V poslední době se setkáváme s mnoha cizími názvy a rozpoznat jejich význam někdy není jednoduché. Heterosexuál, homosexuál a bisexuál už nejspíš nikoho nepřekvapí, ale kdo je to pansexuál nebo demisexuál? Přinášíme vám přehled nejrůznějších sexuálních orientací.
Kromě různých sexuálních orientací v poslední době rezonují také otázky genderové identity. Tyto dvě věci se ale různí, nejedná se o stejnou věc.
Zatímco sexuální orientace určuje, jaký typ osoby nás přitahuje, identita vytyčuje, kým jsme. Setkat se tak můžete s maskulinní identifikací, s femininní, jejich kombinací, nebo naopak nevymezováním pohlaví.
V moderní západní společnosti jde o to, zda se dotyčná osoba cítí být mužem, ženou, nebo se nevyhraňuje a je tzv. nebinární.
Abychom byli korektní, sociologické přístupy vychází z předpokladu, že pohlaví je biologické podstaty, ale gender je společenským konstruktem. My se teď zaměříme převážně na sexuální orientace.
Pansexualita
Pansexualita (někdy také omnisexualita) je typem vztahu, s nímž jste se možná již setkali. Poslední dobou jej totiž lze zaslechnout poměrně často. K této orientaci se přiznává mnoho známých osobností, zejména těch mladších. Příkladem může být Demi Lovato nebo Miley Cyrus.
Pansexuál je člověk, který pociťuje přitažlivost, romantickou lásku nebo sexuální touhu k lidem, bez ohledu na jejich pohlaví. Tato definice je možná podobná bisexualitě, jedná se však o něco jiného. Pansexuála přitahují muži, ženy i nebinární osoby.
Na pohlaví zkrátka nezáleží. Z toho důvodu bývají tyto osoby někdy označovány jako „genderově slepé“, protože rozlišení genderu pro ně nic neznamená. Pansexuál hledá na lidech jejich přednosti a dobré vlastnosti. Takové, které mu budou vyhovovat a je jedno, zda je nalezne u muže, ženy, nebo někoho jiného.
Demisexualita
Dříve byli demisexuálové mylně řazeni k asexuálům, a to zejména proto, že nezávazný sex prostě není nic pro ně. Demisexuál potřebuje k navázání fyzického kontaktu hlubší citovou vazbu k partnerovi.
K intimnímu sblížení s touto osobou pravděpodobně dojde až po nějakém čase randění. Demisexuál svého partnera musí nejdříve poznat a vytvořit si k němu vztah. Teprve potom se objeví sexuální přitažlivost (ta je často brána jako sekundární).
Sex na jednu noc není nic pro demisexuály. Tito lidé se dokáží oddat sexuálním hrátkám pouze s osobou, kterou dobře znají. Nejprve je tedy třeba mezi partnery vytvořit blízký a hluboký citový vztah.
Pro demisexuála jsou nejdůležitější emoce. Bez silného citu není schopen užít si intimní chvíle. Proto nejdříve s partnerem delší dobu randí, než vůbec dojde k sexu.
S demisexualitou souvisí také aromantická orientace. V této sféře lze najít demiromantiky, tzn. osoby, které zpočátku nepociťují žádnou romantickou přitažlivost, ale jsou schopny cítit romantickou náklonnost k člověku, s nímž si vybudovaly citový (třeba přátelský) vztah.
Aromantici nepostrádají citové vztahy s ostatními. Stejně tak se demisexuálové nezdržují sexu, nejprve si však potřebují vybudovat romantický vztah.
Asexualita
Pod tímto označením se skrývá absence jakékoliv sexuální touhy. Asexuální lidé nejsou eroticky přitahováni žádným pohlavím. Ani přesto není vyloučena touha po sexu či jiném druhu uspokojení. Ty však většinou postrádají erotický rozměr.
Nedostatek sexuální touhy bývá někdy označován také názvem hyposexualita. Ta se vyskytuje převážně u žen a spočívá v nízkém zájmu o sex, nebo neschopnosti vzrušení z důvodu necitlivosti pohlavních orgánů či nezájmu. Opakem je hypersexualita, tedy zvýšená sexuální touha.
Asexualita neznamená, že se dotyčná osoba vyhýbá sexu, jen po něm netouží tolik jako ostatní. Asexuální člověk nemá potřeba milostného života a nijak mu nechybí. Tento typ sexuální orientace se může zdát dočasným, ale nejedná se jen o krátkodobý nezájem o sex, který se čas od času může objevit u každého.
Asexualita není to stejné, co frigidita, nejedná se o netečnost ani nechuť. Tyto osoby zkrátka nevyhledávají fyzické potěšení.
Tento druh sexuální orientace zahrnuje několik poddruhů. V dnešní době je jich už většina popsána a pojmenována. Patří sem například fraysexualita, kdy je člověk schopen nezávazného sexu, ale se stejnou osobou už tento akt nedovede zopakovat. Nebo placiosexualita, kdy chce člověk během sexu pouze dávat, nikoli přijímat. Opakem je pak lamvanosexualita.
Signalizují oddělené ložnice konec vztahu? Ani náhodou!
|5 minut čtení
Autosexualita
Se sexuálními orientacemi a identitami jako by se roztrhl pytel. Dvě různá pojmenování mají často obdobnou podstatu, ale přesto se liší. Podobně je na tom i autosexualita, které může vzdáleně připomínat asexualitu, a to nejen kvůli názvu.
Autosexuál si nejraději užívá intimní chvíle sám se sebou. Nepotřebuje partnera, aby prožil nezapomenutelné chvíle v posteli. Autosexualita (nebo možná spíše autoerotika) je podle sexuálních terapeutů naší nedílnou součástí a provází nás již odnepaměti. Teprve nedávno však dostala své konkrétní pojmenování.
Důležité však je uvědomit si hlavní rozdíly mezi sebeláskou a autosexualitou. Tento typ sexuální orientace totiž znamená, že je dotyčný člověk přitahován a vzrušován vlastní osobou.
Autosexualitu lze těžko vymezit. Pokud máte erotické sny o své osobě, nebo při sexu myslíte na sebe, ještě to neznamená, že jste autosexuál. Obecně však lze říci, že se jedná o osoby, které dávají přednost masturbaci před intimním stykem s partnerem a cítí sexuální vzrušení z vlastního těla.
Každá sexuální orientace a identita má svou vlastní vlajku. Dohromady je reprezentuje vlajka v barvách duhy.
Další typy sexuálních orientací
Všechny výše zmíněné sexuální identity jsou oficiálně uznávané. Existuje jich však mnohem více a některé mají blíže spíše k romantické orientaci. Které to jsou?
Skoliosexuál
Tento typ orientace označuje osoby, které přitahují takoví lidé, u nichž není jasně viditelná hranice mezi mužským a ženským pohlavím. Jako například u transsexuálů.
Aromantik
Aromantik nepociťuje k ostatním osobám žádnou přitažlivost. Je spokojený s přátelskými vztahy a žádné jiné nevyhledává. Přesto však pro něj může mít přátelství stejnou váhu jako romantický vztah.
Tato osoba pociťuje různé druhy lásky – miluje své rodiče i přátele, ale necítí romantickou lásku. Aromnatičnost je obvykle považována za vrozenou vlastnost.
Lithoromantik
Přestože platonická láska je obvykle považována za nešťastnou z důvodu jejího nenaplnění, lithoromantik to vidí jinak. Neočekává totiž, že jeho city budou opětovány.
Jednoduše mu stačí, že je zamilovaný on sám.
Sapiosexuál
Když jste sapiosexuál, je vám v podstatě jedno, jak vás protějšek vypadá. Říká se, že na vzhledu nezáleží a toto tvrzení by vám sapiosexuál zřejmě potvrdil. Přitahuje jej totiž inteligence dané osoby.
Zkrátka čím vzdělanější a chytřejší jste, tím větší máte u sapiosexuála šanci.
Polyamorik
O této romantické orientaci jste už nejspíše slyšeli. Poslední dobou se z ní stává až jakýsi fenomén.
Polyamorie znamená, že se s partnerem dohodnete na tom, že buď oba, nebo jeden z vás bude mít dalšího partnera/partnery. V tomto typu vztahu nejde primárně o sex, ale o co nejvíce lásky. A někdy také volnosti.
Formování sexuální orientace
Pokud si nejste jistí, ke které sexuální nebo romantické orientaci patříte, vězte, že nejste sami. Výzkum zveřejněný v magazínu The Journal of Sexual Research uvádí, že sexuální orientace se formuje do třiceti let věku.
Lidská sexualita je mnohem komplikovanější, než se může na první pohled zdát. Právě proto už si nevystačíme s heterosexuální, homosexuální a bisexuální orientací. Lidská sexualita je formována zážitky a zkušenostmi, kvůli čemuž mohou vytvořené kategorie působit uměle.
Výsledkem výzkumu byla klasifikace celkem devíti sexuálních orientací. Vedoucí studie Christine Kaestleová však uvádí, že se nelze omezit pouze na tento počet. Sexualita je totiž velmi individuální.
