Rýma je mezi lidmi považována za prosté onemocnění, které bývá často zlehčováno. Ten, kdo se ale s rýmou potýká po většinu roku, jistě potvrdí, že nic tak nedovede znepříjemnit den jako právě neustále ucpaný nos. Když totiž něco omezuje kvalitu života, není to zase taková banalita, že? Odborníci navíc moc dobře vědí, že rýmu doprovází celá řada zdravotních rizik.
Sedíte na židli v čekárně u alergologa a přemýšlíte, kdy to vlastně začalo. Dopátrat se v paměti dne, kdy jste byli zcela bez rýmy, ale vůbec nedokážete. Dalo by se říci, že až kam vaše paměť sahá, pořád jen popotahujete, lovíte papírové kapesníčky v tašce nebo kýcháte.
Říkáte si, že už je to tak nějak vaše přirozenost. Jenže ona není. Rýma se najednou stala středobodem vašeho dění a vy jste nebyli schopni pořádně se soustředit, dělat věci s radostí a věnovat se svým oblíbeným venkovním aktivitám bez toho, aniž byste měli kapesník při ruce. V tu chvíli jste rozhodli vyhledat pomoc.
Podobné scénáře se vybavují snad každému, kdo se rozhodl navštívit alergologa. Součástí alergologického vyšetření je totiž pečlivý rozhovor lékaře s pacientem, a právě ten má nezřídka podobný děj. Když popisujete své obtíže a lékař se vás doptává, zda také netrpíte tím a tím příznakem, náhle přicházíte na řadu souvislostí. A to je jen začátek.
Jak poznat, zda trpíte alergickou rýmou
Alergická rýma je velice častým zánětlivým onemocněním nosní sliznice. Odlišit ji od běžné nealergické rýmy je poměrně snadné, neboť se projevuje typickými příznaky. Prakticky ihned po kontaktu s alergenem dochází k uvolnění vydatného vodnatého výtoku z nosu, svědění nosní sliznice, opakovanému kýchání nebo neprůchodnosti nosu. To vše přichází náhle, i když se jedinec cítí zdravý. Pokud alergen působí delší dobu a rýma není nijak řešena, projevy se mohou stupňovat a přetrvávat. Kvůli tomu pak vzniká chronická alergická rýma, která již trápí valnou většinu lidí přicházejících k alergologovi.
Podle odhadů chronickou alergickou rýmou trpí více než 20 % světové populace. To znamená, že se nejméně 2 milióny Čechů potýká s nepříjemnými nosními příznaky.
Jindy rýma trvá jen krátce. A to proto, že její spouštěč odstraníme z našeho dosahu. V takovém případě, ale mnozí lidé nabývají dojmu, že rýmu vlastně nemusí řešit a považují ji za běžnou součást svého každodenního života. Jiní si naopak na věčně ucpaný nos koupí spreje či kapky do nosu, které dlouhodobě používají pro dosažení uvolnění nosních cest. Tím si ale sliznici nosu nevratně poškozují a zadělávají si na další zbytečné potíže. Z lékárny běžně zakoupené nosní spreje by se totiž neměly používat déle než 3 až 7 dní.
Mezi další doprovodné příznaky alergické rýmy patří pocit zahlenění, nucení ke kašli, škrábání v krku, vysychání hrdla nebo slzení očí.
První známky alergie se mohou objevit v jakémkoliv věku
První projevy alergie se ve většině případů objevují již v dětském věku. Výjimečné ale nejsou ani u dospělých nebo dokonce seniorů. Může za to přecitlivělý imunitní systém a protilátky IgE, které mají schopnost navázat se na volně dostupný alergen s vysokým alergenním potenciálem, což v těle vyvolá složitou alergickou reakci. Tato reakce se obvykle nejvíce rozvíjí v místě, kterým se alergen dostal do těla. A tím místem často bývá právě nosní sliznice, pomocí níž jsou alergeny, prach a jiné částice zachycovány. Alergická rýma se také většinou objevuje u atopiků.
Alergická rýma narušuje kvalitu života
Když někomu neustále teče z nosu a nemůže volně dýchat, je pochopitelné, že jeho život nebude právě růžový. Neprůchodnost nosu přitom bývá tou nejhorší obtíží. Narušuje totiž spánek a vede k dýchání ústy, které způsobuje nepříjemné sucho v puse, bolest v krku, kašel, a dokonce bylo zjištěno, že podporuje vznik bronchiálního astmatu.
V důsledku dlouhotrvající alergické rýmy se také člověk nemůže naplno věnovat svým oblíbeným aktivitám a běžným činnostem. Děti mají problémy se soustředit, což se často podepisuje na jejich školních výsledcích. Dospělí jsou většinou unavení, nevyspalí a podráždění. A to se samozřejmě přenáší i do společenského života.
Zdánlivě banální alergická rýma narušuje kvalitu života stejně významně jako jiná onemocnění, jejichž závažnost je na první pohled zcela zřejmá.
Pylová sezona v České republice trvá déle než půl roku
Rozlišovat je možné dvě alergické rýmy – rýmu sezónní, která se objevuje především v pylové sezoně, a rýmu celoroční. Poměrně překvapující může být fakt, že pylová sezona v našich klimatických podmínkách trvá poměrně dlouhou dobu. Dokonce déle než půl roku! Není tedy divu, že právě polinóza neboli pylová alergie nebo také senná rýma patří k nejčastějším alergickým onemocněním. Sezona pylů konkrétně trvá od února do konce října, avšak během teplejšího roku se může ještě prodloužit. Někdy tak alergie může trvat po celý rok. Ve vlhkých teplých dnech pak sezónním obtížím dost napomáhají alergeny v podobě spor plísní, které poletují ve vzduchu.
S jakými alergeny se nejčastěji můžete setkat u sebe doma?
Za celoročními projevy alergie ve většině případů mohou alergeny přítomné v interiéru. Je bohužel zbytečné nalhávat si, že ačkoliv máte uklizeno, žádné alergeny doma nemáte. Obzvlášť pokud sdílíte byt či dům s domácím mazlíčkem. Interiérové alergeny jsou sice ve vzduchu zastoupeny v menším množství, avšak i přesto tam jsou a u senzitivních jedinců mohou vyvolat podráždění nosní sliznice. V důsledku menší přítomnosti ve vzduchu pak projevy alergie nemusí být tolik zřetelné a mohou být zaměňovány s jinými nemocemi dýchacích cest. A s jakými alergeny se můžete doma nejčastěji setkat? Podívejte se na jejich výčet:
- Roztoči – nejsilnější zdroj, který je před námi na první pohled skryt. Jejich domovem je čalouněný nábytek, textilie, lůžkoviny, matrace a tak dále. Žijí si spokojeně zkrátka všude, kde je vlhko a teplo. Příjemným bonusem jsou pro ně navíc šupinky staré odloupané kůže. Udržovat domácnost v čistotě proto výrazně napomáhá k jejich vymýcení, avšak zcela zbavit se jich nelze. Pokud k tomu ještě máte domácí mazlíčky nebo peřiny z peří, připravte se, že se roztoči u vás doma budou mít o to lépe.
- Plísně – vzdušné spóry plísní se nejlépe šíří v nevětraných vlhkých místnostech, ve kterých se čas od času objeví vlhký kout. Rády se ale také usazují v květináčích pokojových rostlin.
- Zvířata – alergeny bílkovinné povahy u domácích mazlíčků též vyvolávají silné alergické reakce. Ty se ale bohužel rozvíjí v různých časových intervalech (týdny, měsíce), a tak v době, kdy si mazlíčka pořizujeme, potíže se ještě vůbec nemusí projevit. Stejně nešťastným faktem je i to, že alergeny nejsou přítomny pouze v srsti nebo peří, ale například ve slinách, výkalech nebo moči.
Jak udržet pořádek v domácnosti s malými dětmi?
|3 minuty čtení
Kdy je čas navštívit lékaře
Pokud máte podezření, ať už na sezonní či celoroční alergickou rýmu, měli byste zajít k alergologovi, který diagnózu potvrdí a navrhne vhodnou léčbu. Neřešená alergie může způsobit vznik bronchiálního astmatu a přejít do stavu chronicity. A ačkoliv je alergie ve své podstatě neléčitelná, lze její projevy pomocí léčby zmírnit a vyhnout se případným komplikacím.
K alergologovi je možné zajít kdykoliv během roku. Mýtus, který říká, že alergologické vyšetření na potvrzení pylové alergie nemohou být prováděny na jaře a v létě, neberte vážně. Veškeré testy je možné provádět po celý rok.
Jak bojovat s alergeny v domácnosti?
Ačkoliv alergeny nelze z domova úplně vypudit, můžeme jejich míru a působení zmírnit. Čistějšímu, a tedy pro alergiky vhodnějšímu prostředí, hodně nahrávají moderní prostorné domácnosti, ve kterých se lépe větrá. Rovné linie nábytku se snadněji čistí a nenabízejí tolik možností pro usazování prachu.
Mezi nejdůležitější obecná doporučení patří:
- Každý den větrejte alespoň 15 minut vkuse. Před větráním nechte postel odkrytou.
- Používejte odvlhčovač vzduchu.
- Omezte výskyt zvířat v domácím prostředí, nebo domácí mazlíčky alespoň nepouštějte do ložnice a dětských pokojů.
- Květiny z parapetů přesuňte na zahradu, do skleníků nebo na balkon.
- Nepřetápějte. Celoročně v domě udržujte rozumnou teplotu. V ložnici je za ideální považována teplota 18 až 20 °C.
- Koberce, tkaniny, textilie a plyšové hračky důkladně pravidelně vyklepávejte nebo vyluxujte.
- Každé 2 týdny převlečte postele a prostěradla vyperte alespoň na 60 °C.
- Nahraďte koberce parketami nebo linoleem a peřiny s peřím vyměňte za přikrývky s dutým vláknem.
- Dětem kupujte plyšové hračky, které je možné vyprat na 60 °C.
- Za letních nocí příliš nevětrejte. Teplým vzduchem se lépe přenáší pylové částice.
