Sociální sítě jsou nedílnou součástí našeho života. Ať chceme, nebo ne, nějakým způsobem se dotýkají každého z nás. Sledujeme na něm důležité zprávy, ale využíváme je i pro pobavení. Trávíme na nich svůj volný čas, který se může někdy protáhnout až na dlouhé hodiny. A potom přichází stav, kterému říkáme FOMO.
Ráno se vzbudíte, a ještě v posteli zkontrolujete sociální sítě. Facebook, Instagram – co je asi nového? Než projdete všechny platformy a zkouknete nejnovější příspěvky, kolik uplyne času? Pět minut, nebo snad půlhodina? A kolikrát vezmete do ruky telefon ještě předtím, než se začnete věnovat běžným činnostem?
Co je syndrom FOMO
Syndrom FOMO je zkratkou anglického slovního spojení fear of missing out. V překladu to znamená strach z toho, že člověk něco zmešká, propásne nebo o něco přijde. Jde o druh behaviorální závislosti projevující se tím, že chceme mít neustále přehled o tom, co se děje.
Vztáhneme-li tento pojem na sociální sítě, jedná se o nutkání neustále kontrolovat notifikace na telefonu – zprávy v chatu, emaily nebo upozornění na to, že někdo známý přidal fotku, status nebo příspěvek. Jedná se o fenomén 21. století, který se rozšířil společně s rozvojem digitálních technologií. Někdy se mu také říká nemoc moderní doby.
Snaha najít se a zazářit
Moderní doba nahrává vzniku syndromu FOMO, proto není divu, že nejohroženější jsou lidé do 30 let. Rizikovou skupinou jsou také matky na mateřské dovolené. Syndrom se častěji objevuje u lidí, kteří mají více volného času.
Dospívající jedinci (18–30 let) častokrát přesně neví, kam jejich život míří a jakým směrem se mají ubírat. Inspiraci proto hledají na sociálních sítích. Je třeba si však uvědomit, že prostředí sociálních sítí ve většině případů neukazuje nepřikrášlenou realitu, ale skládá se z pečlivě vybraných, dokonalých střípků ze života jiných lidí.
Uživatel sice sleduje, jak jeho vrstevníci dosahují životních cílů ve velmi mladém věku, ale už nevidí, co všechno stojí za pozlátkem prezentovaným v online světě. Kromě syndromu FOMO tedy hrozí také rozvinutí deprese. Snaha předvést se před ostatními a ukázat, jak skvěle žijeme a jak jsme úspěšní, nám může na chvíli zvednout sebevědomí, ale pro ostatní je zdrojem depresí, úzkostí a samozřejmě také závisti.
Vznik syndromu a jeho projevy
Nadužíváním chytrého telefonu snadno vznikne závislost a částečně za to může dopamin – hormon, díky kterému se cítíme nabuzení a motivovaní (proto se také řadí mezi hormony štěstí). Účinkuje však podobně jako drogy: chceme ho čím dál víc. Takže jakmile se jednou dostaneme na kolotoč FOMO, je těžké z něj zase vystoupit.
Na vině jsou také nefungující reálné sociální vazby. Nedostatek lásky, osamělost či pozornost mohou být kompenzovány trávením času online a únikem do virtuální reality. Zatímco muži se nejčastěji přiklánějí k počítačovým hrám, ženy častěji tráví čas brouzdáním na sociálních sítích.
Závislosti na telefonu snáze propadají lidé s nízkým sebevědomím, lidé trpící depresemi nebo úzkostmi, lidé osamělí nebo osoby žijící ve slabších sociálních podmínkách nebo v nefunkčních rodinách či vztazích. Trávení času na internetu je pro ně únikem z reality, z něhož se postupně stává závislost a strach z toho, že něco zmeškají.
Syndrom FOMO má specifické projevy, které se podobají závislosti na dopaminu. Patří mezi ně neschopnost udržet pozornost, roztěkanost, nesoustředěnost, vnitřní neklid. Pocit toho, že člověk o něco přišel, vede k polovičatému plnění povinností a neschopnosti dokončit úkol. Omezená je také schopnost odpočívat a užívat si při jiných aktivitách, než je procházení sociálních sítí.
Jak bojovat se závislostí na mobilním telefonu
|7 minut čtení
Co pomůže zbavit se závislosti?
- V první řadě je důležité naučit se odolat volání telefonu. Neotáčet se za každým cinknutím, případně omezit příchozí upozornění, například jenom na zprávy od blízkých přátel a rodiny. Na noc si ztlumit zvuky, nebo telefon vypnout úplně.
- Posilnit je třeba i pevnou vůli – naučit se říkat „ne“ nedůležitým činnostem. Omezit čas strávený na telefonu a nevěnovat každou volnou chvíli procházení sociálních sítí.
- Stěžejní je soustředit se na činnosti, které mají prioritu, nebo kterým se opravdu chceme věnovat. Důležité je uvědomit si, že brouzdání na internetu člověku skutečně nic nepřináší, ale pouze bere. Okrádá o čas, který bychom mohli strávit se skutečnými přáteli nebo s rodinou.
- Abychom unikli syndromu FOMO, měli bychom se věnovat smysluplným činnostem, které nás naplňují. Zabavit ruce i mysl a telefon nechat ležet. Když se člověk dobře baví, rozptýlení v podobě virtuálního světa nepotřebuje.
Nebezpečí hrozí i u dětí
Žijeme ve světě, kde jsou technologie nedílnou součástí našeho každodenního života. Není proto divu, že se děti dostanou k telefonu již v útlém věku. Přestože lze na zařízeních nastavit rodičovský zámek, čas, který váš potomek skutečně stráví na internetu přesto zcela uhlídat nelze. FOMO se nejčastěji objevuje u dospívajících, ale není výjimkou ani u mladších dětí, které mají přístup k sociálním sítím.
Závislost na telefonu lze jen velmi těžko rozpoznat. Mezi průvodní znaky patří podrážděnost, frustrace a nervozita, neustálá kontrola telefonu, ale i nevrlost, pokud musí dítě telefon odložit.
FOMO v číslech
Vlivem sociálních médií se syndrom FOMO mezi lidmi stále více rozšiřuje. Čísla o tom hovoří jasně:
- FOMO postihuje až 56 % uživatelů sociálních médií.
- 51 % uživatelů kontroluje sociální platformy častěji než před lety.
- 27 % lidí kontroluje sociální sítě bezprostředně po probuzení.
- 91 % osob spadajících do generace Z (lidé narození od roku 1996 do 2009) kontrolují chytrý telefon i těsně před usnutím.
- Syndrom FOMO také stojí za různými pocity: až 39 % uživatelů cítí závist, 30 % žárlivost a 21 % lidí pociťuje smutek.
- Za syndromem FOMO stojí nejčastěji platforma Facebook (72 % případů), dále Instagram (14 %), Twitter (11 %) a Pinterest (8 %).
- Příspěvky, které se podílejí na vzniku FOMO jsou tvořeny cestováním (59 %), událostmi a zábavou (56 %), jídlem (29 %).
Účinky syndromu FOMO na duševní zdraví
Obecně platí, že většina emocí prožívaných v souvislosti syndromu FOMO, tedy závislosti na sociálních sítích, se jeví jako negativních. Lidé nejčastěji pociťují emoce jako žárlivost, smutek nebo zklamání, ale cítí se také být outsidery. Až 26 % uživatelů sociálních platforem ovlivněných FOMO se bojí ztráty přátel a až 23 % těchto lidí se obává, že je jejich přátelé odsoudí. (zdroj: financesonline.com)
Syndrom FOMO má vliv nejen na sociální vazby a společenský život. Je také příčinou impulzivních nákupů. Až 60 % mileniálů provedlo spontánní nákup na internetu. Čím více totiž brouzdáme po internetu, tím více reklam zhlédneme. A pak už nákupu nic nebrání.
Abychom ale zmínili i klady, syndrom může být také zdrojem pozitivních emocí. Tak například 29 % lidí užívajících sociální sítě uvedlo, že se díky FOMO cítili šťastní.
