O tom, že AI výrazně zasahuje do našich životů, není třeba asi nikoho přesvědčovat. Setkáváme se s ní nejen formou ChatuGPT a nejrůznějších copilotů, nalézá se ale také v neskutečné řadě softwarů.
Kde je AI přínosné, v čem pekelně otravné a měli bychom se bát o svá zaměstnání, ba co víc, vůbec důstojného životního uplatnění?
Svobodné čtení bez reklam a sledování. Jen vy a čistý obsah. Pokud nás chcete podpořit, můžete tak učinit tady
Dnes už nepotřebujete ruce ani stativ, abyste mohli fotit, natáčet videa nebo streamovat v reálném čase – stačí si nasadit chytré brýle s kamerou.
Fyzickou kondici a kvalitu spánku vám změří inteligentní prsten, který vás hlídá 24/7.
Zrcadlo v koupelně dokáže zkontrolovat stav vaší pleti i první známky problémů (co by za to macecha Sněhurky ze známé pohádky dala) a pokud vám na zápěstí cinkají AI hodinky s monitoringem zdraví, teprve pak začíná ta pravá zábava – možná o vás totiž zjistí víc, než sami prozradíte svému praktikovi.
Doma vás přitom nemusí čekat ani zdlouhavý úklid – nebo alespoň ne v takovém rozsahu, co dřív. Podlahu vysaje chytrý vysavač s mapováním prostoru, který se neztratí ani v členitém prostoru.
O pěkně střižený trávník se postará robotická sekačka s GPS a díky takové pračce, která sama zvolí vhodný program a čas, přijdete na rande nebo pracovní schůzku vypraní a vyžehlení na míru jako z retušovaných stránek žurnálu.
A co teprve na cestách? Nová auta nejsou jen plecháče s volantem (a spoustou elektroniky). Asistenti řízení s AI hlídají, abyste zůstali v pruhu, přizpůsobí rychlost provozu a zaparkují s milimetrovou přesností, jakou by vám záviděl i zkušený řidič autoškoly.
Kamery a senzory s AI zase varují před chodci, cyklisty i zvířaty dřív, než je sami zahlédnete. Ve městech dnes semafory dávno neřídí jen pevný čas – umělá inteligence reguluje provoz v reálném čase tak, aby se kolony zbytečně nenafukovaly.
Někde už jezdí nebo se testují i autonomní taxíky, autobusy či tramvaje, které po své trase zvládnou jezdit samostatně.
A tím to nekončí. To nejcennější každého z nás je zdraví – a s ním jde ruku v ruce i kvalitní zdravotnictví s podporou AI, kde se AI zabydlela též.
Rentgeny a CT už někde neprohlíží jen unavené lidské oko, ale také algoritmus vyškolený na milionech snímků, který zachytí i ty nejmenší odchylky.
V nemocnicích pomáhají chirurgům robotické systémy řízené AI – ruce chirurga tak zůstávají jistější a přesnější i u náročných zákroků.
Do běžného života pacientů pak pronikají senzory s nepřetržitým monitoringem, které sledují srdeční rytmus, okysličení krve nebo hladinu cukru a včas upozorní, když se něco nezdá.
To ale nestačí. Zdaleka ne. Umělá inteligence v současnosti pronikla do většiny oblastí každodenního života a vy mnohdy ani nevíte, že se s ní setkáváte.
Respektive že v pozadí za tím, co jíte, pijete, vidíte nebo cítíte je algoritmus s AI.
Neviditelné AI
Vezměme třeba sklenici pomerančového džusu (z krabice koupené v obchodě). Každá šarže pomerančů chutná trochu jinak – jednou je sladší, jindy kyselejší, podle toho, kolik slunce a deště plody dostaly.
Jenže aby džus chutnal pořád stejně jako ten váš oblíbený, pomáhá potravinářům AI analyzující chemické složení. Analyzuje šarže a míchá je tak, aby byla výsledná chuť pokaždé stejná – ať už byly pomeranče sklizeny na Floridě nebo v Brazílii.
Takže až si ráno nalijete krabicový džus, vězte, že možná pijete malý algoritmický zázrak. A to bez ohledu na to, zda je to džus 100%, nebo ne.
Dalším parketem pro AI, kterou bychom na tomto místě možná nečekali, je bankovnictví v reálném čase. Bankovní systémy sledují miliony transakcí a umí rozpoznat podezřelé chování během sekund – třeba když někdo najednou vybírá peníze v cizině a o pár minut později platí kartou doma.
AI okamžitě vyšle varování a někdy i sama kartu automaticky zablokuje, aby nedošlo ke zneužití. Většina lidí si asi myslí, že jde o chytrý systém banky, ale ve skutečnosti je to vytrénovaná umělá inteligence.
No a do třetice všeho dobrého – když vytáhnete mobil s fotoaparátem a cvaknete fotku, možná nevíte, že samotné snímání je jen polovina práce (bez ohledu na to, kolik čoček váš telefon má).
Většinu kouzel udělá až AI během milisekund – vybere z několika záběrů to nejlepší světlo, vyhladí šum, vytáhne barvy a ostrost.
Proto i s mobilem za pár tisíc dokážete vyfotit noční uličku nebo západ slunce tak, že vypadá jako z profesionálního aparátu.
Jenže ne vše je sluncem AI zalité
Vezměme třeba sklenici pomerančového džusu (z krabice koupené v obchodě). Každá šarže pomerančů chutná trochu jinak – jednou je sladší, jindy kyselejší, podle toho, kolik slunce a deště plody dostaly.
Jenže aby džus chutnal pořád stejně jako ten váš oblíbený, pomáhá potravinářům AI analyzující chemické složení. Analyzuje šarže a míchá je tak, aby byla výsledná chuť pokaždé stejná – ať už byly pomeranče sklizeny na Floridě nebo v Brazílii.
Takže až si ráno nalijete krabicový džus, vězte, že možná pijete malý algoritmický zázrak. A to bez ohledu na to, zda je to džus 100%, nebo ne.
Dalším parketem pro AI, kterou bychom na tomto místě možná nečekali, je bankovnictví v reálném čase. Bankovní systémy sledují miliony transakcí a umí rozpoznat podezřelé chování během sekund – třeba když někdo najednou vybírá peníze v cizině a o pár minut později platí kartou doma.
AI okamžitě vyšle varování a někdy i sama kartu automaticky zablokuje, aby nedošlo ke zneužití. Většina lidí si asi myslí, že jde o chytrý systém banky, ale ve skutečnosti je to vytrénovaná umělá inteligence.
No a do třetice všeho dobrého – když vytáhnete mobil s fotoaparátem a cvaknete fotku, možná nevíte, že samotné snímání je jen polovina práce (bez ohledu na to, kolik čoček váš telefon má).
Většinu kouzel udělá až AI během milisekund – vybere z několika záběrů to nejlepší světlo, vyhladí šum, vytáhne barvy a ostrost.
Proto i s mobilem za pár tisíc dokážete vyfotit noční uličku nebo západ slunce tak, že vypadá jako z profesionálního aparátu.
Návrat do světa bez AI
A dokážete si takový ještě představit? Možná ano, ale ať se nám to líbí nebo ne, cesta zpět reálně již nevede. Tedy pokud nás nezasáhne armagedon nebo vše devastující válka. Umělá inteligence není jen luxusní vychytávka, ale tichý motor každodenního vyspělého života. Zkusit se jí úplně vyhnout by dnes znamenalo vrátit se o několik desetiletí zpátky.
Jak se co nejlépe připravit na budoucí svět?
Svět s AI se mění rychleji než generace před námi. Co přesně dělat a co skutečně bude fungovat, nikdo říct neumí (stejně jako nevíme, kdy život na naší planetě zcela zanikne). Co ale můžeme, je odhadnout, jaké vlastnosti budou v dalších letech klíčové. Pojďme si je nastínit.
- Udržet si adaptabilitu – to nejcennější není znát jeden konkrétní nástroj, ale být schopen se rychle naučit práci s novým.
- Rozvíjet to, co AI neumí – empatii, tvořivost, intuici, schopnost dát věcem smysl, vést lidi, tvořit příběhy. Tyto hodnoty budou nejspíš stále klíčové.
- Používat AI jako páku ve smyslu posilovače, ne pouze berličku – brát ji jako nástroj, který zrychlí práci a otevře možnosti, ale ne jako náhradu za vlastní myšlení.
- Učit se spolupráci – nejen s lidmi, ale také s AI. Člověk + AI bude nejspíš stále silnější než AI samotná, proč tedy dovednosti místo obav z „nahrazení“ nespojit?
- Rozvíjet svůj morální kompas – s AI přichází informační zahlcení i nové etické otázky. Umět proto rozlišovat, čemu věřit, a držet se vlastních hodnot bude stále důležitější.
- Nevykašlat se na skutečný život – virtuální svět může pohltit, ale fyzické zdraví a opravdové lidské vztahy jsou kotvy, které technologie nenahradí.
Co tedy poradit? Snad to, že nejlepší přípravou na svět s AI je učit se celý život, zůstat flexibilní a rozvíjet své „lidské“ schopnosti, které žádný algoritmus nenapodobí. Budoucnost s AI dost možná nebude patřit strojům, ale lidem, kteří se nebojí růst spolu s nimi.
