…pro Váš lepší zítřek
Mateřství – očekávání versus realita. Aneb jak se na něj (ne)dá připravit
i
Pro rodiče

Mateřství – očekávání versus realita. Aneb jak se na něj (ne)dá připravit

Představy o tom, jak bude vypadat život po příchodu potomka na svět, jsou mnohdy realitě stejně vzdálené, jako když někdo, kdo se chodí pravidelně dívat na přistávací dráhu nedalekého letiště, polemizuje o řízení dopravního letadla. Na mateřství se zkrátka nepřipravíte, aniž by vás pak v reále nic nezaskočilo. Co pro vás může být šokující? A co všechno se pravděpodobně s příchodem mateřství změní i u vás?

Bc. Klára Kubáčková,
26 června 2020 9 minut čtení


Snad každá dívka či žena touží po tom být skvělou mámou. Ať už je pro vás tato představa ještě hodně vzdálená, nebo už se vám pod tričkem pomalu rýsuje rostoucí bříško, nejspíš vás už mockrát napadlo, jak to budete dělat vy. A tak už jste si ve své mysli v životě zřejmě mockrát řekla něco podobného:

„Až já budu máma,
…budu své dítě od prvního dne kojit.
…nikdy mu nedám kupovaný příkrm.
…nebudu se svým dítětem usínat v jedné posteli.
…nenechám ji se takhle vztekat.
…nebudu ho uspávat celý večer.
…budu se jí pořád věnovat.
…nedopustím, aby mateřství poznamenalo náš vztah s partnerem.
…budu stále pečovat o svůj vzhled.“

Našla jste se v některé z odpovědí? Pak vězte, že na tom není nic špatného. Když se na něco těšíme, máme zcela přirozeně nutkání si představovat, jak bude ona situace probíhat, až nastane. A je úplně jedno, zda jde o návštěvu kamarádky, vysněnou dovolenou na pláži, nebo o narození dítěte.

Když se sny změní v realitu

Jenže jak už to tak v životě bývá, realita se obvykle v mnoha ohledech od oněch očekávání o poznání liší. A někdy dokonce více, než jsme ochotni si připustit. A tak se návštěva kamarádky nakonec nevyvede, protože otevřete téma, na které máte každá jiný názor, a pohádáte se. Vysněná dovolená vám celá proprší a ještě k tomu ji celou promarodíte. No a vysněná pohádka o životě s miminkem se během několika málo dnů promění v takový malý horor.

Život je plný překvapení. Nikdo z nás si ho neumí přesně naplánovat. A tak přináší spoustu nečekaných zvratů.

Jak předejít zklamání

Nejspíš si nyní říkáte, že to přece nebude zase tak zlé. Nejste naivní, život už vás mnohému naučil a nemáte přehnaná očekávání. Děti pro vás navíc nejsou španělskou vesnicí a vaše kamarádky to také vcelku hravě zvládají. A co jste se doposud nedozvěděla, to vám řeknou na předporodním kurzu, na který se chystáte. Zkrátka jste přesvědčena o tom, že vás jen tak něco nepřekvapí. Jenže život je plný zvratů. Nikdo z nás si ho neumí přesně nalajnovat. A tak ač jsme každý strůjcem svého štěstí, v oblasti mateřství do našeho života vstupuje někdo, kdo má o něm, zdá se, mnohdy zcela jiné představy.

To ale rozhodně neznamená, že byste se role mateřství měla obávat nebo že se nedá zvládnout. Naopak. Přestože příchod dítěte do rodiny znamená obrovské životní změny a nutnost osvojit si řadu nových dovedností, nakonec to prakticky každá žena zvládne. Bát se toho proto nemusíte ani vy. Určitě ale není na škodu se dopředu zamyslet nad tím, co všechno vás může překvapit.

Těhotenství není nemoc

První várku překvapení často přináší už samo těhotenství. Je sice pravda, že mnoho věcí se početím dítěte nemění a mnohé ženy si udrží i svůj životní styl. Přesto je průběh těhotenství v mnoha případech jiný, než jste si možná vysnila. Ranní nevolnosti mohou být ve vašem případě intenzivnější, než vám vyprávěla kamarádka. Na strie na vašem rostoucím bříšku nezabírá žádná sebelepší mastička. Ať se snažíte sebevíc, abyste nepřibrala žádné zbytečné deko, váš neutuchající hlad jako by ovládl všechny vaše smysly. Nebo máte štěstí. Vaše těhotenství je zcela bezproblémové. A nebýt zvětšujícího se bříška, nejspíš byste ani nepoznala, že jste těhotná.

Porod

Porod je pak zcela samostatnou kapitolou. Je tím, čeho se na mateřství obává snad každá matka ze všeho nejvíce. A tak většina žen absolvuje předporodní kurz, snaží se připravit na to, jak se v té které situaci zachovat, jak pozná, že už přišel čas jet do porodnice a jak zvládnout celý porod co možná nejpohodověji.

Praxe je ale často taková, že to, čeho se nejvíce obáváme, se ve skutečnosti vůbec nestane. Překvapí nás ale situace, se kterými jsme vůbec nepočítali. A možná je to tak i lepší. Na některé věci se totiž připravit jednoduše nelze. Přemýšlet o nich předem by tak bylo zbytečně stresující.

Kojení už bude brnkačka. Nebo ne?

Máte za sebou předporodní kurz. Víte, kdy jet do porodnice, když vám začnou kontrakce. Víte, jak se zachovat, když vám praskne plodová voda. Víte, jak poznáte, že je s vaším děťátkem něco v nepořádku. Víte, jak správně dýchat u porodu. Víte, co všechno může teoreticky nastat, než se dítě narodí. A nyní to máte všechno za sebou. Porod zdárně proběhl a teď už to bude jen o jednom velkém štěstí. Prostě dítě přiložíte k prsu a pocítíte ono silné mateřské pouto, o kterém už jste tolikrát slyšela.

Jenže ouha. Vaše děťátko se rozhodlo, že bude protestovat. Nevadí. Nepovedlo se to napoprvé, příště už to určitě půjde. Ne. Tak dobrá. Snad napotřetí? Pomalu… Ne, rychle ztrácíte nervy. Na tohle vás nikdo nepřipravil. Chcete kojit, ale nejde to. Proč? Není to snad přirozená věc? Vždyť přece každé dítě se dokáže napít od své mámy! Přes všechny snahy a předsevzetí to nakonec vzdáváte. A s téměř hmatatelným pocitem úlevy si uvědomujete, jak jste vděční tomu, kdo vymyslel onen vynález v podobě umělého mléka, který jste ještě nedávno tak zatracovala.

Osvědčené výchovné metody

Uf. Náročné začátky máte za sebou. Než jste se stihli vzpamatovat z porodu, váš život se roztočil do neskutečných obrátek. Nyní se ale zdá, že se ve vašem životě vše konečně jakž takž ustálilo a že už vás nemá co překvapit. Než se ale nadějete, přichází další etapa, která s sebou nese další nové úhly pohledu. Všechno, co jste doposud považovala za zcela jasná a nepřekročitelná pravidla, se vám totiž nyní rozplývá pod rukama.

Najednou chápete, že nechat dítě, aby usínalo samo, je nádherná vize, kvůli jeho pravidelným kolikám ho ale tak často nosíte, že už bez vás vaše milované děťátko nevydrží ani chviličku. Představa, o které jste ještě nedávno sebevědomě mluvila před svými kamarádkami, že k dítěti nepoběžíte hned jakmile začne plakat, se rychle rozplyne v okamžiku, kdy na vás už potřetí netrpělivě klepe soused, že je po noční a že se vážně potřebuje vyspat.

A tak lze pokračovat dál a dál. Mateřství je z pohledu mámy, která je vystavena tlaku se rychle a správně rozhodnout, zkrátka něco úplně jiného než z pohledu ženy, která o výchově dítěte sní u sklenky vína se svými přáteli ještě dlouho před tím, než jí poprvé vyjde pozitivní těhotenský test. Jako máma už totiž na věc nejste nikdy sama. Vaše rozhodování a životní postoje ovlivňuje nejen vaše chtění, ale také povaha dítěte, zdravotní indispozice, pohled dalších rodinných příslušníků a mnoho dalších okolností, které nedokážete ovlivnit.

Jako máma už se nikdy nerozhodujete jen sama za sebe. Váš pohled ovlivňuje nejen vaše chtění, ale také konkrétní specifické situace a životní okolnosti.

Selhání vlastních pocitů

Kromě nových vnějších okolností a úhlů pohledu vás ale může překvapit ještě jiná věc – totiž vaše vlastní pocity. Hormony v kombinaci s vyčerpáním a s řadou vypjatých situací, o které není v mateřství nikdy nouze, totiž mnohdy vedou ke stavům, se kterými dopředu zkrátka nepočítáte.

A tak se možná v určité fázi mateřství přistihnete, že se ve své roli cítíte jako ve vězení – jako v situaci, ze které není cesty zpět. Víte, že musíte být zodpovědným rodičem, zároveň však netoužíte po ničem jiném než od všeho utéct.

Zdravý životní styl

Příběh nešťastné mámy: Žiju šťastný život, a přesto mám chuť utéct

7 minut čtení

Přestože jste si nikdy nepřipouštěla, že by se to mohlo stát právě vám, možná strach, tíseň a obava přerostla právě ve vašem případě až v poporodní depresi.

Zdravý životní styl

Poporodní deprese: Jak s ní úspěšně bojovat

13 minut čtení

Kromě toho vás mohou překvapit i vlastní výčitky svědomí a pocity, které ve vás vyvolá nenápadný, ale dlouhodobý tlak vašeho okolí. Už jen to, že dnes každá máma musí mít na všechno svůj názor – od látkových plen přes očkování až po vzdělání – může být pro vás podprahovou stresující záležitostí. V kombinaci s výčitkami svědomí, že je vaše dítě podle názoru ostatních příliš pomalé a tiché, nebo naopak příliš rychlé a upovídané, na každý pád ale ne dobře vychované, ve vás dříve či později nevyhnutelně vyvolá pocity vlastního selhání.

Smíření s vlastní nedokonalostí

Ať už vás ve vašem případě potkají v oblasti mateřství jakékoliv překážky, s jedním se tak jako tak budete muset smířit. Představě lidí okolo vás ve skutečnosti nikdy nevyhovíte. A co víc, nejspíš nevyhovíte ani té své vlastní. Ve svých snech o tom, jak to bude jednou vypadat, až budeme mít děti, totiž obvykle zapomínáme na jednu klíčovou věc – totiž na vlastní nedokonalost. Vysníme si tak situace, které probíhají v dokonalém světě, a v těchto podmínkách toužíme žít. Realita je ale nakonec zcela odlišná.

To ale nutně neznamená, že jako matka musíte v každém případě selhat, nebo že s vámi vaše děti nebudou šťastné. Život totiž nestojí na tom, jak si svůj život představujeme, když ještě netušíme, jaké to jednou bude. Ani na tom, jak moc se těmto snům ve skutečnosti přiblížíme. Hodnota skutečného mateřství totiž všechny vaše dřívější představy mnohonásobně převýší. A vše, co nám život s dětmi vezme, vám o to více vrátí v jiném ohledu. Být mámou ve skutečnosti znamená jen to, že se dříve či později musíme smířit s tím, že se náš život zkrátka ubírá trochu jiným směrem, než jsme původně očekávaly.

7

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.