Některé z reklam, na něž na sociálních sítích nebo internetu narazíte, jsou často více než zarážející. Jak je možné, že se vám zobrazuje to, co jste sami nikdy nevyhledávali, ale nedávno jste se o tom bavili s přáteli?
Odposlouchávají nás telefony, nebo jde o propracovanou marketingovou strategii?
Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že je mobilní telefony odposlouchávají. Jiní hovoří pouze o promyšleném systému a přesném cílení reklam. Pak je tu také něco, čemu se říká konfirmační bias. Co o této problematice tvrdí výzkumy a jak se k ní staví bezpečnostní experti?
Sledování zájmů uživatelů je běžné
Podle průzkumu společnosti NordVPN je „sledování“ uživatelů běžnou praxí. Používáte současně více zařízení?
Mnoho lidí dnes vlastní nejen mobilní telefon, ale také počítač a tablet, které střídavě používá. Podle NordVPN slouží sledování aktivity napříč zařízeními (cross-device tracking) k vytváření profilu o uživatelích, což marketérům umožňuje jim lépe porozumět a efektivněji na ně cílit reklamu.
Tuto metodu však odborníci na bezpečnost zpochybňují kvůli nedostatku transparentnosti i soukromí.
Cross-device tracking zahrnuje několik technik. Jsou to zejména soubory cookies, sledovací pixely (jinak zvané webové majáky), nebo otisky zařízení. Nejvíce znepokojivou metodou jsou pravděpodobně „ultrazvukové majáky“ (ultrasonic beacons).
Jde o pro lidské ucho neslyšitelné zvuky se zakódovanými daty, jejichž prostřednictvím může odposlouchávací zařízení přijímat informace, uvádí NordVPN na svých webových stránkách.
Jinak řečeno, představte si, že se díváte na televizi, kde běží reklama na zubní pastu. Aniž byste o tom věděli, zatímco se reklama přehrává, váš telefon (pokud má udělená potřebná oprávnění!) poslouchá neslyšitelné majáky v ní skryté. Jakmile pak vezmete do ruky telefon a otevřete sociální sítě, je pravděpodobné, že na vás vyskočí právě tato reklama.
Průzkumy to potvrzují
Výzkum iniciovaný společností NordVPN provedený v 11 zemích ukázal, že sledování napříč zařízeními zahrnující ultrazvukové majáky, je poměrně rozšířené.
Padesát tři procent amerických respondentů uvedlo, že si na svých zařízeních všimlo reklamy na produkt nebo službu, o nichž v poslední době mluvilo či je vidělo v televizi, ale na svém zařízení je nevyhledávalo.
V Británii si takové reklamy všimlo 45 % respondentů, v Kanadě 33 % a například v Austrálii 37 %. Nejčastějším zařízením, na němž se reklama objevovala, byl mobilní telefon. (zdroj: NordVPN)
Sledování lze zabránit
Vždy, když stahujete nějakou aplikaci a poprvé ji spouštíte, objeví se okno s dotazem, jaké přístupy chcete povolit. Aplikace umí být opravdu vytrvalé a když po vás neustále žádají povolení přístupu k mikrofonu nebo poloze, někdy není nic jednoduššího než všechno odkliknout a „mít klid“. Nevěnováním pozornosti dotazovacím tabulkám a odsouhlasením všech oprávnění ovšem otevíráte aplikacím bránu ke svému soukromí.
„Dávejte si pozor a pečlivě vybírejte oprávnění, která aplikacím povolíte.“
Výzkum NordVPN se zabýval také povědomím uživatelů o možnosti omezit aplikacím oprávnění. Na otázku, zda jsou si respondenti vědomi toho, že mohou omezit oprávnění ve svém telefonu, uvedla většina respondentů v Kanadě, Austrálii i Británii, že ne. Čísla se pohybovala okolo 60 %. V USA vědělo o možnostech nastavení oprávnění 50 % dotazovaných. (zdroj: NordVPN)
Internet vás dobře zná
Jiným vysvětlením personalizovaných reklam je to, že internet vás zkrátka dobře zná. Někteří bezpečnostní experti se od myšlenky odposlouchávání distancují a vysvětlují přesně cílené reklamy jiným způsobem.
Oblíbená platforma Facebook například sama přiznává, že shromažďuje data o svých uživatelích. Ty pak dokáže využít k přesnému cílení reklamy. O tom, jaká reklama se vám zobrazí, rozhoduje algoritmus. Ten podle vaší aktivity a zájmů vyhodnocuje, co vám dál zobrazí. Cílem je vytvořit dobře personalizovanou reklamu, která povede k budoucímu nákupu u daného inzerenta.
Specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti Eset Vladimíra Žáčková uvedla pro Aktuálně.cz, že algoritmus funguje na predikci chování uživatele, k němuž používá data z online aktivity na Facebooku i mimo něj.
Facebook má mimo jiné k dispozici řadu dalších informací. Například jaké vaše zařízení používá operační systém, jaké v něm jsou aplikace, jaké stránky na internetu pravidelně navštěvujete, ale i k jakým wi-fi sítím se připojujete. Marketingový expert a zakladatel společnosti MarketingPPC Filip Hvízdal řekl pro Aktuálně.cz, že pokud s někým zajdete párkrát do Starbucks a oba se připojíte k jejich wi-fi, algoritmy Facebooku mohou usoudit, že se znáte a oba máte rádi kávu.
Dejte si pozor na to, s čím souhlasíte
Od roku 2022 platí novela zákona o elektronických komunikacích, která určuje, že uživatel musí při návštěvě každé internetové stránky odsouhlasit používání cookies. Jak píše portál Finance.cz, do konce roku 2021 ke sběru dat stačila pouze cookies lišta, která měla pouze informativní charakter.
V současnosti si můžete vybrat, jaké využití souborů cookies povolíte. Podle expertů může být řešením používání prohlížečů, které disponují přísnějšími pravidly pro ochranu soukromí a osobních dat, uvádí Aktuálně.cz.
Na jednotlivých platformách si často lze ověřit, jaká data o vás shromažďují. Na Facebooku si prohlédněte nastavení svého profilu, na Googlu si zobrazte panel O reklamě nebo Moje centrum reklam, kde se dozvíte proč se vám dané reklamy zobrazují.
Jak ten telefon ví, o čem se s přáteli bavíme?
Stalo se vám někdy, že jste se s kamarády bavili například o koupání v bazénu a najednou na vás na internetu začaly vyskakovat reklamy na tyto produkty, a to, aniž byste je někdy dřív vyhledávali?
Deník PrahaIN.cz uvedl vysvětlení, za nímž stojí technologický influencer a certifikovaný odborník společnosti Apple Petr Mára. Ten fenomén vysvětluje takto: „Když se dva lidi potkají, mobilní aplikace poznají, že vybraní uživatelé jsou zrovna spolu na jednom místě. V tu chvíli vezme telefon například deset posledních vyhledávání nebo navštívených stránek jednoho uživatele a nabídne je pomocí reklam druhému. Poté, co odejdete od druhého uživatele, tak vám je začne servírovat.“
Ve většině případů si reklam ani nevšimnete, protože jde o věci, které nejsou v centru vašeho zájmu. Jakmile ale narazíte na něco, o čem jste v nedávné době s někým hovořili, vaše mysl zpozorní.
Algoritmus podle Máry využívá pravděpodobnosti, že téma, které je předmětem hovoru, váš komunikační partner už někdy dříve na internetu vyhledával.
Přesvědčení o tom, že vám telefon zobrazuje věci, o nichž jste se bavili, lze nazvat také jako konfirmační bias. Objektivně tedy nemusíte vídat reklamy související s tématem hovorů. Pod vlivem konfirmačního zkreslení totiž člověk upřednostňuje informace a názory, které podporují jeho názor.
