facebook pixel
…protože na tom, kým JSME, záleží
Skončí civilizace, jak ji známe? A jak to zvrátit?
Zdravý životní styl

Skončí civilizace, jak ji známe? A jak to zvrátit?

Vědecká komunita, světová média a dobrovolnické organizace bijí na poplach. V roce 2050 svět, tak jak jej známe dnes, nejspíš zanikne. Ne že by se planeta rozpadla nebo nás čekala srážka s obřím asteroidem. Zkáza má být postupná a již začala. Přežijí naše děti?

10 minut čtení


Nejedná se o vtip ani hoax, ale o vědecky zdokumentovanou a měřením podloženou prognózu sestavenou vědci a odborníky na klima napříč kontinenty. Lidstvo má podle ní na krku klimatickou krizi, díky které světová populace dost možná prořídne.

Otepluje se – a je to znát

Teplota planety roste jako když čerti pod kotel přikládají a místo pěstování oliv nás podle klimatologů čekají spíše extrémní výkyvy počasí a nejrůznější meteorologické zvláštnosti. A to vše v důsledku zvýšení průměrné teploty o „pouhé“ 2–4 °C oproti předindustriální éře.

Pokud si říkáte, jak se změna teploty o takových pár stupínků může podepsat na populační křivce, stačí si uvědomit, co k přežití bezvýhradně potřebujeme: místo k životu, zásoby potravin a pitnou vodu. Problém je, že nárůst průměrné teploty již o 1 °C může zapříčinit nevratné změny.

Někde katastrofální sucho, jinde tajfuny a přívalové deště. Rozpuštěné ledovce a nárůst hladiny moří vezmou domov, úrodu i pitnou vodu milionům lidí.

Průměrný nárůst o 1 °C neznamená, že by nám po celý rok bylo o stupeň tepleji. Znamená klimatické anomálie způsobující, že v některých částech světa teplota vzroste i o desítky stupňů a narušené chování celého zemského systému způsobí, že se tyto oblasti stanou prakticky neobyvatelné.

Migrace, hladomor a jiné pohromy

Pokud již dnes řešíme citlivou a velmi problematickou otázku migrace, mísení kultur a přetváření společenských hodnot v důsledku vysokého přílivu osob, s diametrálně jinými společenskými, morálními a ekonomickými hodnotami, než jsou běžné v jejich nových domovech, co asi nastane při oteplení o ony 2–4 °C?

Migraci a další důsledky změny klimatu zmiňuje ve svém pojednání o důsledcích klimatické krize i profesor Jem Bendell. Díky pozornosti světových médií a podpory vědecké komunity, obletěla jeho zpráva z července 2018, zveřejněná v britských akademických novinách (celá zde), svět. A vyvolala doslova bouři.

S neradostným scénářem nepřichází sám. Mezinárodní panel pro změny klimatu OSN (IPCC), tvořený uskupením vědců z celého světa, ve své zprávě (celá zde) upozorňuje, že udržení nárůstu průměrné teploty i o 1,5 °C bez okamžité celospolečenské a ekonomické změny je nyní prakticky nemožné.

Oč tu běží? Oxid uhličitý v plné síle

Samozřejmě nelze vynechat, co za změnou klimatu stojí. Teorií je spousta – od vyšší sluneční aktivity, přes pravidelně se opakující klima cykly až po dlouho omílané negativní důsledky rostoucího objemu skleníkových plynů v zemské atmosféře.

I když se názory vědců okrajově různí, vědecký mainstream má celkem jasno. Podle něj nesou hlavní vinu skleníkové plyny, zejména vzrůstající koncentrace CO2 v ovzduší.

CO2 neboli oxid uhličitý je bezbarvý plyn těžší než vzduch. Kromě toho, že jej vydechujeme – a spolu s námi většina živých organismů, vzniká také spalováním, při kterém dochází k uvolnění značného množství tepla. A právě nárůst CO2 v ovzduší je považován za hlavní příčinu globálního oteplování.

Prachy doma i ve světě

Byť světová média již hlučí na poplach, u nás se zvony ještě nerozzvučely. Můžeme se jen dohadovat, zda kvůli ideologickému klimaskepticismu, pohodlnosti státních představitelů nebo silnému lobby domácích ekonomických špiček.

A možná kvůli všemu zároveň, protože přiložit podpis k bruselské listině, zavazující členské státy snížit čisté emise oxidu uhličitého do roku 2050 na nulu, by znamenalo utáhnout opasek rozjeté ekonomice a masivně investovat do nových technologií.

Sahara v Česku

Na Zemi je nejtepleji za posledních více než 100 tisíc let. Česká republika je postižena katastrofálním suchem, které se projevuje zvýšeným odparem vody a významným úbytkem sněhové nadílky v níže položených oblastech, která nedokáže dorovnat zásoby spodní vody.

A právě její nedostatek, který krátkodobé a prudké letní srážky nedokážou ovlivnit, je odrazem vymírajících jehličnatých monokultur. Co nezničí sucho, tomu zasadí ránu hmyzí škůdci a parazitické jmelí. Tímto způsobem odumírají borové lesy v Polabí a smrkové na většině území republiky.

Česká klimaskepse

Ať již věříte tomu, že průměrné teploty stoupají cyklicky a jejich výkyvům není možno zabránit – nebo tíhnete k názoru, že zvedání hladin oceánů v důsledku rozpouštějících se ledovců a odumírání borových a smrkových lesů u nás je způsobeno mega produkcí CO2, děje se to. Skutečně a právě teď.

Český meteorologický úřad nestíhá přepisovat teplotní rekordy, Nizozemsko pomalu ztrácí své těžce vydobyté přímořské území a oblasti mírného klimatického pásma v čím dál vyšší míře obývají živočichové, které bychom tu nečekali ani omylem (naposledy např. obří tropická klíšťata).

Jeden prsten vládne všem…

Pokud se rozhodnete vystoupit ze stínu klimaskepse a udělat něco pro sebe a své děti (a potažmo pro civilizaci, jak ji známe dnes), co by to mělo být?

Dobrá zpráva: nejkatastrofálnější klimatické vizi prý jde ještě zabránit. Chce to ale pomoc všech.

Pro zmírnění klimatických důsledků jsou nutné systémové kroky. Bez nich to bohužel dost dobře nepůjde. S nimi by se snad podařila odvrátit i taková situace, jaká nastala v červenci 2019 v Litvě, tedy doslova před pár dny, kdy tamní vláda vyhlásila stav nouze, kvůli hrozbě poloviční sklizně zapříčiněné suchem.

Pokud se však nechystáte sevřít demonstrační ceduli a vyrazit na Václavák, neznáte slibného mecenáše ani uvědomělého politika – případně takového, který by si na efektivním řešení klimatické krize rád vybudoval kariéru, tady jsou tipy, co udělat sami za sebe.

Důsledky klimakrize lze zmírnit. Co mohu jako jednotlivec udělat?

  • Vzdělávat se. Zajímat se o klima a prostředí kolem sebe (začít můžete např. zde).
  • Diskutovat mezi sebou o přírodních změnách. Pavel řekne Petrovi a ten zase Vlaďce a… možná téma zaslechne to správné ucho.
  • Podporovat tlak na politiky, kteří mohou docílit systémových změn.
  • Přejít na bezemisní automobilovou dopravu, omezit leteckou a lodní dopravu, masivně produkující CO2.

V rámci vlastního domu a zahrady pak:

  • Vysazovat medonosné květiny, podporovat hmyzí život v zahradě, návrat ptáků a včel.
  • Přeměnit kamenné předzahrádky zpět na zelené.
  • Vysazovat nové stromy a keře – ty původní a neinvazivní.
  • Vodu v zahradě využívat efektivně.

Přečtěte si o extrémním způsobu, kterým některé ženy bojují za snížení CO2:

Pro rodiče

Nechtějí děti. Pomohou tím světu nebo samy sobě?

5 minut čtení

Žít zdravým životním stylem šetrným k přírodě ještě neznamená zachránit způsob života, kterému jsme od dob průmyslové revoluce přivykli. Znamená to ale přispět svou troškou do mlýna – i ta může v konečném důsledku pomoci.


Zdroje:

  • Změna klimatu v kostce [online], proplanetu.cz, dostupné z: link
  • Na Zemi je nejtepleji za posledních více než 100 tisíc let. Co nám hrozí? [online], vtm.zive.cz, dostupné z: link
  • Vědecký článek líčí apokalypsu. Čtenáři upadají do depresí a navštěvují terapie [online], lidovky.cz, dostupné z: link
  • Pohled do propasti [online], a2larm.cz, dostupné z: link
  • Global Warming of 1,5 °C [online], ipcc.ch, dostupné z: link
  • Probuďte se, globální oteplování se utrhlo ze řetězu, varují vědci [online], idnes.cz, dostupné z: link
  • Spor o globální oteplování vědci [online], cs.wikipedia.org, dostupné z: link
  • Oxid uhličitý [online], cs.wikipedia.org, dostupné z: link
  • Česká vláda nechává občany napospas klimatické krizi [online], názory.aktualne.cz, dostupné z: link
  • Borové lesy v Polabí usychají [online], lesycr.cz, dostupné z: link
  • Litva vyhlásila stav nouze. Zemi hrozí kvůli suchu poloviční sklizeň [online], idnes.cz, dostupné z: link
  • In face of rising sea levels the Netherlands ‘must consider controlled withdrawal’ [online], vn.nl, dostupné z: link
  • Německou zimu poprvé přežil druh tropického klíštěte. Je mnohem větší a připomíná pavouka [online], irozhlas.cz, dostupné z: link
22

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.