Zatímco v minulosti byla myšlenka dětí nedílnou součástí plánování budoucnosti, v dnešních dnech touha po vlastních potomcích poněkud upadá. Důvody však nejsou vždy ekonomické. Mladí lidé totiž kladou stále větší důraz na osobní úspěchy a cíle. Myšlenky na založení rodiny tak často ustupují do pozadí.
Svobodné čtení bez reklam a sledování. Jen vy a čistý obsah. Pokud nás chcete podpořit, můžete tak učinit tady
Současná společnost nahlíží na mladou generaci jako na křehkou, přehnaně citlivou a těžko zvládající vysoké nároky a stres. Z toho důvodu jsou mladí nazývání jako generace „sněhových vloček“.
Každá sněhová vločka je totiž jedinečná, jenže stačí sebemenší změna – a roztaje. Lidé příslušící do této generace (narození mezi lety 1995 a 2010, jinak také generace Z) jsou individualisté, více se zajímají o vlastní duševní pohodu, a pokud mají nějaké obtíže, nebojí se vyhledat psychoterapeutickou pomoc.
Jsou otevřeni světu a jeho možnostem, často mají také ambice svět změnit. Přestože jsou nazýváni křehkými, mívají vysoké cíle. Které ovšem často nezahrnují děti.
Tlak společnosti a přetrvávající stereotypy
Současná generace chce být svobodná a nelíbí se jí, když jí někdo určuje cestu. To platí zejména pro společnost. V té naší je stále zažité, že jakmile dosáhnete určitého věku, měli byste založit rodinu. Přestože se dnes poměrně často setkáváme s lidmi (nebo i s páry), kteří nemají vlastní potomky, stále si občas v duchu klademe otázku „Proč vlastně?“.
Mladí ovšem uvažují jinak. Vždyť proč by se dva lidé nemohli vzít, nebo spolu jen žít, bez toho, aby hned měli děti? Pro mladé lidi není názor společnosti tolik důležitý. Volí si svou individuální cestu, ve které děti někdy zkrátka nefigurují. Tyto progresivní postoje mohou u starší generace vyvolávat zmatek a nepochopení.
Každá následující generace se od té předchozí liší, a o té současné to platí dvojnásob. Mnozí mladí už nechtějí následovat stejné cesty jako jejich rodiče nebo prarodiče. Mnohem více upřednostňují vlastní kariéru a zdraví před usazením se a založením rodiny.
Přesto tlak společnosti není tím hlavním důvodem, proč mnozí z generace Z nechtějí děti. V první řadě je to hlavně finanční nejistota.
Volání po finanční stabilitě
Jednou z největších obav generace Z je finanční zajištěnost. Příjmy běžných domácností se v posledních letech příliš nezvedly, naopak výdaje rostou enormní rychlostí. Přestože problémy s inflací jsme už do značné míry vyřešili, ceny jídla, energií a dalších měsíčních výdajů jsou stále poměrně vysoké.
Současná mladá generace se tak nemusí cítit komfortně ohledně výchovy dětí v nejisté době. Velkou roli v rozhodnutí nemít děti hraje i vlastní svoboda. Je totiž rozdíl, zda se musíte ohlížet na rodinu, nebo máte všechny finance pouze pro sebe (a partnera), což přináší řadu výhod.
Výchova dítěte od narození do 18 let vyjde podle odhadu rodiče zhruba na 1,6 milionu korun.
Průzkum Business Insider, který dotazoval téměř 2 000 mladých lidí spadajících do generace Z přišel se zajímavými výsledky. Založit rodinu by chtělo v příštích pěti letech 27 % dotazovaných, 72 % respondentů vidí jako důležitější cíl vlastní finanční zabezpečení. 59 % uvedlo, že je jejich hlavním záměrem je zlepšení zdraví.
Obavy z klimatických změn
Naše planeta je zmítána výkyvy počasí, nečekaně silnými hurikány, požáry i záplavami. V létě nás sužují vedra neúměrná k našemu podnebí, která následně spláchne stoletá voda. Počasí se stává nevyzpytatelným a vinit z toho nelze nikoho jiného než člověka. Klimatické změny a nejisté vyhlídky na budoucnost planety jsou také jedním z důvodů, proč někteří z generace Z nechtějí mít děti.
Žijeme totiž v době, kdy jsme svědky ničivých požárů v Kalifornii nebo Makedonii, záplav v New Yorku i v Česku, výbuchů sopek, zemětřesení a tsunami různě po světě. Naše planeta začíná být vyčerpaná a řada lidí nechce do nejisté budoucnosti přivádět vlastní děti.
Od myšlenky mít vlastní potomky upustila i řada celebrit. Americká zpěvačka Miley Cyrus například uvedla, že „země se zlobí“. Na toto téma se rozmluvila v rozhovoru pro časopis Elle: „Jenom si bereme a bereme a čekáme, že bude dál plodit (pozn. země). A ona je vyčerpaná. Už nemůže dál plodit. Dostáváme do rukou kus zničené planety a já do ní odmítám přivést své dítě.“
Nechtějí děti. Pomohou tím světu nebo samy sobě?
|3 minuty čtení
Sobecká generace?
Být rodičem přináší hodně benefitů – získáte bezpodmínečnou lásku i pocit naplnění. Jenže každá mince má dvě strany. Rodičovství je také o přinášení obětí, upozadění svých vlastních potřeb a upřednostnění potřeb a tužeb potomka. Být rodičem není nutnost, ale výsada.
Všichni lidé nejsou stejní a nemají ani stejné zájmy a cíle. Někteří lidé zkrátka nepociťují touhu stát se rodiči – nemají děti tolik v oblibě a necítí potřebu mít svoje vlastní. Naopak se chtějí soustředit na svou práci, kterou si vybrali, tvrdě na ní dřeli a které věnují většinu svého času a energie. A dosáhli toho právě proto, že se své kariéře mohli věnovat naplno a dělat ji efektivně.
Společnost se zkrátka musí smířit s tím, že všichni lidé nevidí jako vrchol svého života rodinný život. Někteří chtějí cestovat, poznávat nové kultury a svět. V současné době, kdy je možné svobodně překračovat hranice a navštěvovat nejrůznější kouty země, touží mnoho lidí právě po takovémto životním stylu. Plány na rodinný život se tak odsouvají stranou, nebo se s nimi vůbec nepočítá.
Podle statistik je u nás svobodných asi 25 % populace, přičemž je zde zahrnuta i mládež do 15 let.
Pro blaho všech?
Někteří lidé zdůvodňují své rozhodnutí nemít vlastní děti tak, že se budou raději starat o ty, kteří už tu jsou a pomoc potřebují. Svou pozornost také často zaměřují na ochranu přírody. Za tímto rozhodnutím však nestojí pouze čistý altruismus. Svou roli hraje samozřejmě také osobní svoboda a „sobeckost“. Ale na tom není nic špatného. Pro každého z nás je nejdůležitější naplnit svoje vlastní potřeby. Někdo k tomu potřebuje rodinu a potomky, jiný preferuje péči o ostatní.
Říká se „sto lidí, sto chutí“ a podobně to platí i u životních priorit. Rozhodnutí nemít děti je na každém člověku, ať už náleží do jakékoli generace. Bezdětní lidé tu byli odjakživa a vždycky tu budou. Jejich cíle se zkrátka ubírají jiným směrem než tím rodinným, ať už se soustředí na vědecké pokroky, medicínu, přelomové objevy, nebo na svou vlastní kariéru či duševní a fyzické zdraví. Důležité je vytvořit pro sebe pohodový život, být v něm spokojený a dosáhnout naplnění.
