Různé generace a jejich svět – Co nás odlišuje a co spojuje?

Co utvářelo největší generaci, čím byla formována generace nazývaná jako tichá a proč generace Alfa nedokáže odložit telefon? Pojďme se společně podívat na všechny historické, technologické i společenské faktory, které formovaly jednotlivé generace. Možná, že nám pomohou lépe pochopit, v jakém prostředí se lidé nacházeli, čím byli ovlivněni a co utvářelo jejich pohled na svět.

Co definuje jednotlivé generace?

Generaci můžeme definovat jako uskupení jedinců v rozmezí přibližně dvaceti let. Osoby narozené v těchto letech spojují nejrůznější společenské a technologické události, stejně jako historické milníky, které utvářely jejich život. Generace samotné pak mají vliv na podobu života jejich doby, a to od trendů v oblasti jmen dětí přes výchovu potomků až po postoje k práci i k ostatním lidem.

Největší generace (1901-1927)

Tato generace byla ovlivněna především velkou hospodářskou krizí, ale také válkou. Říká se jí také GI generation. Jde o zkratku pocházející z americké vojenské terminologie – Government Issue, volně přeloženo jako „pro potřebu vlády“. Tato generace byla zasažena nelehkým obdobím a tvořila páteř druhé světové války.

Ovlivněna byla také velkou depresí (1929–1939), která přinesla globální ekonomický pokles, chudobu a vysokou nezaměstnanost. Lidé řazení do této kohorty zažili i několik světových epidemií, krach trhu akcií a velkou část svého mládí prožili v prohlubující se příjmové nerovnosti, později s prudce rostoucí ekonomikou. Byli také svědky technologických inovací, například vzniku rádia, telefonu nebo automobilu.

Tichá generace (1928–1945)

Název této kohorty je odvozen od její hlavní charakteristiky: tichá generace byla naučená jednat a chovat se podle převládajících norem a zvyků a neměla tak jakékoli ambice jít tzv. „proti proudu“, ani se nesnažila cokoli měnit vlastním přičiněním. Jejím hlavním společným rysem je stabilita a schopnost přizpůsobit se těžkým životním podmínkám.

Od dětí této éry se očekávalo, že si své místo ve světe vydobydou pomocí pracovní píle a snaživosti. Jejich dospívání bylo ovlivněno velkou hospodářskou krizí i druhou světovou válkou, která masivně ovlivnila jejich životy. Stěžejní hodnoty této generace tvořila pracovitost a disciplína, ale také loajalita a respekt k autoritám.

Tichá generace byla svědkem rozmachu rádií i prvních televizí. Dnes jsou to již nepracující lidé, kteří si rádi poslechnou rádio a mnohdy u nich najdete i gramofon. Upřednostňují osobní setkání a jsou jedněmi z mála, kteří stále ještě píší dopisy. Váží si tradičních hodnot a nic neberou jako samozřejmost.

Baby boomers (1946–1964)

Jedná se o poválečnou generaci, která byla svědkem ekonomické prosperity navracející se po druhé světové válce. Většinu svého života prožila v rychle se měnící době, což u nás platí dvojnásob. Lidé označovaní jako baby boomers zažili nástup komunismu i revoluci. Mají pevné morální zásady, vyznávají stabilní hodnoty, a především uznávají autority. Cení si svobody i dostupnosti vzdělání.

V závislosti na zemi, v níž vyrůstali, bylo jejich mládí buď divoké, nebo naopak spoutané normami a pravidly. Po roce 1989 začali hodně cestovat, a to nejen proto, aby poznali svět, ale také aby doplnili jazykové mezery.

Tato generace zažila jak poválečnou prosperitu, tak studenou válku, pražské jaro, normalizaci i sametovou revoluci. Vyrůstali ve skromných socialistických poměrech a byli svědky rozmachu televizí i telefonních sítí. Důraz kladou především na rodinu, ale lhostejný jim není ani jejich společenský status.

Pojmenování této kohorty vzniklo podle populačního „boomu“, který nastal po druhé světové válce.

Generace X (1965–1980)

Husákovy děti, jak bývá tato generace nazývána, zažily normalizaci i sametovou revoluci a byly svědky postupné globalizace. Tato generace nevyrostla uprostřed neměnných a stabilních hodnot, a právě proto její příslušníci často rebelují vůči tomu, co vyznávali jejich rodiče.

Mladí přestali uzavírat sňatky a vedli život méně svázaný pravidly. Ovlivněni byli porevolučním rozmachem, zkoušeli nejrůznější trendy ve stravování, horlivě četli časopisy a mohli svobodně cestovat. Ve škole se učili rusky, ale často už jazyk neovládají. Přes všechnu revoltu zastávali heslo „nejdřív práce, potom zábava“.

Tito lidé jsou velmi pracovití, často mají teprve před důchodem. Nevadí jim brzy ráno vstávat ani pracovat přesčas. Dnes se přizpůsobují moderním technologiím, mnoho z nich má Facebook, ale pamatují si ještě korespondenční lístky.

Generace X vyznává osobní svobodu a nezávislost, přesto jsou pragmatičtí, flexibilní, zaměřují se na sebevzdělání a umí najít rovnováhu mezi prací a osobním životem.

Generace Y (1981–1996)

Generace Y, jinak také mileniálové nebo Havlovy děti, zažila přelom tisíciletí a s ním i řadu změn. Vyrůstala během nástupu internetu, ale pamatuje si i 11. září nebo ekonomickou krizi v roce 2008. Jsou první generací, která zažila dětství s internetem i bez něj, což se odráží v jejich životě i přístupu k němu.

Mileniálové bývají považování za sebestředné, protože na rozdíl od předchozích generací, které kladly na první místo tvrdou práci, se soustředí hlavně na sebe a hledají rovnováhu mezi prací a osobním životem, přičemž práci nehodlají obětovat celý svůj život. Důležitý je pro ně tzv. work-life balance, v práci hledají flexibilitu i zábavu. Rádi cestují a poznávají svět, nová místa, kultury i jazyky. Pro tuto generaci je přirozená týmová práce, podpora komunity i ochrana životního prostředí.

Co se týče rodičovství, mileniálové vychovávají své děti jako silné osobnosti bez ohledu na to, jak se na ně dívá společnost. Často také podporují genderovou rovnost, a to ať už jde o jakékoli pohlaví.

Generace Z (1997–2012)

Lidé narození mezi lety 1997 a 2012 zažili prudký rozmach technologií. Součástí jejich každodenního života jsou chytré telefony a všudypřítomný internet. Jsou prvními, kteří se narodili do světa, v němž jsou všichni neustále ve spojení, ať už prostřednictvím telefonů, nebo médií (např. televize). Přestože jsou silně ovlivněni technologiemi, mají také výrazný smysl pro ekologii. Bývají extrémně politicky uvědomělí, přestože řada z nich ještě nedosáhla plnoletosti.

Problémem této generace může být nedostatečné rozlišování mezi reálným a virtuálním životem. Chtějí život, jaký vidí na sociálních sítích – plný zážitků a bez starostí. Práci nehodlají věnovat celý svůj život, stejně tak vzdělání. Mají pocit, že vše, co potřebují, si vyhledají na internetu.

Místo televize a rádií upřednostňují streamovací služby, papírové knihy vyměnili za ty digitální. Bývají vnímáni jako „digitální domorodci“. Zaměřují se na inovace, ale i sociální odpovědnost. Důležité je pro ně duševní zdraví, ale i klimatická odpovědnost. Často kladou důraz na individuální svobodu a udržitelnost.

Generace Alfa (2013–2024)

Generaci Alfa (někdy zvanou iGen – internetová generace) skrz naskrz prostupují digitální technologie a s nimi zdokonalující se umělá inteligence. Součástí jejich životů jsou nejen chytrá zařízení, ale i rozšířená realita (AR), nebo virtuální realita (VR). Vyrůstají ve světě, který je neustále „online“, kde technologie dominují a hrají zásadní roli již od útlého věku.

Někteří z generace Alfa se narodili během pandemie COVID-19. Tato skupina je rozmanitější než kterákoli jiná a je pravděpodobné, že bude také zdrojem mnoha inovací. Jakým směrem se bude vývoj této generace (i následující generace Beta) dále ubírat, je teprve ve hvězdách. Záviset bude nejen na výchově, ale i na podobě světa.

Generace Alfa má podle některých názorů potenciál předefinovat vzdělávání a pracovní sílu.

V dnešní dynamicky se měnící společnosti se stále více setkáváme s různorodostí názorů, hodnot a životních stylů, které jsou často formovány příslušností k odlišným generacím. Každá z generací, ať už jde o tichou generaci, baby boomery, generaci X, mileniály nebo generaci Z, byla formována specifickými historickými událostmi a technologickým pokrokem své doby. Tyto rozdíly mohou vést k nepochopení a konfliktům, avšak je důležité si uvědomit, že každá generace také přináší jedinečný pohled a přínos pro společnost.

Předchozí generace formovaly války, ekonomické krize a různé politické režimy, ty současné jsou zase ovlivňovány rapidním rozmachem technologií. Každá z generací vyznává své vlastní hodnoty, které jsou závislé na dané době a potřebě přizpůsobit se jí. Snahou nás všech ale vždy bylo vydobýt si své vlastní místo ve světě, předat své hodnoty potomkům a být součástí komunity. Bez ohledu na to, k jaké generaci patříme, sledujeme společný cíl – vytvořit lepší budoucnost pro všechny.