Spotřeba energetických nápojů je v posledních dvaceti letech na výrazném vzestupu, a to zejména mezi adolescenty a mladými dospělými. Mezi benefity těchto nápojů patří hlavně rychlý přísun energie a dočasné zlepšení kognitivního výkonu. Co ale o tzv. „energeťácích“ říkají studie?
Opravdu převyšují pozitivní účinky nad těmi negativními, nebo bychom se měli mít na pozoru?
Kdo si někdy nekoupil energetický nápoj? Ať už kvůli jeho chuti, nebo účinkům, které se brzy po požití dostaví. Působí jako rychlá vzpruha – už pár minut po požití vybičuje kombinace cukru, kofeinu a dalších látek tělo k vyššímu výkonu. Ale co až účinky odezní?
Co jsou energetické nápoje?
Podle NZIP se jedná o skupinu sycených nealkoholických nápojů, jejichž hlavními složkami jsou voda, kofein a cukr nebo umělá sladidla. News Medical zase uvádí, že společnou charakteristikou těchto nápojů je, že jsou slazené, kofeinové a nealkoholické.
Samotné složení naznačuje, že se nejedná o nic zdravého. Vysoký obsah kofeinu, který může způsobit intoxikaci, není jediným problémem. Kromě něj je v nápojích přítomna látka taurin, dále rostlinné extrakty z guarany nebo ženšenu, L-karnitin a glukuronolakton. Přidány mohou být vitamíny skupiny B.
Všechny tyto látky tvoří dohromady koktejl, který na organismus působí jako stimulant. Po smíchání s alkoholem nebo jinými látkami (což je poměrně běžné, nicméně ne příliš bezpečné) fungují energetické nápoje dokonce jako zlepšovače nálady.
Složení energetických nápojů
- Kofein – alkaloid s povzbuzujícími účinky.
- Taurin – ovlivňuje nervový systém.
- Guarana – jihoafrická bylina stimulující nervový systém, zlepšující koncentraci a náladu.
- Ženšen – pozitivně ovlivňuje paměť.
- L-karnitin – přeměňuje mastné kyseliny na energii, zlepšuje mozkovou činnost.
- Glukuronolakton – zlepšuje paměť a koncentraci, snižuje únavu. V energetických nápojích je přítomen ve vysoké koncentraci.
- Cukr nebo sladidla jako aspartam (označovaný jako E951 či APM) nebo acesulfam draselný (E950).
Čeho je moc, toho je příliš
Problém energetických nápojů není v samotném obsahu cukru a kofeinu. Je v jejich množství. Přestože dané látky působí na tělo jako okamžitá vzpruha, z dlouhodobého hlediska nejsou vůbec prospěšné a mohou být příčinou rozličných zdravotních problémů.
Zvýšený obsah cukru v první chvíli působí jako životabudič, v jiném ohledu ovšem přispívá k rozvinutí zubního kazu, inzulinové rezistenci nebo cukrovce. Následkem může být také nárůst hmotnosti, zvýšený krevní tlak a vlivem kofeinu se mohou objevit i problémy se spánkem nebo závažnější zdravotní komplikace, jako nepravidelný srdeční rytmus.
Vedlejší účinky energetických nápojů
- Zvýšený krevní tlak.
- Pravděpodobnost nárůstu tělesné váhy.
- Rozvinutí zubního kazu.
- Zvýšené riziko diabetu.
- Narušené spánkové cykly.
- Riziko poškození ledvin.
- Nepříznivý vliv na duševní zdraví.
- Prohloubení závislosti na návykových látkách.
- Zvýšená pravděpodobnost poruch srdečního rytmu.
Nebezpečí představují zejména pro mladistvé
Energetické nápoje získávají mezi mladými na čím dál větší popularitě. Problém je zejména v jejich prezentaci, reklamě a vzhledu. Nutriční epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Eliška Selinger uvedla pro NZIP, že vlivem těchto faktorů (jako je lákavý vzhled, reklamy v televizi a na internetu nebo propagace influencery) nabývají děti a mladiství dojmu, že se jedná o bezpečné nápoje, protože jinak by se neprodávaly.
Podle doktorky Selinger může nadměrná konzumace energetických nápojů u mladistvých způsobovat akutní zdravotní problémy, například nevolnost, obtíže s dýcháním nebo náhlou změnu srdečního rytmu.
Množství kofeinu obsaženého ve dvou plechovkách povzbuzujícího nápoje překračuje možné maximum, které je doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro děti a dospívající. Problémem je také vysoký obsah cukrů a sladidel, které mohou vést k obezitě.
„Americká pediatrická akademie uvádí, že kofein a podobné stimulační látky obsažené v energetických nápojích do stravy dětí a dospívajících rozhodně nepatří.“
Poruchy spánku i psychické problémy
Energetické nápoje způsobují nejčastěji akutní obtíže. Centers for Disease Control and Prevention uvádí, že v roce 2011 navštívilo pohotovost 1499 mladistvých ve věku od 12 do 17 let kvůli událostem souvisejícím s konzumací energetických nápojů.
Mezi nejčastější rizika patří dehydratace vlivem kofeinu, který působí diureticky; srdeční komplikace včetně záchvatů a srdečního selhání, pocity úzkosti a nervozity, nebo nespavost. Stimulanty obsažené v nápojích mohou mít navíc škodlivý vliv na funkci nervového systému.
Mladistvým navíc hrozí zvýšené riziko metabolických a kardiovaskulárních poruch, stejně jako ledvinové problémy. Náchylnější jsou také k tvorbě zubního kazu. U této věkové skupiny existuje navíc větší pravděpodobnost změn v chování jako je podrážděnost, nervozita nebo pošramocení duševního zdraví.
Podle Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků má více než desetina mladých Čechů sklon ke konzumaci energetických nápojů. Až 30 000 českých školáků ve věkovém rozmezí 13–15 let je ohroženo řadou zdravotních rizik, které plynou z požívání těchto nápojů.
Co udělá s tělem Red Bull během 24 hodin
Webový portál s názvem Personalise.co.uk vytvořil infografiku, která názorně ukazuje, co se s lidským tělem stane 24 hodin po požití energetického nápoje. Infografika byla vytvořena s využitím informací různých zdrojů, včetně National Health Service (NHS), amerického Food and Drug Administration (FDA) i výrobce energetických nápojů Red Bull.
Běžné množství kofeinu obsažené v jedné plechovce energetického nápoje (250 ml) se pohybuje v rozmezí 80 až 150 mg. Pro srovnání, jeden hrnek kávy má asi 60 až 90 mg kofeinu, černý čaj zhruba 50 mg. Jedna plechovka Red Bullu navíc obsahuje okolo 27 g cukru.
Z výzkumu vyplývá, že kofein se dostane do krevního oběhu už za 10 minut od požití nápoje, což okamžitě způsobuje zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Během následujících 15 až 45 minut začne člověk pociťovat příval nové energie, sníženou potřebu spánku a zvýšení soustředěnosti.
Veškerý kofein se vstřebá do 30 až 50 minut. Jedná se o velkou zátěž zejména pro játra, která reagují tím, že určitou část cukru vstřebají do krevního oběhu. Už po první hodině se tělo začne potýkat s nedostatkem cukru, všechny dosavadní efekty začnou odeznívat a dostavit se může únava.
Organismu následně tvá 5 až 6 hodin, než z krevního řečiště vyplaví polovinu přijatého kofeinu, přičemž k úplnému vyplavení dojde až po cca 12 hodinách. Tento údaj je individuální, záleží na různých faktorech, zejména užívání některých léků, onemocnění jater nebo i těhotenství (při němž se konzumace energetických nápojů nedoporučuje).
Důležité je uvést, že u dětí trvá mnohem déle, než se z těla vyplaví veškerý kofein. V jejich krevním oběhu zůstává tato látka daleko delší dobu (vzhledem k velikosti jejich těla) a ve větších dávkách než u dospělých. To může být příčinou toho, proč se u mladistvých mohou objevovat problémy s chováním nebo úzkosti.
Zdravotním rizikům čelí i zdraví lidé
Četné studie naznačují, že energetické nápoje mohou mít negativní vliv na fungování lidského těla. Například studie z roku 2013, kterou zveřejnil Medical News Today zjistila, že konzumace nápojů s vysokým obsahem kofeinu a jiných stimulačních látek mohou měnit rytmus srdečního rytmu i u zdravých dospělých.
Vysoký obsah cukru v energetických nápojích nevede pouze ke vzniku zubního kazu, ale je také důvodem pro rozvoj obezity a s ní spojeným kardiovaskulárním onemocněním, cukrovkou nebo vznikem některých druhů zhoubných nádorů.
Podle WHO je tolerovaný příjem cukru (mimo toho přirozeně se vyskytujícího například v ovoci nebo zelenině) maximálně 25 g na den. Tento problém nevyřeší ani umělá sladidla. Ta totiž nemají až takový vliv na snížení váhy, jak by se očekávalo. Některé studie naopak upozorňují na negativní zdravotní dopady syntetických sladidel.
Přidané vitamíny se mohou jevit jako pozitivum energetických nápojů, ale není tomu tak vždy. Při nadměrné konzumaci může dojít k předávkování, zejména vitamíny A a D. Přidané vitamíny představují problém hlavně pro osoby s některými onemocněními, konkrétně například při poruše ledvin, uvádí NZIP.
