O problému skrytém pod pojmem hallux valgus možná neslyšíte poprvé. Česky se tato vada nazývá jako vbočený palec. Jedná se o získanou deformitu přednoží, jejíž nejčastější příčinou bývá nevhodná obuv. Zpočátku se deformita příliš neprojevuje, avšak s postupem věku umí pěkně potrápit, a to jak po stránce zdraví, tak z estetického hlediska.
Jste v obchodě s obuví a marně si zkoušíte už několikátý pár bot. Jste zoufalí a naštvaní, protože žádné boty vám pořádně nesedí. Může za to váš vbočený palec a palcový kloub, který je přímo obří a z nohy výrazně vybočuje. Všechny boty vás tak nepříjemně v přední části tlačí a jsou vám příliš úzké.
Zkroušeně si sedáte na blízkou židličku a díváte se dolů na své nohy. Začnete si rozpomínat, že takový problém měla kdysi i vaše babička. Vybaví se vám, jak vždy vrchní část bot měla úplně popraskanou tím, jak se bota napínala, aby její kloub u palce celý pojmula. V hlavě vám začnou vířit různé myšlenky. Dojdou dokonce až tak daleko, že zcela zřetelně vidíte její zdeformovanou nohu ve staří. Najednou nechápete, jak jste to mohli celou dobu přehlížet a nic s tím nedělat. Nyní jste odhodlaní svůj problém řešit a nedopustit, aby se opakoval i u vašich dětí či vnoučat. Snad už ale není pozdě.
Hrozná představa že? Nemusí se naplnit, pokud si z příběhu vezmete ponaučení – budete deformity nohou řešit včas a začnete se více zajímat o nohy svých dětí.
Hallux valgus doprovází svalová dysbalance
Vbočený palec, jak už sám název napovídá, se projevuje změnou postavení palce. Palec se přibližuje k druhému prstu a někdy ho dokonce překrývá nebo ho tlačí k prstu třetímu. Za deformitu je již považován odklon od osy o 15 º. Kvůli tomu se na vnitřní straně nohy začíná objevovat nápadná prominence, všeobecně označovaná jako boule, v níž se postupným rozvojem deformity objevují bolesti. Nejde ale o ledajakou bouli, která by se z čista jasna na noze vyklubala. Jedná se o základní kloub palce, jehož kloubní pouzdro je ztluštělé a zkrácené. Na povrchu může tvořit bolestivý otlak a uvnitř pak citlivou burzu, která se může nepříjemně zanítit. To vše pak může dále vést k degenerativním změnám v kloubu neboli artróze.
Hallux valgus se projevuje nejen nehezkým nakloněním palce k ostatním prstům, ale i bolestivou burzou, která se může zanítit.
Tím to bohužel nekončí. Obtíže se totiž netýkají pouze samotného palce. Hallux valgus doprovází tvorba příčného plochonoží a svalová nerovnováha, což může mít za následek poruchu chůze a stability. Poruchy se mohu navíc dále řetězit a způsobovat i problémy v oblasti pánve nebo další deformity nohou jako například kladívkové prsty.
Příčiny jsou prostší, než by se mohlo zdát
Nad příčinami vbočeného palce není třeba dlouho přemýšlet. Dopátrat se jich je jednodušší, než by se mohlo zprvu zdát. Na vině může samozřejmě být genetika a vrozená vada, avšak úplně nejčastěji k plnému rozvinutí vbočeného palce nahrává nadváha, nadměrná délka stání, záněty kloubního pouzdra a nevhodná obuv. Pokud tedy víte o někom v rodině, kdo touto statickou deformitou trpěl, o to větší pozornost byste své obuvi měli věnovat a eliminovat případné rizikové faktory. V pokročilých stádiích je pak vbočený palec již fixován a nelze s ním aktivně hýbat (největší problém činí narovnání palce v ose). Možnosti léčby jsou v důsledku toho velice omezené a prakticky jako jediné řešení se nabízí operace.
Prevence vbočeného palce
Prevence této statické deformity se dělí na aktivní a pasivní. Do aktivní se řadí rehabilitační cvičení, posilování svalů přednoží a protahování zkrácených struktur. S cvičením je zapotřebí začít co nejdříve, jakmile zpozorujete změny v osovém postavení palce nebo poklesu příčné klenby. Pasivní prevence spočívá ve snížení míry nadváhy, volbě správné obuvi a omezení dlouhého stání především v širokém postoji, během kterého dochází ke zvýšenému zatížení rizikových oblastí nohy.
Vbočené palce se objevují výlučně u obuté populace. Nejčastěji postihují ženy po 30. roce věku, které si potrpí na moderní nepoddajnou obuv.
Zajímavé je to, že hallux valgus výlučně postihuje obutou populaci. S nazutím bot totiž naše nohy postupně ztrácí svou přirozenou schopnost vnímat a ohmatávat, a navíc jsou prsty v botách mnohdy nepříjemně stlačené. Základním kamenem tak u vbočeného palce i jiných statických deformit (například plochých nohou) je naučit se své nohy vnímat. Prospěšná může být krátká chůze na boso v přírodním terénu, masáže a otužování nohou.
Jak má vypadat správná obuv
Ačkoliv v posledních letech došlo v rámci vývoje obuvi k pokroku, stále se lze setkat s nevyhovující moderní obuví, která nerespektuje přirozenou anatomii nohou. Takovou obuv poznáte hned na první pohled tak, že je v přední části příliš úzká, těsná a do špičky. Z pohledu vzniku deformit nohou je úplně nejhorší obuv na podpatku, která přetěžuje klouby a vyvíjí na ně příliš velký tlak.
Vhodná obuv se tedy vyznačuje špičkou spíše do kulatého tvaru, prodyšným a přizpůsobivým materiálem a podrážkou ohebnou všemi směry. Významnou roli samozřejmě dále hraje správný výběr velikosti a tzv. nadměrek, což je volný prostor v přední části boty sloužící k tomu, aby se mohly prsty při chůzi dostatečně ohýbat a měly dost prostoru. U dětské obuvi pak nadměrek slouží jako rezerva pro přirozený růst.
Zda obuv splňuje výše popsané nároky, si můžete jednoduše otestovat. Správnou obuv by mělo být možné v místě, kde se uvnitř boty při chůzi ohýbají prsty, ohnout do 90 º. Velkým plusem při výběru bot je také to, pokud lze boty zašroubovat do spirály. Další test hodnotí obuv z hlediska vnímání terénu. Tuto zkoušku provedete tak, že vložíte ruku do boty a vyzkoušíte s ní „chůzi“ po různých površích. Pokud přes podrážku není terén cítit, pak je bota nevyhovující. Obvykle platí, že čím je podrážka vyšší, tím méně je poddajná, senzitivní a ohebná. Jako poslední test můžete z obuvi vyjmout stélku a stoupnout si na ni. Stélka by neměla být užší než chodidlo.
Korektor vbočeného palce není samospásný
Ve stádiích, kdy je palcem u nohy ještě možné hýbat a pohyb nedoprovází bolesti, se doporučuje kinezioterapie, kineziotaping a fyzikální terapie. V rámci kinezioterapie je potřeba zahájit individuální fyzioterapii, která bude zahrnovat jak uvolňování měkkých tkání v oblasti nohy, tak aktivní cvičení. Základním cvikem je odtahování palce vsedě i vleže od ostatních prstů – tedy do osového postavení. Z fyzikální terapie se aplikuje magnetoterapie, ultrazvuk, masáže, laser nebo koupele.
Pokud je palec již fixovaný a vadu doprovází další obtíže, přistupuje se k operativní léčbě. Ta je však účinná jen do určité míry, neboť neřeší vlastní příčinu vzniku ale pouze následek. Nezřídka kdy se tak po operacích hallux valgus znovu vyvíjí. Důležité proto je okamžitě po operaci zahájit fyzioterapii.
Korektory nemají na vbočené palce valný účinek. Mnohdy dokonce rozvoj vady ještě podněcují tím, že dráždí meziprstní prostory, takže dochází se stimulaci přitahovače palce.
Dlahy, vložky a korektory, které mají za cíl pasivně posouvat palec zpátky do roviny, taktéž příliš nefungují. Svaly palce a nohou se totiž musí samy aktivně zapojit a tím deformitu zvrátit. Kromě toho korektory, které se vkládají mezi prsty nebo jiným způsobem dráždí stranu palce přilehlou k druhému prstu, povzbuzují činnost přitahovače palce. Vada se tak i přes používání korektoru může zhoršovat.
