Ekzém, dermatitida, seborea, psoriáza… Těch názvů označujících kožní onemocnění je tolik, že se v nich lze jen stěží vyznat. Nehledě na to, že všeobecná nevědomost o základních kožních problémech je velice rozšířená. Mnoho lidí se proto například osob s atopickým ekzémem štítí nebo se bojí, že se jím také nakazí. Je tedy na čase tyto mýty vyvrátit.
Atopická dermatitida
Atopický ekzém, atopie nebo jen ekzém – těmito a různými dalšími pojmy se v odborných kruzích i mimo ně označuje atopická dermatitida. Názvosloví pro tuto diagnózu totiž není doposud ve všech zemích jednotné.
Ať už se ale setkáte s jakýmkoliv označením, vždy se jedná o recidivující zánětlivé a neinfekční onemocnění kůže, které je poměrně časté. Jen ve střední Evropě se vyskytuje přibližně u 10 % populace a ve vyspělých zemích prevalence v posledních letech výrazně narůstá.
Příčinou totiž nejsou pouze geny, ale i celá řada vnějších faktorů, do nichž spadá strava a celkový životní styl, kvalita ovzduší nebo množství alergenů volně přítomných v prostředí.
Atopický ekzém je zároveň kožním onemocněním, kterého se často obávají rodiče. Z deseti případů se totiž sedm objeví již v dětství, a to hlavně v prvním půlroce života dítěte. Pokud navíc rodič sám trpí atopií, pravděpodobnost že jí bude trpět také dítě, stoupá.
Jak se atopický ekzém projevuje
Ještě donedávna byl atopický ekzém považován za onemocnění, které propuká na základě alergické reakce. Pokročilé výzkumy ale ukázaly, že souvisí s poruchou kožní bariéry, odchylkami v imunitě a imunologické odpovědi organismu.
Atopický ekzém je proto potřeba chápat nejen jako pouhé kožní onemocnění, ale léčba by měla zahrnovat komplexní péči dermatologa a alergologa a dodržování režimových opatření a dietních zásad.
Atopická dermatitida není pouze kožním onemocněním. V širších souvislostech souvisí s tím, co jíme, jak se cítíme, v jakém prostředí se pohybujeme, a dokonce i z jakých materiálů oblečení nosíme.
Prvotními příznaky atopické dermatitidy bývají začervenalé mapovité skvrny na kůži, nejčastěji v ohybových místech končetin. Výjimečný však není ani výskyt na krku nebo na rukou a nohou. Postupně zhrubělá a suchá kůže začíná nepříjemně svědět a vede k ustavičnému škrábání. Tím se do oděrek na kůži může zanést infekce a mohou se začít objevovat nevzhledné strupy.
Komplexní léčba je důležitá
Bohužel žádný zázračný lék na atopický ekzém neexistuje, neboť se jedná o chorobu s vrozenou dispozicí. Dodržováním režimových opatření a nastolených léčebných postupů lze však ekzém dostat pod kontrolu.
Léčbu není radno podceňovat, protože osoby s atopickou dermatitidou mají 2,5× vyšší riziko vzniku alergické rýmy a téměř 5× vyšší riziko rozvoje astmatu.
V akutní fázi se většinou doporučují kortikosteroidy a jiné další léky, které je nutné konzultovat s lékařem. Z režimových opatření je důležité vypozorovat a následně minimalizovat provokační faktory, které ekzém zhoršují. Může to být nevhodná kosmetika, neprodyšné oblečení nebo i některé potraviny.
Dále se pak doporučuje suchou pokožku často v průběhu dne promazávat nedráždivými krémy pro atopickou pokožku, sprchovat se šetrnými šampony obnovujícími přirozenou kožní bariéru, příliš pokožku jakkoli nedřít, oblékat se do neběleného bavlněného a volnějšího oblečení a dezinfikovat poraněná ložiska na kůži.
Seboroická dermatitida
Také seborea neboli seboroický ekzém se může objevit u dětí a dospělých. Jedná se o neinfekční kožní onemocnění nejasného původu se sklonem k chronicitě, které se podle statistik objevuje přibližně u 5 % populace.
A ačkoliv přesný důvod vzniku není prokázán, předpokládá se, že velkou roli hraje poruchy ochranné bariéry kůže, genetika, oslabená imunita, emoční stres, nadprodukce mazu a v neposlední řadě zvýšený výskyt lipofilních kvasinek rodu Malassezia. Tyto kvasinky prohlubují vznik šupinek a zhoršují zánět.
Příznaky seborey
Odlišit seboroickou dermatitidu například od atopické dermatitidy není leckdy jednoduché. Začínající projevy totiž mohou být hodně podobné. Také místa, na kterých se objevuje, mohou přispět k chybné diagnóze, protože se seborea může vyskytovat zrovna tak na očních víčkách, celkově na obličeji a v kožních záhybech.
Typickým místem seborey však bývá přechod obličeje ve vlasatou část hlavy. Zde se objevují zažloutlé šupinky kůže připomínající lupy, které se nedoporučuje odlupovat, neboť se sloupnutím vytváří krvácivé ranky.
Seboroická dermatitida má neblahý vliv na kvalitu života jedince. Její chronický průběh představuje dlouhodobý estetický problém, který je často příčinou nízkého sebevědomí a úzkosti.
Na intenzitu projevů mají mnohdy vliv klimatické podmínky a roční období. Hlavně s nástupem léta se obvykle příznaky trochu zmírňují, protože sluneční paprsky pozastavují růst kvasinek sdružujících se u mazových žláz v kůži. Naopak na podzim a v zimě se seborea zhoršuje a může začít dokonce i svědit.
Léčba závisí na závažnosti problému
Kromě gelů či roztoků s kortikosteroidy, které předepisuje lékař při těžkých a středně těžkých formách seborey, se doporučují také různé léčebné šampony s antimykotiky. U lehčích forem je vítané kombinovat tyto speciální šampony s krémy s obsahem urey nebo jinými mastmi na seboroický ekzém.Před sprchováním je možné promastit suchá ložiska kůže měsíčkovým olejem, aby nedocházelo k takovému vysušení a šupinky se samovolně uvolnily. Po koupeli je důležité aplikovat dermokosmetiku.
Psoriáza
Psoriasis vulgaris neboli lupénka je neinfekční autoimunitní zánět kůže, který může postihnout i nehty a klouby. V populaci se objevuje přibližně u 7 % lidí a častější bývá u žen. Zajímavostí je to, že se nepravidelně dědí.
Kromě dědičnosti však příčinou může být celá řada provokačních faktorů, mezi něž například patří stres, alkohol, kouření, obezita, jiné kožní nemoci nebo léčiva.
Jak poznat lupénku
Hlavním projevem této kožní nemoci jsou vystouplá ložiska odumřelé kůže, která vznikají kvůli tomu, že se nadměrně tvoří nové kožní buňky. Vyvýšená místa kůže jsou většinou začervenalá a pokrytá světlými šupinkami. K vyrážce nejčastěji dochází na loktech, kolenech, kštici nebo v křížové oblasti. Akutní forma lupénky nepříjemně svědí nebo pálí. Pokud se objeví i na nehtech, většinou ji poznáte podle rýh, ztluštění nehtu nebo žlutohnědých rýh.
Přestože má lupénka poměrně jasné projevy, je při jejím podezření vhodné vyhledat kožního lékaře, který diagnózu potvrdí a provede vyšetření kůže a krve.
Současně s kožními projevy se lupénka může vyznačovat také kloubně. Někdy dokonce na kloubech probíhá i bez kožního nálezu. Tato forma postihuje drobné klouby a šlachy nohou a rukou, kdy se uvnitř vytváří zánět projevující se otokem a začervenáním. Problém je třeba včasně řešit, neboť mohou vzniknout nevratné změny.
K léčbě je potřeba přistupovat individuálně
Léčba lupénky je jako u všech onemocnění individuální a v akutní nebo těžké fázi zahrnuje podávání lékařem předepsaných léků. Mezi další možnosti léčby patří fototerapie, ozdravné pobyty u moře a promazávání kůže zvláčňujícím krémy, které se nazývají emoliencia.
Vhodné jsou také masti s ureou nebo kyselinou salicylovou, které pomáhají změkčovat ztvrdlou kůži a odstraňovat zrohovatělé šupinky.
Souvislost kožních problémů s psychikou a stravou
Vyjmenovat všechny kožní onemocnění by vydalo na samostatnou publikaci. Bez nadsázky můžeme ale říci, že porucha každého orgánu se může projevit změnami na kůži. A nemusí se jednat pouze o na první pohled jasné známky, jako je změna barvy nebo ztráta elasticity. Může jít například o skryté změny napětí v podkoží, které lze zjistit až dotekem.
Naše kůže je totiž velice citlivý orgán se smyslem reagovat na vnější a vnitřní vlivy. Měli bychom jí proto věnovat stejnou péči, jakou věnujeme jiným orgánům či částem těla.
Zdravá kůže je odrazem zdravého fungování těla.
Dobře vědomi bychom si měli být také toho, že kůže, psychika, nervový systém a náš jídelníček jsou úzce propojené nádoby, které pokud nejsou v rovnováze, dochází k poškození jedné nebo druhé strany. Kvůli tomu občas pro nemocného není lehké vymotat se z bludného kruhu.
Pro postiženého totiž může vyrážka představovat velký stresor způsobující nejistotu a úzkost, což jen více prohlubuje rozvoj kožního onemocnění. Na druhou stranu špatný psychický stav zhoršuje pocity svědění a přináší s sebou podrážděnost, která se odráží i na rodinných vztazích.
Není proto divu, že v péči psychologa či psychiatra končí zejména pacienti dlouhodobě léčeni pro kožní onemocnění. Od urputného svědění může také pomoci kognitivní behaviorální terapie a párové či rodinné terapie.
Alergická rýma a nejčastější alergeny v domácnosti
|7 minut čtení
Tipy, jak předejít vzniku či zhoršení kožních problémů
Každé onemocnění má svá specifika. Navíc každý z nás je individuální, takže to, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. I přesto ale existuje několik obecných zásad, díky kterým se je možné vyhnout kožním problémům.
- Nepohybujte se v zakouřeném či prašném prostředí.
- Snižte množství alergenů v domácnosti nebo prostředí, ve kterém trávíte nejvíce času.
- Udržujte v domácnosti čistotu, teplotu do 20 °C a dostatečnou vlhkost vzduchu.
- Noste bavlněné, prodyšné a volnější oblečení.
- Pečujte o pokožku neparfemovanou, šetrnou a kvalitní kosmetikou.
- Vyvarujte se dlouhému pobytu v příliš horké vodě.
- Naučte se zvládat stresové situace a posilujte své sebevědomí.
- Nebojte se své frustrace, strach či deprese řešit a vyhledat odbornou pomoc.
- Dopřávejte si dostatečně dlouhý spánek.
- Jezte pravidelně a zdravě. Vyhněte se polotovarům, jednoduchým cukrům a alkoholu.
- Vhodná je vyvážená strava s dostatkem omega-3 mastných kyselin, bílkovin, betakarotenu a vitaminu C a E. Z minerální látek je důležitý selen a zinek.
- Při používání saponátů a nešetrných mycích prostředků používejte ochranné rukavice.
- Drobná poranění kůže okamžitě dezinfikujte, promazávejte a strupy nesloupávejte.
