Umělá inteligence mění svět rychleji, než bychom čekali. Dotýká se nejen společnosti jako celku, ale i každého z nás. Pomalu přetváří způsob, jakým žijeme, pracujeme, jednáme, ale i jak se rozhodujeme. Přestože jde o obrovský krok vpřed, nemusí mít vždy jen pozitivní dopad.
Umělá inteligence (AI) se stala jednou z přelomových technologií 21. století. Její působení ovlivňuje všechny sféry lidského života – od toho, jakým způsobem pracujeme, jak se učíme, ale i jak interagujeme a jakým způsobem vedeme sociální život. Jednou z prvních změn, které přišly, byla automatizace, která usnadňuje práci v mnoha oborech, ale zároveň má dopad na lidské pracovníky.
AI mění všechny aspekty našeho života způsoby, které si možné ani neuvědomujeme. Zároveň ale kvůli těmto změnám vyvolává obavy z potenciálně negativního dopadu na společnost.
Co je umělá inteligence?
Pro některé je tento termín stále velkou neznámou, proto začněme hezky od začátku. AI (z angl. artificial inteligence) je inteligence, kterou disponují stroje, zejména počítače. Samotná definice není ustálená, ale ze všech lze vyčíst, že se jedná o program, který simuluje lidské myšlení. Zároveň se díky algoritmům strojového učení dokáže zdokonalovat, jinak řečeno „učit“.
Jak uvádí americká mezinárodní technologická společnost (IBM):
Umělá inteligence (AI) je technologie, která umožňuje počítačům a strojům simulovat lidské učení, porozumění, řešení problémů, rozhodování, kreativitu a autonomii.
Všudypřítomné technologie
Technologie nás obklopují na každém kroku – jsou v telefonech, aplikacích, webových prohlížečích. Firmy je používají pro lepší cílení reklamy, pro vyhodnocování pohybu spotřebitelů na jejich stránkách i k doporučování produktů na základě preferencí a minulých nákupů.
Virtuální asistenti jako Google Assistant, Siri nebo Alexa zase usnadňují interakci s chytrými zařízeními. Prostřednictvím nich můžete komunikovat nejen se svým telefonem, ale lze jimi ovládat například internetové bankovnictví nebo sociální sítě.
Asistenti pracují na základě algoritmů AI, které dokážou porozumět přirozenému jazyku a mluvenému slovu. Díky tomu dovedou reagovat na hlasové příkazy. (zdroj: LinkedIn)
Chatbot pro každého
Zajímá vás něco z historie, ale nechce se vám to vyhledávat? Potřebujete pomoct s uměleckou tvorbou, obchodní korespondencí, tvorbou webových stránek nebo psaním programu?
S tím vším vám může pomoci umělá inteligence. Hravě za vás napíše slogan, vytvoří seminární práci nebo vygeneruje obrázky a videa či složí hudbu. Běžnému člověku je dostupných několik chatbotů, kteří právě toto dokážou.
Nejznámějším z nich je ChatGPT (Generative Pre-trained Transformer) spuštěný firmou OpenAI na konci roku 2022. Tento chatbot má svou vlastní webovou stránku, díky níž je snadno dostupný veřejnosti. Funguje na principu textové konverzace, prostřednictvím níž zadáte dotaz a AI vygeneruje odpověď.
Ačkoli je tento program často vyhledávaný a hojně využívaný, pro mnohé je kontroverzním nástrojem. Odpovědi, které z ChatGPT dostanete, nemusí být vždy pravdivé, mohou být zavádějící, nebo dokonce smyšlené, a je tak třeba je ověřovat i u jiných zdrojů. Používání tohoto chatbota je navíc na některých (amerických) školách zakázáno, protože lze díky němu snadno podvádět při sepisování prací, nebo při zkouškách.
Dopad AI na pracovní místa
Jeden z největších dopadů umělé inteligence se týká pracovních míst. Postupná automatizace nahrazuje lidské pracovníky v rutinních pracovních činnostech nebo na pozicích vyžadujících pouze nízkou kvalifikaci.
Pro firmy je nespornou výhodou zvýšení efektivity práce a snížení nákladů, obavy však vyvolává zejména snižování pracovních pozic pro lidské pracovníky.
Stále častěji se ovšem objevují názory, že jde pouze o přesouvání pracovních pozic, nikoli jejich zánik. Uvolněný pracovník se může soustředit na složitější činnosti, které vyžadují kritické myšlení a kreativitu. (zdroj: LinkedIn)
Vliv na změnu klimatu
Umělá inteligence je hojně využívána společnostmi pro zefektivnění jejich výroby, dokáže predikovat nejrůznější postupy práce, a to například tak, aby docházelo ke snižování produkovaných emisí. V širším měřítku by ovšem mohla mít také negativní dopad na klima.
Vytvoření a údržba modelů AI by totiž mohly zvýšit uhlíkovou stopu, a to až o 80 %. Přestože lze umělou inteligenci využít k udržitelným postupům výroby, náklady na vytvoření a trénování modelů by mohly způsobit zhoršení enviromentální situace. (zdroj: Built In)
Problém pro společnost?
Navzdory mnoha výhodám, které rozšíření AI přineslo, rezonují společností také určité obavy. Umělá inteligence ke svému učení využívá pouze ta data, která jsou jí předkládána, proto pokud jsou data jakkoli zkreslená, bude zkresleně uvažovat i AI. Největší obavy se týkají rasové předpojatosti a diskriminace. Příkladem může být například rozpoznávání obličejů – podle dostupných dat jsou tyto systémy méně přesné pro osoby s tmavou pletí. (zdroj: LinkedIn)
Otázkou zůstává, zda umělá inteligence představuje pro společnost skutečnou hrozbu. Může být zneužita k podvodům, k šíření dezinformací nebo pro sestrojení zbraní? Odpovědí je, že je jen na společnosti jako celku, aby se zasadila o to, že AI bude využívána k dobrým věcem, a to odpovědným a etickým způsobem.
Nejvíce diskutovanými tématy spojenými s AI jsou regulace pracovních míst, ochrana osobních údajů, potenciální možnost zneužití nebo postoj k různým společenským vrstvám a etnikům.
Budoucnost umělé inteligence
Očekává se, že umělá inteligence pomůže zdokonalit různá odvětví. V současnosti je využívána například ve zdravotnictví. AI pomalu mění způsob, jakým lidé komunikují se svými lékaři – díky schopnosti analyzovat velké objemy dat dokáže pomoci s rychlejším určením diagnózy, podílí se na objevování léků a dokáže taky monitorovat pacienty prostřednictvím virtuálních asistentů. Působení umělé inteligence se může promítnout také do výroby a služeb, což povede k jejich zlepšení a zkvalitnění.
