Člověk je nejen tvor společenský, ale je také hluboce spjat s přírodou. Nemusíme však nutně žít na statku nebo v chaloupce u lesa, abychom toto spojení pocítili. Biologické neboli cirkadiánní hodiny se řídí intuitivně dle pravidelného střídání dne a noci. Proč jsou pro nás zásadní?
Pro každou lidskou bytost je důležité zejména střídání dne a noci, přesněji světla a tmy. Aniž bychom si to uvědomovali, naše tělo pracuje v pravidelných rytmech, které ovlivňují naši aktivitu. Tyto rytmy jsou svázány s činností mozku a reagují na změnu vnějšího prostředí.
Jednoduše řečeno jde například o to, proč v noci spíme a přes den jsme aktivní, v jakou denní dobu jsme nejlépe koordinovaní, kdy jsme nejvíce ostražití, nebo kdy máme největší sílu.
Co přesně jsou biologické hodiny?
Nazývají se také orgánové nebo cirkadiánní. Obvykle se jedná o soubor všech biologických procesů, prostřednictvím nichž se živé organismy orientují v čase. Díky tomu se mohou přizpůsobovat jednotlivým částem dne. Představit si můžeme jakési vnitřní hodiny, které řídí veškeré procesy v našem těle.
Pokud správně vnímáme signály z okolního prostředí, zejména pak množství světla, naše vnitřní hodiny pracují ve 24hodinových biologických rytmech.
Biologický rytmus člověka
Jeden rytmus odpovídá jednomu dni, tedy přibližně 24 hodinám. Cirkadiánní hodiny pomáhají řídit veškeré biologické procesy, které souvisejí se střídáním denní doby. Rozhozený rytmus je tak pro organismus komplikací. Způsobuje nejen nespavost, ale oslabuje celé tělo.
Cirkadiánnímu rytmu podléhají všechny orgány v našem těle. Ty jsou nastaveny tak, aby ve správný čas plnily svou funkci. Jde o jakési dílčí biologické hodiny, které jsou podřízeny jedněm hlavním, umístěným v mozku. Je to právě mozek, kdo informuje tělo o tom, kdy je den a kdy noc a na základě toho seřizuje celý organismus. Například hodiny v trávicích orgánech se v obvyklé době snídaně, oběda a večere připravují na zpracování potravy, kardiovaskulární systém zase začíná být aktivnější těsně před probuzením, a naopak svou činnost snižuje v době očekávaného spánku.
El Niño 2023 – co je zač fenomén, budící strach?
|4 minuty čtení
Rozhozený rytmus nezpůsobuje jen nespavost
Střídání dne a noci má vliv zejména na spánek. Že je spánek pro lidské tělo důležitý, o tom není pochyb. Nejde však o ledajaký spánek, jeho kvalita je důležitá. Správně nastavené biologické hodiny umožňují tělu v pravý čas začít uvolňovat melatonin (hormon navozující spánek) a ve správnou dobu jeho produkci také zastavit, abychom se mohli probudit a cítit se plní energie. Dysfunkční hodiny mohou narušit spánkové cykly a rozhodit celý biorytmus.
Hlavní příčinou je zejména nevhodný životní styl nerespektující přírodu. Hektický život a vysoké pracovní nasazení nás často nutí pracovat do noci, což znamená uměle prodlužovat den. Umělé světlo narušuje denní cyklus našich vnitřních hodin, které se delšímu dni přizpůsobují. Při dlouhodobém narušování pravidelného cyklu dochází k neschopnosti těla plnit své funkce ve správnou dobu.
Časové posuny nám nesvědčí
Nemluvíme pouze o přesunu z jednoho časového pásma do druhého. V našem prostředí se to týká zejména změny zimního a letního času. Tento posun nás nutí být bdělí a aktivní v době, kdy naše vnitřní hodiny říkají, že máme jít spát. Na změnu reagují snahou přenastavit se, která však nenastane okamžitě a chvíli tak trvá, než se přizpůsobí.
Někteří lidé proto mohou zažít nespavost a mít problémy se spánkem. Rychlost přizpůsobení odpovídá velikosti časového posunu. Mezi dalšími faktory ale může být také zdravotní stav nebo věk člověka. Doba přizpůsobení se změně času, ať už lokální nebo pásmové, je individuální.
Přechod z letního času na zimní přijímá naše tělo snadněji, než když měníme čas na jaře.
Obecně je hůře snášen přesun času ze zimního na letní. V době, kdy jsme byli zvyklí ještě spát, najednou musíme vstávat. Zatímco budík nekompromisně zvoní a nutí nás vyvíjet činnost, tělo má ještě noc. To může mít za následek pocit nevyspání a únavu během dne. Docházet může také ke snížení soustředění.
Jste skřivan, nebo sova?
Cirkadiánní rytmy mají vliv nejen na spánek, ale také na aktivitu člověka. Určitě už jste někdy slyšeli obrazné přirovnání „skřivan“ a „sova“. Zatímco skřivani jsou aktivní časně zrána, sovy mají více energie odpoledne a večer. Tyto rozdíly jsou důkazem toho, že biologické rytmy jsou velmi individuální a u každého člověka mohou být jinak nastavené.
Proč pro teenagery nepředstavuje problém být vzhůru dlouho do noci? Během dospívání totiž dochází z pozdějšímu uvolňování melatoninu, díky čemuž nejsou mladí tak brzy unavení.
Biologické hodiny jsou odlišné také u novorozených miminek. U nich se vyvíjí až ve věku několika měsíců, proto je jejich spánkový režim zpočátku nepravidelný. Jakmile se začnou přizpůsobovat vnějšímu prostředí a vnímat denní doby, jejich cirkadiánní rytmus se začne vyvíjet a postupně se přizpůsobí i spánek.
Když hodiny začnou tikat
Naše vnitřní biologické hodiny ovlivňují různé procesy v těle od spánku přes trávení a vylučování hormonů až po touhu po zplození potomka. Říká se, že tikání biologických hodin pozná každá žena. Obvykle jde ruku v ruce se změnou priorit, touhou usadit se a založit rodinu. Tato doba obvykle přichází mezi 20. a 30. rokem života. Z pohledu přírody je ideální čas pro založení rodiny kolem pětadvacátého roku.
Žena je v této době nejvíce plodná a zároveň má dostatek energie na to, aby se o miminko postarala. V současné době je však v žebříčku priorit nejprve stabilní kariéra, vybudování domova a finanční zajištěnost. Těhotenství je tak odkládáno a často k němu dojde až po třicátém roku věku. S vyšším věkem rodičky přichází také vyšší pravděpodobnost zdravotních rizik a vývojových vad nebo komplikací v těhotenství.
Biologické hodiny zkrátka fungují přesně a udávají našemu tělu rytmus. Pozitivně jej ovlivňují a řídí a jakákoli změna přináší nutnost se přizpůsobit. Vychýlení z pravidelného rytmu může mít za následek nejen problémy se spánkem, ale i zdravotní obtíže.
