste nezpůsobili.
- Berete na sebe vinu i za to, za co zcela prokazatelně nemůžete.
Příčiny chování lze hledat v minulosti
Osoby, které vykazují chování typické pro people pleasing, se mnohdy bojí odmítnutí, což má často původ v dětství. Mnohdy jde o pocity nedocenění nebo nutnost zasloužit si rodičovskou lásku. Potěšitel chce mít jistotu, že lidem kolem něj na něm záleží, chce být uznáván a přijímán. Pokud je tato jeho potřeba naplněna, je schopen se uvolnit a začít mít rád sám sebe.
U někoho může jít o naučené chování, kterým si snaží zajistit náklonnost druhých, uznání, nebo i lásku. Svou roli mohou sehrát také minulé zkušenosti, bolestivé nebo traumatické zážitky. V některých případech se může jednat až o obranný reflex.
Jak bojovat s depresemi přirozenou cestou?
|4 minuty čtení
Přestaňte být „people pleaser“!
Naštěstí pro všechny, co se chytli do pasti people pleasingu, existuje několik kroků, které vás naučí vyvážit touhu pomáhat druhým a nezapomínat na své vlastní potřeby.
Stanovte si hranice
Co je moc, to je moc. Pokud podle vás někdo žádá až příliš, nebojte se ozvat. Nastavte si hranice toho, co je pro vás v pořádku a určete si mantinely.
Portál Very Well Mind uvádí jako příklad příjímání telefonátů pouze v určitou denní dobu. Doporučuje také dát lidem vědět, že jste ochotni jim pomoci pouze po omezenou dobu. Díky tomu budete mít kontrolu nad tím, kdy jste ochotni pro druhé něco udělat a kdy máte čas sami pro sebe.
Vyjasněte si priority
Všechny tyto změny mají za cíl učinit vás šťastného. Je ve vašem životě něco, co vás vysává, nebo vás to obrovským způsobem okrádá o čas a energii? Pokuste se zamyslet nad tím, jak tento problém vyřešit. Čím více „ne“ dokážete říct, tím víc času pro sebe a své zájmy získáte.
Začněte drobnými změnami
Provádět náhlé změny a ze dne na den překopat svoje zvyklosti může narušit vaši rutinu. Začněte proto pozvolna – zpočátku odmítněte menší požadavky, vyjádřete svůj názor, nebo vystupte ze stínu a na něco se zeptejte. Podle webu Very Well Mind je dobrým začátkem pro nacvičení říkání „ne“ odmítnutí textové žádosti.
Rozhodujte se s rozmyslem
Mám mu pomoct, nebo mám odmítnout? Požádejte o čas na rozmyšlenou. Vyhodnoťte závažnost problému, ale i to, jak se budete při jeho řešení cítit.
Bude to nepříjemné? Mám na to vůbec čas? Co když to nechci dělat? Cítím se pod tlakem jen proto, že bych měl říct „ano?“
Výzkumy potvrzují, že i krátká pauza a rozmyšlení si situace zvyšují přesnost rozhodování.
Razte metodu „něco za něco“
Možná jste si všimli, že ne všichni lidé, kterým obětavě pomáháte, smýšlí ve stejném duchu. Jsou mezi nimi i tací, kteří neustále žádají o pomoc, ale na oplátku nic nenabízejí.
Jednoduše využívají vaší štědrosti a nesnaží se vám nijak revanšovat. Pokud ve svém okolí pozorujete toto chování, zkuste se zamyslet nad tím, zda takovému člověku vůbec stojí za to nabízet pomoc.
Žádné výmluvy ani obviňování
„Ne“ je zkrátka „ne.“ Pokud jste zvyklí všem bez rozmyslu vyhovět a najednou začnete pomoc druhým odmítat, mohou se dostavit výčitky svědomí. Myslete na to, že nemusíte hledat výmluvy proto, proč bylo odmítnutí správné rozhodnutí, ani se nemusíte nikomu omlouvat.
Připomínejte si, že „ne“ je celá věta. Své rozhodnutí nemusíte nikomu zdůvodňovat.
Neměňte svou osobnost
Někdo má touhu pomáhat zkrátka v krvi. Takové potřebě říkáme altruismus a není na ní vůbec nic špatného, naopak. Vaším cílem je naučit se říkat „ne“ požadavkům, které vás připravují o energii, dělají vás nešťastnými nebo jsou vám jednoduše nepříjemné.
Dobré věci dělejte dál, buďte laskaví a vlídní, pomáhejte, když je to třeba a mějte z toho radost.
