Cysty patří mezi poměrně běžné zdravotní obtíže. Setkávají se s nimi lidé různého věku i kondice, přičemž nejčastěji se objevují u žen v reprodukčním věku.
Mnohdy vzniknou a zase zmizí zcela bez povšimnutí, někdy ale mohou způsobovat problémy, nebo být dokonce zhoubné. Co jsou vlastně zač a kdy si na ně dát pozor?
Cysty ve skutečnosti nejsou ničím výjimečným, a pokud jste se s tímto nálezem už setkali, tak víte, že léčba se obvykle omezí pouze na pozorování a pravidelnou kontrolu.
Jenomže občas nastane situace, kdy útvar svou velikostí utlačuje okolní orgány, způsobuje bolesti a ztěžuje život. K čemu se přistupuje v takovém případě a může vás takováto cysta ohrozit na životě?
Cysty a pseudocysty – jaký je v nich rozdíl?
Cysta je dutý útvar, který může vzniknout na nejrůznějších místech v těle. Výraz pochází z latinského slova cista (schránka) a řeckého kystis (bublina), což samo o sobě naznačuje, jak asi vypadá.
Jde o uzavřenou dutinu naplněnou tekutinou (hnisem, krví) nebo jiným obsahem, která má vlastní buněčnou výstelku. Dosahovat může různé velikosti, od několika málo centimetrů, až po velikost pomeranče.
Obzvláště nebezpečné mohou být ty, které jsou ještě větších rozměrů. Ne vždycky jde ale o pravou cystu. V těle se mohou objevit i takzvané pseudocysty, které se od těch pravých liší nejen způsobem utvoření, ale také příčinou vzniku. Pseudocysty jsou ohraničeny jen tenkou membránou, která je odděluje od tkáně, jejímž poškozením nebo rozestupem vznikly.
Shrnutí hlavních rozdílů
Cysta
- Jasně ohraničený útvar s vlastní epiteliální výstelkou.
- Vzniká z nejrůznějších příčin – vlivem vývojových abnormalit, ucpáním vývodů žláz, někdy je parazitického nebo i nádorového původu.
- Vzniknout může kdekoli v těle.
Pseudocysta
- Dutý útvar bez vlastní výstelky, který je ohraničený tkání přilehlého orgánu.
- Vzniká důsledkem zánětu nebo poranění.
- Bývá spojena s konkrétními orgány v jejichž blízkosti vzniká.
Oba dva typy útvarů se projevují jako dutina naplněná tekutinou a mají mnoho společných znaků. Protože pojmy bývají často směšovány, budeme o nich v tomto článku pojednávat dohromady a pokusíme se zodpovědět nejčastější otázky týkající se této problematiky.
Příčiny vzniku cyst
Cysty se ve většině případů utváření bez zjevných příčin. Existují však i konkrétní důvody, které mají přímý vliv na jejich vznik.
Dermoidní cysta (kožní nádor) například souvisí s prenatálním vývojem. Cysty na ženských reprodukčních orgánech, nejčastěji na vaječnících, nebo cysty v prsu bývají způsobeny hormonální nerovnováhou, zpravidla kvůli nižší hladině progesteronu a vyšší hladině estrogenu.
Některé druhy těchto útvarů mohou být nádorovým onemocněním, jiné zase značí parazity v těle (např. boubel tasemnice). Pseudocysty pak vznikají jako důsledek úrazu, poranění či poškození cév, vlivem chronického zánětu nebo ucpáním vývodů žláz v různých orgánech.
Nejčastější typy cyst
- cysta na vaječníku, v děloze nebo v prsu
- ganglion – cysta utvořená okolo kloubu
- Bakerova cysta – vzniká v koleni, trpí na ni zejména sportovci
- cysta na varlatech
- cysta na játrech
- cysta na ledvinách
- cysta v krku – po prodělání zánětu v oblasti horních dýchacích cest; cysta na štítné žláze
- cysta v oku
- cysta v mozku
Jak poznáte, že máte cystu?
Pravdou je, že o její existenci většinou ani nevíte. Je-li útvar v podkoží, je možné jej nahmatat a uzřít vlastním okem (např. ganglion tvořící se poblíž kloubů a šlach). Jeví se totiž jako různě velká bulka pod kůží.
Pokud ale cysta vznikne na některém z vnitřních orgánů, obvykle to nepoznáte, dokud o sobě nedá vědět, nebo se na ni nepřijde při některém z běžných zobrazovacích vyšetření.
Mám cystu. Co s tím?
Cysty se projevují v závislosti na jejich umístění. Podkožní cysty jsou typem útvaru, který je viditelný a hmatatelný, ale obvykle nebolestivý. Jiné druhy cyst – například cysta v prsu, v krku či mozku – se mohou projevovat bolestí, což je způsobeno utlačováním okolní tkáně.
I když cysty samy o sobě často nejsou nebezpečné, dokážou svými průvodními znaky ztížit každodenní život. V závislosti na jejich umístění se může objevit vracející se bolest, tlak, poruchy hybnosti nebo diskomfort, nebo i bolest při pohlavním styku (týká se cysty na vaječnících).
O existenci cysty však nemusíte vůbec vědět. Ve většině případů se nejedná o život ohrožující problém. Mnohdy po čase sama zmizí, respektive praskne, a tekutina se vstřebá. Útvar je ovšem potřeba pravidelně kontrolovat a sledovat jeho další vývoj. V případě růstu nebo bolestivosti je nutné podniknout další kroky.
Diagnóza svépomocí? Pouhý telefonát vyšetření lékařem nenahradí
|3 minuty čtení
Co když praskne?
K cystám je třeba přistupovat s ohledem na jejich typ a umístění. Například cysty na vaječnících jsou poměrně častou gynekologickou diagnózou. Ve většině případů nevyžadují žádný zásah, je ale třeba je pravidelně sledovat. Vždy však záleží velikosti cysty, jejích projevech a dalších aspektech, které posoudí lékař.
Cysta často sama praskne a vstřebá se, a to bez jakýchkoli doprovodných projevů. Není to ovšem pravidlem. Může se stát, že o sobě dá vědět velkou bolestí v podbřišku, přidat se mohou pocity na zvracení, slabost nebo pocit na omdlení. V takovém případě je vhodné navštívit lékaře.
U některých typů cyst je třeba provést jejich odsátí (punkci) nebo přistoupit k chirurgickému zákroku, protože mohou utlačovat okolní orgány a zamezovat jim ve správné funkci (např. cysta na štítné žláze), případně mohou snižovat životní komfort pacienta, např. vlivem zhoršení hybnosti.
Kdy je cysta nebezpečná?
Cysta se stává nebezpečnou, pokud je zhoubná. Dochází-li k nádorovému bujení, je třeba okamžitě zakročit. Přestože většina cyst není zhoubných, při jakémkoli podezření na jejich výskyt je třeba navštívit lékaře. V případě jejich prasknutí, které doprovází bolesti a nevolnost, může být nutné uvolněnou tekutinu zredukovat chirurgickou cestou.
