21327396_s.jpg
i

Foto: 123RF

Říká se, že nejsilnějším smyslem je čich. Prostřednictvím různých vůní lze skoro až oživovat vzpomínky. Víte ale, že podobný vliv má na člověka také hudba? Při poslechnu písní vyplouvají na povrch nejrůznější emoce a vzpomínky se vracejí. Hudba ovlivňuje psychiku víc, než si myslíte.


Přičichnete-li si k opalovacímu krému, skoro až cítíte vůni loňské dovolené. Když při úklidu narazíte na podivnou lahvičku a do nosu vám pronikne její těžká vůně, okamžitě se vám vybaví dětská léta u babičky. Zatímco vůně vám připomínají prožité zážitky, hudba má vliv na duševní stránku po celý váš život. A vše začíná již v matčině lůně.

Slyší ji i nenarozená miminka

Věda se neustále zabývá vlivy vnějšího prostředí na nenarozené děti, takže logicky muselo dojít i na hudbu. Je dokázáno, že děti v bříšku slyší a vnímají hlas obou rodičů, proto se velmi doporučuje na nenarozené děťátko mluvit. Výzkumy také říkají, že když na plod mluvíte, rozvíjíte u něj řeč.

Plod žije ve vlastním malém světě a vlastně je neustále obklopen různými zvuky. Nejsilnější je pro něj kručení žaludku, uklidňující je naopak tlukot matčina srdce. Je dokázáno, že děťátko slyší nejen matčin hlas, ale dokáže rozeznat také různou intonaci nebo rytmus řeči. Stejně tak vnímá i hudbu. Chcete-li i vy vyzkoušet její účinky, na internetu najdete k poslechu mnoho relaxační hudby pro těhotné ženy a miminka, případně můžete navštívit různé workshopy, které se touto tematikou zabývají.

Podle výzkumů vnímá plod zvuky již od 16. týdnu gravidity. Od 34. týdne je schopen si zvuky dokonce pamatovat. Pokud je plodu během těhotenství přehrávána jedna určitá ukolébavka, dítě by mělo by být schopno ji po narození rozpoznat. Pozor však – nemyslete si, že začne pokyvovat hlavičkou nebo se na vás usmívat, když mu ji pustíte znovu. Dítě je schopno si spojit danou melodii s určitou výškou zvuku, kterou si zapamatovalo.

S hubou od narození do dospělosti

Děti jsou nejvíce ovlivňovány nejrůznějšími vnějšími podněty do třetího roku života. Toto období je velmi křehké a zároveň silně formující. Během prvních let života se děti seznamují s okolním světem, je rozvíjena jejich motorika i fantazie. A jak to souvisí s hudbou? Tak třeba zpěv ukolébavky před spaním ovlivňuje srdeční frekvenci, zklidňuje dýchání i tep. Dítě se uvolní, uklidní a usne rychleji.

Ve školce se lze setkat s různými nacvičenými představeními, které velmi často doprovází hudba. Právě ta totiž rozvíjí dětskou fantazii. Hudební výchova na základní škole pak pomáhá objevit vlohy pro hraní na hudební nástroje, formuje motoriku a pomáhá rozvíjet paměť.

S hudební výchovou lze začít již v předškolním věku.

I hudba může škodit

Nemluvíme o nevhodných textech nebo uši rvoucích vysokých tónech. Jde spíše o hlasitost. Hlasitá hudba totiž může působit negativně nejen na psychiku. Někteří lidé jsou citliví na vysoké zvuky nebo hlučnou hudbu, jiní si ji užívají plnými doušky. Přesto je dokázáno, že poslech hudby ze sluchátek může poškozovat sluch, a to až tak, že může dojít k jeho ztrátě. To ale neznamená, že musíte odložit sluchátka a už nikdy je nepoužít. Jen je třeba poslouchat hudbu přiměřeně nahlas a nepouštět si do uší salvy bubnů nebo akordů elektrických kytar.

Vždyť i členové rockových a metalových kapel na svých koncertech mnohdy používají ucpávky do uší (i když se tím nikde nechlubí), protože jejich hudba je velmi hlasitá.

Matematika je všude kolem nás. Naučíme vás ji vidět!

Lucie Vařechová |9 minut čtení

Může hudba vést k agresivnímu chování?

Mnoho lidí považuje drsnější hudbu jako tu rockovou nebo heavy metalovou za něco neposlouchatelného. Přitom příznivců těchto hudebních stylů je nespočet. Heavy metalová hudba se nejlépe poslouchá hlasitě, to ale neznamená, že jsou i všichni její přívrženci hluční nebo agresivní.

Na toto téma proběhlo několik studií snažících se zjistit, zda může hudba vést k agresivnímu chování. Některé z nich (Ark a Mostardi, 2000) tvrdí, že při poslechu „tvrdší“ hudby jako je heavy metal se mírně mění chování adolescentů. Podle jiné studie (Took a Weisse, 1994) problematičtí puberťáci preferují právě tento typ hudby, a to zejména proto, že vyjadřuje jejich pocity. Obecně poslech hudby neprobouzí negativní nebo agresivní chování, ale může jej posilovat, pokud se již projevilo.

Kouzelná muzikoterapie

O této formě léčebné pedagogiky jste už možná někdy slyšeli. Jedná se o metodu, která je terapeutickým (částečně i výchovným) prostředkem. Někdy považována za součást speciální pedagogiky nebo psychoterapie.

Je známo, že hudba má pozitivní vliv na lidskou psychiku, dokáže zklidnit tělo i mysl a navodit dobrou náladu. Ovlivňuje srdeční rytmus, krevní tlak, působí na svaly i motoriku a má vliv také na dýchání. Použita může být pro zmírnění úzkosti nebo strachu, někdy dokonce také bolesti.

Pokud vám není zrovna hej, pustíte si oblíbenou hudbu a nálada se vám hned zlepší. Ze stejného důvodu na svatbách všichni pláčou – pustíte jim totiž romantickou píseň, která vyvolává sentimentální emoce. Hudba je vlastně jakousi komunikací, ať už ji jen posloucháte, nebo ji vytváříte. V každém případě ovlivňuje lidské pocity. Muzikoterapie se proto používá například při léčbě alkoholismu nebo u drogové závislosti. Užívá se také u dětí s autismem, případně u psychicky zaostalých dětí.

Jak na člověka působí

  1. Zlepšuje náladu

    Při náladě pod psa pomůže dobré jídlo, veselá filmová komedie nebo hudba. Poslech oblíbených melodií totiž zvyšuje produkci endorfinů v těle, a tak se rázem cítíte opět veselí a plní energie.

  2. Zbaví vás deprese a stresu

    Hudba má pozitivní vliv na celé tělo. Ovlivňuje dýchání, tlak i činnost srdce. Má také uklidňující účinky. Když přijdete domů po vyčerpávajícím dni v práci a nemáte už na nic sílu, na chvíli se posaďte, uvolněte se a zaposlouchejte se do tónů relaxační hudby. Velmi účinná je pomalá hudba plná zvuků přírody jako jsou ptáci nebo ševelení stromů.

  3. Zvyšuje produktivitu

    Cítíte-li se bez energie a na nic nemáte náladu, pusťte si energickou a rytmickou hudbu. Rocková hudba vám dodá dostatek energie na úklid, instrumentální hudba naopak zlepší soustředění.

  4. Zvyšuje výkon

    I když pouze dočasně, hudba může mít vliv také na vaše výkony. Dokazuje to zejména Mozartův efekt. Jedná se o soubor výzkumů, které měly prozkoumat, jaký vliv má na člověka poslech Mozartovy hudby. Výsledky ukázaly, že poslech této hudby může vést ke krátkodobému zlepšení výkonu, konkrétně k řešení úloh v inteligenčních testech.

Zlepšuje psychický stav

To, že má hudba řadu léčebných účinků potvrzuje i muzikologie. Ve výzkumu francouzského lékaře Alfreda Tomatise však došlo k dalším zjištěním. Tomatis objevil, že mozek dokáže fungovat a pracovat i když slyší hudbu, v níž byly upraveny některé frekvence. Tyto chybějící části si pak začne sám doplňovat.

Cestou nových spojení neuronů v mozku může dojít ke zlepšení řeči, soustředění nebo nápravě některých poruch. Tímto způsobem a za pomoci svého přístroje nesoucího název elektronické ucho začal francouzský lékař pomáhat lidem. Zpočátku se zaměřoval pouze na zpěváky, postupně však zjistil, že dokáže pomoci také lidem s dyslexií, poruchami soustředění, učení nebo depresemi. Využíval dokonce filtrované hlasy matek (aby zněly jako v děloze), které pouštěl jejich předčasně narozeným dětem. Ty poté rychleji doháněly váhový deficit. (zdroj: novinky.cz)

Hudba dobíjí baterky

Podle zjištění Alfreda Tomatise nejen samotná hudba, ale i vše, co ji doprovází, má na člověka pozitivní vliv. Během poslechu nebo zpěvu jsou důležité i samotné zvuky, jejich vibrace, a dokonce také tempo dechu při zpěvu. Všechny tyto aspekty člověka stimulují a jako by mu dobíjely baterky. Rytmická hudba nás nabíjí energií, klidné melodie doprovázené jemnými tóny flétny a zvuky přírody zase zklidňují. K soustředění pomůže instrumentální hudba beze slov, ke snížení deprese konejšivé, pomalé a tiché tóny.

Podle současných vědeckých výsledků má hudba na člověka nesporný vliv. Působí jako balzám na nervy – ale umí i pěkně potrápit. Hlučná hudba působí nepříjemně, bolí nás z ní hlava a v důsledku toho se může objevit také nesoustředěnost, podrážděnost a rozladěnost. Naopak klidné tóny nebo jen tišší hudba jsou pro naši hlavu jako pohlazení.

Vhodně zvolená muzika dokáže uklidnit nervy, navodit dobrou náladu a zbavit stresu. Působí relaxačně a ovlivňuje mnoho dalších aspektů – srdeční tep, puls, dýchání i krevní tlak. Působí jak na psychickou, tak i na fyzickou stránku. Hudba zkrátka léčí.


SDÍLEJTE ČLÁNEK
1
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.