Trigger warnings – tento termín je některým z vás možná neznámý, ale věřte, že se s ním budete setkávat čím dál častěji. Trend přicházející z Ameriky se totiž začíná postupně rozšiřovat i u nás.
Jeho primárním úkolem je chránit lidskou psychiku a zabraňovat nadbytečnému stresu. Je ale plošné použití varovných znamení opravdu prospěšné?
Chtěli byste být upozorňováni na znepokojující obsah videí, přednášek nebo knih a mít tak možnost vědět dopředu o potenciálně násilném obsahu, například zobrazování sexuálního napadení či sebevraždy? Přesně tohle mají za úkol trigger warnings.
Co je „varování před spouštěčem“
Trigger warnings (volně přeloženo jako varování před spouštěčem) je upozornění, které má varovat uživatele, čtenáře, diváka či spotřebitele před potenciálně znepokojivým nebo citlivým obsahem. Zobrazováno může být pomocí piktogramů (například v knihách nebo v médiích), ale vyjadřováno bývá také verbálně (např. na přednáškách) Díky těmto varovným signálům se mohou lidé připravit na nadcházející situaci či obsah, v krajním případě se jich úplně vyvarovat.
Varovná znamení mají upozornit publikum na obsah, který může způsobit intenzivní psychologické potíže u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a jinými úzkostnými poruchami. Díky včasnému varování lze předejít setkání se spouštěči a zabránit tak emocionálnímu i fyzickému kolapsu.
Ochrana psychiky, nebo přehnaná opatrnost?
Varování před potenciálně citlivým obsahem ovšem často překračuje hranice toho, co skutečně může pomoci lidem vyvarovat se stresových situací. Pojem trigger warnings je přetřásán zejména na amerických univerzitách, kde studenti po svých profesorech žádají varování týkající se témat, která by u nich mohla vyvolat úzkost nebo znepokojení.
Cílem varovných signálů sice je chránit osoby před narušením jejich psychiky, zvláště těch, kteří si v životě prošli nějakým traumatem, ale plošné aplikování termínu vede k podstatně jiným výsledkům.
Současná mladá generace mnohdy vyžaduje svůj „safe space“ – bezpečný prostor, který je ochrání před všemi formami nepříjemného obsahu nebo situacemi, kvůli kterým by se mohli cítit nepohodlně, nebo by je mohly urazit či znepokojit. Autoři knihy The Coddling of the American Mind (2018) Greg Lukianoff a Jonathan Haidt nesouhlasí s tímto „přecitlivělým“ přístupem a jsou toho názoru, že i lidé s psychickými poruchami, jako je PTSD, by měli být vystavováni všem každodenním situacím.
Ve své knize uvádějí: „Kultura, která dovoluje, aby se koncept ‘bezpečí‘ natolik rozšířil, že srovnává emocionální nepohodlí s fyzickým nebezpečím, je kulturou, která podporuje lidi systematicky chránit jeden druhého před těmi zážitky z každodenního života, které potřebují k tomu, aby byli silní a zdraví.“
Trigger warnings – content warnings
Setkat se lze se dvěma pojmy, které bývají často směšovány. Trigger warnings (upozornění na spouštěče) jsou původně varováními, která mají upozornit osoby, jež si prošly traumatem, nebo trpí PTSD, že následující obsah může být znepokojivý a existuje možnost, že se stane spouštěčem jejich poruchy. Na druhé straně stojí content warnings (varování před obsahem). Ty více vystihují to, co žádá mladá generace na univerzitách, ale taky to, s čím se lze setkat v knihách, videích nebo médiích.
Někdy se používá také souhrnné označení „warnings“. Je tomu tak z toho důvodu, že slovo „trigger“ (v překladu spoušť zbraně) má příliš negativní konotace.
Kde je problém?
Některé univerzity se snaží vyhovět četným žádostem svých studentů, protože věří, že trigger warnings zlepšují učení a podporují duševní zdraví a pohodu studentů. Některé studie a výzkumy ale naznačují, že varování nemají na lidskou psychiku zase takový vliv, jaký se jim přikládá.
Studie publikovaná v Clinical Psychological Science, o níž píše server Inside Higher Ed, došla k závěru, že varovné spouštěče studentům ve skutečnosti nepomáhají, a dokonce mohou mít negativní vliv na osoby, které se potýkají s vážným traumatem. Z výzkumu provedeného na běžných studentech vyplývá, že varovná znamení mají jen malý vliv na psychickou pohodu člověka. (Autoři se zaměřili zejména na studenty, a naopak do své studie nezahrnuli osoby s psychopatologickou historií.)
Ve výsledku se staví spíše proti používání varovných znamení. Vysokoškolští studenti jsou dle nich stále nervóznější a rozšířené přijímání trigger warnings může tento trend podporovat. Přehnaná opatření a snaha uchránit psychiku studentů před znepokojivým obsahem může studenty podporovat v tom, aby se nepříjemným tématům plošně vyhýbali, namísto toho, aby se naučili s nimi vypořádat a zvládat potenciální úzkosti.
Trigger warnings i content warnings mají někdy opačný efekt. Vědci zjistili, že některá upozornění na znepokojivý obsah k sobě mohou diváky či čtenáře naopak přitahovat, píšou U.S. News.
Sečteno a podtrženo
Trigger warnings mají primárně pomáhat lidem s traumaty a osobám s psychickými poruchami. Prostřednictvím piktogramů, ale i jiných grafických či verbálních prvků, varují před potenciálně znepokojivým obsahem, který může být spouštěčem poruchy. Takováto varování lze najít v knihách, ve videích, ve filmech, nebo i na přednáškách, seminářích či kurzech.
Na univerzitách jsou varovná znamení používána proto, aby bylo chráněno duševní zdraví studentů. Otázkou zůstává, zdali trigger warnings opravdu chrání psychiku, nebo jen snižují odolnost studentů a vychovávají z nich osobnosti neschopné vypořádat se s nepříjemnými nebo znepokojivými situacemi.
Varování zobrazovaná v knihách či filmech mají určitě jedno nesmazatelné plus: díky piktogramům nebo psanému upozornění mohou varovat určité věkové kategorie před citlivým, znepokojivým nebo potenciálně děsivým obsahem. V poslední době se s nimi lze setkat u nejednoho nakladatelství, kde se pomalu stávají součástí tiráží. Všimnout si jich můžete také ve filmech a pořadech mnoha televizních stanic.
