Umělá inteligence vstoupila do našich životů jako velká voda a okamžitě na něj začala mít obrovský vliv – na finance, marketing, podnikání, ale třeba i zdravotnictví.
Zásah AI do tolika odvětví výrazně mění pravidla hry, a proto vyvstává potřeba určité regulace, která zajistí její bezpečné i etické používání.
Systémy umělé inteligence (AI) se rychle zlepšují. Jsou schopny vykazovat inteligentní chování a myšlení, které se podobá tomu lidskému. Jejich primárním cílem je umožnit počítačům vykonávat složitější úkony bez zásahu člověka.
Patří mezi ně rozpoznání obrázků, přirozeného jazyka, ale i rozhodování, plánování a zejména učení se a zlepšování svých dovedností.
Modelů AI existuje několik druhů od těch nejjednodušších, které jsou schopné řešit základní úkoly a poskytovat uživatelům odpovědi na otázky (např. hlasoví asistenti jako je Siri, různí chatboti), až po ty, které se učí na základě dat, z nichž získávají schopnosti, díky nimž jsou schopny predikce bez programování.
A odkud že berou zmiňované informace? Možná, že právě od vás.
Odkud jsou všechna ta data?
Přemýšleli jste někdy nad tím, odkud umělá inteligence čerpá své znalosti? Kde vyhledává odpovědi na vaše otázky a na jakých datech se vlastně učí?
Kdo jsou autoři informací, které využívá pro své vylepšování? Často jsou to právě online magazíny, různé blogy a digitální tvůrci. Jejich obsah je běžně studnicí informací pro modely AI, a přestože jsou jejich pracně vytvořená data využívána k trénování botů a zvyšování hodnoty služeb, sami tvůrci zůstávají v mnoha případech bez odměny.
Tento způsob získávání (cizích) informací k vlastní potřebě vyvolává zásadní otázku: Měly by společnosti provozující AI platit autorům a vlastníkům webů za používání jejich obsahu?
Současný stav využívání obsahu
Nástroje umělé inteligence uživatelům vmžiku vyhledají požadované informace, poradí s matematickými úkoly, otázkami z lingvistiky i technických oborů. AI nástroje, od chatbotů po doporučovací systémy, čerpají data z obrovského množství zdrojů.
Zatímco uživatelům tento přístup v mnohém usnadňuje život a šetří čas, tvůrce tohoto obsahu staví do nevýhody. Rychlý přístup ke všem informacím totiž může vést nejen k poklesu návštěvnosti stránek tvůrců původního obsahu, ale i ke ztrátě zisku.
Do značné nevýhody jsou stavěni i další tvůrci, jejichž zpoplatněný obsah je dávám zdarma k dispozici AI modelům. Jedná se o spisovatele, žurnalisty, marketéry a další. Data sice slouží k učení a zdokonalování AI modelů, ale mohou být snadno „zneužity“, protože umělá inteligence je využívá také k vytváření dalšího obsahu – textů, obrázků, strategií.
Nejčastější dopady na tvůrce online obsahu:
- Ztráta návštěvnosti: Nástroje AI jsou vždy po ruce. Nabízí rychlou možnost zodpovězení všech zadaných dotazů bez nutnosti vlastního vyhledávání. Uživatelé tak už nepotřebují navštěvovat webové stránky, pokud jim AI systémy mohou poskytnout informace přímo.
- Pokles příjmů z reklam: Nižší návštěvnost webových stránek znamená nižší příjmy z reklam, které tradičně živily online platformy.
- Podkopání investic do obsahu: Kvalitní obsah vyžaduje čas, úsilí a peníze. Když AI tento obsah využívá zdarma, tvůrci z toho mají pouze malý, nebo dokonce žádný zisk.
Potřeba nového paradigmatu
Každý model umělé inteligence potřebuje ke svému zdokonalování tréninková data. Odkud ale tato data pochází a je jejich použití vždy na místě?
Internet je studnice vědomostí, v níž se nachází obrovské množství dat. Jsou zde však i taková, která nejsou a nemají být veřejně dostupná. Jedná se o data různých autorů, která jsou chráněna autorskými právy.
Jenomže i ta jsou často AI modely využívána, přestože autorům není nabídnuta žádná forma kompenzace.
Jedním z problémů AI, zejména té generativní (která je schopna na základě dostupných dat tvořit nový obsah) je, že existuje možnost, že se dopustí plagiátorství.
Tento typ kopírování obsahu, práce nebo díla by mohl zahrnovat i jen drobné změny slov nebo barev vaší původní kompozice. I když plagiáty by to byly spíše nepřímé, nejspíše byste v nich dokázali identifikovat své nápady nebo estetiku vašeho obsahu.
Aby se vytvořil spravedlivější ekosystém, jeví se jako vhodné zavést mechanismy kompenzace pro tvůrce obsahu. Zde jsou některá možná řešení:
Licenční modely
AI společnosti by mohly uzavírat licenční smlouvy s tvůrci obsahu a platit poplatky na základě objemu a frekvence používání obsahu. To by odráželo existující praxi v hudebním a filmovém průmyslu, kde je používání obsahu zpeněženo prostřednictvím licencí.
Standardy metadat pro obsah
Zavedení standardizovaných metadat pro online obsah by umožnilo transparentní sledování, jak, kdy a kde je obsah využíván AI systémy. To by umožnilo spravedlivé rozdělování kompenzací.
Regulace zákony
Zákonodárci by mohli hrát klíčovou roli při vyrovnávání hracího pole. V platnost by mohly být uvedeny zákony, které by požadovaly, aby AI společnosti platily tvůrcům obsahu za jeho využívání, s využitím existujících rámců pro duševní vlastnictví a autorská práva.
V zákoně však není prozatím ukotven ani zákaz botů v robots.txt. Protože chybí účinná regulace platnými zákony, objevuje se stále více sporů mezi autory a provozovateli AI.
Významným je například spor mezi Microsoftem, OpenAI a deníkem New York Times. Novinářský gigant žaluje tyto dvě společnosti za nelegální tréning botů na milionech svých článků.
Modely sdílení příjmů
AI společnosti, které generují příjmy z interakcí založených na obsahu – například z reklamních příjmů nebo prémiových služeb – by mohly sdílet část těchto výdělků s původními tvůrci obsahu. Tento model se již osvědčil v jiných ekosystémech sdílení obsahu, jako jsou video platformy.
Transparentní sledování využití
Vývoj a přijetí systémů, které transparentně sledují, jak AI nástroje využívají obsah, by mohlo poskytnout potřebnou odpovědnost a zajistit spravedlivou kompenzaci.
Členové Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zastupující největší online vyhledavatele jako třeba Seznam.cz například navrhují upravit nástroje, které systematicky procházejí internet a vytvářejí index dat. Vypracovali návrh standardizované komunikace, díky níž se mohou majitelé práv daného obsahu vymezit proti jeho vytěžování.
Podle webu spir.cz tím dojde k „vytvoření transparentnějšího a předvídatelnějšího obchodního prostředí pro vývojáře umělé inteligence a zdroje dat, která AI vytěžuje, a autoři tím získají větší kontrolu nad obsahem, který vytvářejí.“ SPIR se zasazuje o standardizaci tzv. opt-outu, kdy provozovatelé webů mohou zamezit AI vytěžovat jejich obsah.
Omezení přístupu AI k datům
Ne všechny zmíněné modely kompenzace se v nejbližší dočkají realizace. Existuje však ještě jiná možnost, jak umělé inteligence zabránit vytěžovat vaše data. První věcí, kterou můžete udělat, je odhlášení z indexování jakoukoli AI. To sice zabrání nechtěnému využití dat, nicméně tako možnost se ve většině případů jeví až jako krajní.
Ptáte se proč? Jednoduše proto, že tímto krokem snížíte povědomí o své firmě, platformě nebo podnikání. Pokud nějaký uživatel zadá do chatbota AI dotaz týkající se vás, nemusí se mu dostat adekvátní odpovědi. Zkrátka nebudete dostatečně vidět, což bude mít dopad na vaše podnikání.
Zabráněním AI využívat váš obsah ochráníte svá data, ale zároveň se postavíte do nevýhody před konkurencí.
Výzvy k překonání
Přestože výše zmíněná řešení představují krok směrem ke spokojenosti všech, není jejich aplikace úplně jednoduchá. Existují určité překážky, které je nejprve třeba vyřešit. Tady jsou některé z nich:
- Komplexnost implementace: Sledování používání obsahu napříč různými AI systémy a platformami může být technicky náročné. Internet je plný uživatelů AI stejně jako autorů obsahu, který chatboti využívají. Kontrolovat použití obsahu všech tvůrců bude vyžadovat hodně práce.
- Definování spravedlivých modelů kompenzace: Stanovení toho, co představuje spravedlivou kompenzaci, ale i způsob rozdělování plateb může být složité. Právní ustanovení týkající se AI už sice pomalu vcházejí v platnost, ale zatím se týkají jiné oblasti. Prvním regulatorním nařízením na světě upravujícím použití systémů AI je AI Act. Regulace se týká zásahu do základních práv občanů EU. (zdroj: digitalnicesko.gov.cz)
- Potřeba spolupráce v oboru: K dosažení významné změny bude nutná spolupráce napříč technologickým průmyslem, regulačními orgány i tvůrci obsahu.
Závěrem
Modely umělé inteligence přinesly spolu s řadou inovací také plejádu problémů. AI je dobrý sluha, ale zlý pán.
Chatboti dokáží přijít s trefnými a přesnými odpověďmi, otázkou však zůstává, jak k daným výsledkům přišli. Vytěžovaly data, na něž neměly právo? Nedopouští se plagiátorství? A jak k tomu přijdou tvůrci původního obsahu?
Přestože stále existuje řada problémů a překážek které je třeba překonat, zavedení mechanismů kompenzace pro online obsah používaný k trénování AI pomáhá udržet nejen zdravý digitální svět, ale podporuje také spravedlnost.
Může být součástí rozvíjejících se inovací a investicí do hodnotného obsahu. Brzké řešení otázky kompenzace využívání obsahu může pomoci vytvořit příjemnější prostředí jak pro tvůrce, tak pro AI společnosti.
