Nohy jsou mistrovským dílem evoluce. Nosí nás celý život a jsou nám oporou. Jejich stavba a biomechanická souhra je obdivuhodná a nelze ji pokládat za samozřejmost. Bohužel se ale již v raném věku mnoho dětí potýká s poklesem nožní klenby, čímž si s sebou do dospělosti odnáší nemilý problém, který může způsobit například bolesti zad a hlavy.


Od prvních let věku dítěte se noha formuje a více než v jakémkoliv jiném postnatálním období citlivě reaguje na všechny změny. Dle kvality vzpřímení a držení nohy již v útlém dětství můžeme předpokládat, jakou kvalitu bude mít nožní klenba a osa celé dolní končetiny v dospělosti. Klást proto u dětí důraz na správnou obuv, pohyb a další věci, rozhodně má svůj smysl.

Až třetina prvňáčků nastupujících do školy se potýká v důsledku nošení nevhodné obuvi a jiných faktorů s deformitou nohy.

Plochá noha je u dětí poměrně častou ortopedickou vadou, s níž se lékaři setkávají v ambulantní ortopedické praxi. Přitom se podle statistik 98 % všech dětí rodí se zdravýma nohama. Stejné statistiky dále uvádí, že až třetina dětiček nastupujících do první třídy má již nějaký problém s nohama. Čím to ale může být? Že by si jejich rodiče onoho problému všimli příliš pozdě? Nebo snad svým dětem nekupovali dost drahou obuv? Problém nejčastěji tkví v nízké informovanosti rodičů a v nevhodné, nikoli levné, obuvi.

Je zdravé obouvání dětí součástí vašeho životního stylu?

Redakce |5 minut čtení

Něco málo k anatomii

Za nohu je podle anatomického názvosloví pokládána část těla od kotníku dolů směrem k prstům. Jedná se o velice složitou strukturu skládající se z 26 kostí, které jsou navzájem, z důvodu dosažení optimální pevnosti a pružnosti, spojeny klouby, vazy a svaly. A právě všechny tyto složky se podílí na správném fungování nohy. To znamená, že pokud dojde k porušení, byť jen jedné ze složek, následkem může být porucha lokomoce, stoje a jiných hybných stereotypů.

Za vysvětlení rozhodně dále stojí pojem: Nožní klenby. Pod ním si jistě každý dovede něco představit, avšak možná vám uniká význam a celý smysl jejich fungování. Nejdříve je potřeba říct, že se na každé noze nachází dvě klenby – příčná a podélná. Příčná se rozprostírá mezi prvním až pátým metatarzem neboli v oblasti nejširší části nohy.

Anatomie podélné klenby je o něco složitější. Pro pochopení toho, kde dochází k problému, ale postačí, když budete vědět, že tvoří na chodidle dva oblouky, které najdete při vnějším a vnitřním okraji chodidla.

Jak tomu je s vývojem dětské nohy?

První rok dítěte je plný nejrůznějších změn. Z ležícího tvorečka se stává cupitající a neposedný průzkumník, který si svoje nohy osvojuje a začíná s nimi objevovat svět. Je ale potřeba nezapomínat na to, že každé dítě je jiné a i psychomotorický vývoj u každého jedince je zcela jedinečný. Proto se nedoporučuje dovednosti dětí vzájemně srovnávat a snažit se jejich vývoj uspíšit například dřívějším posazováním nebo stavěním. Předčasné stavění nebo vodění za ručičky může vést k narušení přirozeného pohybového vývoje, neboť nožičky dítěte ještě nemusí být dostatečně „zralé“.

Do 6. měsíce noha slouží jako úchopový orgán. Její funkci dítě vnímá stejně jako funkci ruky. K diferenciaci funkcí dochází teprve ve chvíli, kdy se dítě na nohy začne stavět.

Nožní klenby se rychle vyvíjí do tří let věku dítěte. Jejich vývoj však ještě není plně ukončen, protože přibližně okolo 5. roku věku teprve dochází k osifikaci důležitých nosných struktur. Tento proces od svého zahájení trvá další 2 roky. Chůzí noha také získává pevnost a celkově se její funkce zkvalitňují. Příčná a podélná klenba se pak dovytváří i v odrazu a ve vyšším věku v běhu.

Příčiny plochých nohou

Za vznikem plochých nohou mohou stát různé příčiny. K těm závažnějším patří vrozené vady, kdy je postavení nožiček samo o sobě špatné, takže se nožní klenby nemohou správně vyvíjet.

U zdravých jedinců však k rozvoji plochých nohou nejčastěji dochází z těchto příčin:

  • Předčasné obouvání – dokud dítě nezačne samo chodit, jsou jakékoliv botičky na obtíž. Pro správný vývoj je totiž důležité dětské noze zajistit volnost.
  • Příliš těsné dupačky – maminky mnohdy kvůli obavám, aby jejich miminka nenastydly nebo proto, aby neurazily příbuzné, od kterých dostaly například pletené bačkůrky, navlékají dětem těsné ponožky, dupačky, punčocháče nebo již zmiňované bačkůrky. Kvůli tomu dochází ke sevření bérce a zhoršení prokrvení nohou.
  • Nevhodně zvolená obuv – malé, těsné, úzké a neohebné boty, které stlačují dětem prsty a znemožňují správný odval chodidla od podložky. Boty podléhající ortopedickým zásadám a hygienickým požadavkům jsou označeny registrovanou značkou s motivem žirafy a nápisem: „Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě“.
  • Nadváha – obezita se začíná řadit mezi chronická onemocnění, na jejichž základě je potřeba deformitu nohy a její rozvoj posuzovat.
  • Nedostatek pohybu – jelikož se klenby vyvíjí při chůzi a opoře, je dostatek pohybu v batolecím a předškolním věku nezbytný.
  • Nedostatek vitaminu D
  • Dědičné predispozice

Na ploché nohy se mohou řetězit další poruchy

Kvůli příčinám následně dochází k zatížení nohou, oslabení pevnosti svalů a vazů, vadnému postavení nohy a ztrátě pružnosti. Zajít to může až tak daleko, že chůze dítěte může být těžkopádná, nemotorná a bolestivá. Rodiče takovou chůzi často popisují slovy jako „šmajdání“, za což může nadměrná valgozita paty – paty vybočují směrem ven.

Klinicky se plochonoží dělí na 3 stupně:

  1. stupeň – klenby jsou zatím jen mírně pokleslé a neobjevují se bolesti. Vadu lze aktivně korigovat.
  2. stupeň – středně ploché nohy, které mohou otékat. Nohy jsou ztěžklé, unavené a mohou se objevovat křeče v lýtkách.
  3. stupeň – klenby jsou již plně pokleslé. Svaly a šlachy jsou zkrácené a kloubní pouzdra svraštělá. Plochonoží je již fixované a nohy děti zpravidla bolí.

Noční můra pro rodiče: Bolí mě nožičky

Ivana Cimbůrková |3 minuty čtení

Na deformitu plochých nohou se dále mohou nabalovat další poruchy jako například hallux valgus neboli vbočený palec nebo tzv. kladívkové prsty. Nepoměr mezi zatížením nohou a pevností svalů pak dále může ovlivňovat i řadu dalších segmentů těla jako například krční páteř, kolenní a kyčelní klouby nebo kotníky. Není tedy žádným překvapením, že neřešené ploché nohy v dospělosti způsobují bolesti zad.

Ploché nohy svých dětí můžete odhalit v koupelně

Zda má vaše dítě ploché nohy si můžete poměrně jednoduše ověřit tím, že jej v koupelně, kdy má ještě nožičky vlhké po koupeli, necháte stoupnout na suchou a rovnou podlahu. Cílem je dosáhnout co nejpřesnějšího otisku chodidla. Podobný test je možné provést s temperovými barvami, kdy dítěti barvou natřete plosku nohy, kterou následně otisknete na list papíru. Důležité ale je, aby obě zkoušky byly provedeny v zatížení, to znamená ve stoji. Vyhodnocení stačí provést pohledem, kdy plochou nohu poznáte tak, že otisk nebude mít typické vykrojení při vnitřní straně. Nutno ale podotknout, že se jedná pouze o orientační testy.

Děti mají na chodidlech do dvou let věku speciální tukový polštářek, kvůli kterému se mohou jejich nožky zdát ploché.

Odborná diagnostika probíhá v ortopedické ambulanci pomocí Podocamu, kterým lze zjistit přesný otisk chodila při zatížení.

Proprioceptivní trénink – prevence i léčba zároveň

Léčba dětského plochonoží musí být komplexní. Nejlepším způsobem, jak dosáhnout zdravého vývoje dětské nožičky je (samozřejmě kromě vhodné a velikostně odpovídající obuvi) dostatek pohybu.

Ideální je chůze naboso v přírodním terénu například po trávníku, kamínkách nebo písku. Příliš vhodná není dlouhodobá chůze naboso po tvrdém hladkém povrchu například plovoucí podlaze. Důležité totiž je, aby terén byl nějakým způsobem stimulující a děti ho mohly prostřednictvím svých nožek „ohmatávat“ a vnímat.

Přineste si domů z procházky oblé kamínky nebo kaštany a vytvořte pomocí nich chodníček, po kterém budou děti přešlapovat a chodit.

Za vhodného počasí s nimi můžete vyrazit do přírody a zpestřit jim tak chůzí naboso procházku. V měsících, kdy bosé chůzi počasí příliš nenahrává, jim můžete třeba doma vytvořit jakýsi chodníček z fazolek nebo kamínků. Přešlapování a chůze po takovém „chodníčku“ dětské noze velice prospívá a zároveň ji masíruje. A jelikož si lidské nohy dovedou na povrch velmi rychle zvyknout, nebojte se předměty různě obměňovat.

Proprioceptivní trénink může dále pokračovat různými způsoby. Nechte děti překračovat hračky rozházené po podlaze, nožkami je sbírat nebo z nich stavět věž. U starších dětí je možné také vytvořit opičí dráhu nebo přidat balanční pomůcky. Děti by měly zkrátka své nohy plně využívat a co nejvíce je vnímat.

Všechny tyto hravé techniky můžete doma s dětmi bez obav provozovat. Rehabilitační speciální cviky pak vyžadují pečlivou instruktáž od fyzioterapeuta.

A co vložky do bot?

Další možností léčby plochonoží jsou ortopedické vložky, které by však měly být přesně uzpůsobené podle chodidla dítěte a měly by se pravidelně měnit. Rozhodně ale není dobré aplikovat je příliš brzy. Jedná se totiž o pasivní podporu nožní klenby, která by měla být až posledním krokem v terapii ploché nohy. Mnohem důležitější je aktivní snaha v podobě cvičení nebo proprioceptivního tréninku. O nutnosti nasazení vložek do bot však vždy rozhoduje lékař.


SDÍLEJTE ČLÁNEK
9
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF