Vyvolává obavy i úzkost a mluví se o něm v souvislosti s nástupem letošního léta. Co s sebou nese jev skloňovaný v meteorologických předpovědích a varováních WHO? A může ublížit i nám?
El Niño a jeho méně známý sourozenec La Niña označují teplotní změny v Tichém oceánu a jimi způsobené změny klimatu. Fáze oteplování vod je El Niño a fáze ochlazování zase La Niña.
Mluvíme-li o tom, zda El Niño nastává a co úkaz přináší, bavíme se, jestli teplota v Pacifiku stoupá a co její nárůst provází. A že toho není zrovna málo…
Změny teploty v Tichém oceánu
El Niño i La Niña jsou neodmyslitelně spjaty s rovníkovou oblastí našeho největšího oceánu. V pravidelných cyklech se tu střídají teplé a studené proudy, které zahřívají, nebo naopak ochlazují povrchové oceánské vody. Když se hladina tichomořského pobřeží Jižní Ameriky a zbytku tropické části Pacifiku začne oteplovat, přichází ke slovu El Niño. Pokud je tomu naopak, na síle nabývá La Niña.
Oba klimatické jevy spolu souvisí, jsou součástí jednoho celku (nazývaného ENSO) a v rámci dlouhodobých cyklů se v nadvládě střídají. Tak trochu jako jin a jang.
Příčina a následek
Změna teploty vody u hladiny Tichého oceánu ovlivňuje tok mořských proudů a sehrává tím významnou roli v cyklických změnách klimatu. Oteplování pacifických povrchových vod dočasně zastavuje chladný Peruánský mořský proud, který k břehům Peru a severního Chille vynáší studenou vodu z hlubších vrstev oceánu. Dočasný zánik studeného proudu fenoménem El Niño zásadně mění teplotní podmínky a formuje biotopy těchto oblastí.
Střídání El Niño a La Niña je cyklické a jejich vláda nad ekosystémy je dočasná. Stejně jako jeden ze dvanácti měsíčků předává berlu sousednímu, tak se první klimatický jev přelévá do druhého.
Ke střídání dochází odnepaměti
Vědci předpokládají, že k těmto klimatickým změnám dochází již tisíce let. Přesto se mezi sebou neshodnou, kdy přesně jeden jev začíná a druhý končí. Meteorologické úřady jednotlivých zemí (či oblastí) používají pro určení výskytu různá kritéria v závislosti na událostech, kterým přikládají větší váhu. Hraje prim síla a směr pasátů, nebo naměřená teplota vody u tichomořské hladiny? A v jakých místech?
Pokud se bavíme o kombinaci obojího (mimo jiných jevů), jaká stanovit pravidla pro vyhodnocení pozorovaných odchylek? To je jen příklad otázek, které si každá meteorologická stanice zodpovídá sama.
Ať tak či onak, fenomén veder (jak lze El Niño s nadsázkou nazvat) stravuje vodu, vzduch i zem obvykle déle než La Niña, a to od jednoho do tří let. Oproti tomu převládá chladná La Niña do jednoho roku. U obou je ale doba výskytu proměnlivá – může být delší i kratší. Jevy mohou probíhat v různých intenzitách a jejich nástup ovlivňují i významné atmosférické události.
Pamatujete si ještě na ničivé předcovidové požáry v Austrálii v letech 2019-2020? Ohnivé peklo tehdy strávilo miliony hektarů půdy a tisíce domů. Bylo tak silné, že se dnes vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) domnívají, že způsobilo procesy v atmosféře, díky němuž La Niña vydržel neuvěřitelné tři roky, čímž významně oddálil příchod své druhé – méně podnebně pohodové – polovičky.
El Niño na lavici obžalovaných
Známý klimatický jev má toho „na triku“ poměrně dost. Formuje podnebí a významně ovlivňuje počasí. Bohužel pro člověka ne zrovna příznivě. Je časem teplotních extrémů a klimatických zvratů, přináší enormní sucha, silné bouře i zničující záplavy. Nejsilněji dopadá na tichomořské rovníkové státy a oblasti závislé na zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z tohoto hlediska jsme my Evropané relativně v bezpečí. Neznamená to však, že by nás dopady jevu zcela míjely.
Oteplování mělkých vod tropických a subtropických oblastí nepříznivě doléhá na celé ekosystémy korálových útesů. Mizí zdejší biodiverzita, korály chřadnou a umírají.
Zatímco někde poblíž rovníku může způsobit hladomor (to když snížená pěstební produkce a omezená dostupnost potravin vystřelí jejich cenu do astronomických výšin), na území naší republiky je jeho vliv omezený a zředěný dalšími faktory. Klimatologové s letošním nástupem El Niña čekají rychlé teplotní změny a s nimi intenzivní bouře, dravější záplavy a větší sucha. Přesto však nic, co by se zcela vymykalo předchozím zkušenostem.
Strach z El Niño 2023
Z čeho tedy plyne tak silná obava právě z letošního El Niña? Dnes je téma obzvláště diskutované vzhledem k všeobecně probíhajícím klimatickým změnám a očekávanému průlomu teplotního nárůstu 1,5 °C průměrného oteplení oproti předindustriální éře. To, že se planeta neochlazuje, ba zcela naopak, není žádnou novinkou. Jenže do průběžného nárůstu teplot nyní zasáhne ještě cyklické oteplení El Niño, které jej – možná – urychlí.
Skončí civilizace, jak ji známe? A jak to zvrátit?
|10 minut čtení
Co se pak bude dít není jasné. Pro nás Evropany nemusí být důsledky tak zlé, jako pro obyvatele států, při jejichž březích se jev formuje – Chille a Peru. Pokud El Niño letos přijde (rozumějte, že většina klimatologů se na jeho výskytu shodne), mohou být jeho projevy rekordní.
Jak se ale říká, nic není černobílé. Nikdo ve skutečnosti neví, co se může stát. Třeba toho moc nebude a příští zima bude „jen“ zase o něco teplejší.
