Sociální média jsou hybatelem moderní společnosti. Prostřednictvím komunikace na sociálních sítích se může celosvětová komunita spojit v rekordním čase, a to bez jazykových nebo geografických bariér. Po dobu globální pandemie (ale i jindy) se sociální média stala jak spojencem, tak potenciální hrozbou. Ohromné množství nefiltrovaných informací, z nichž valná většina je nepravdivá, mate konzumenty a probouzí v nich pochybnosti o sobě samých.
Je jasné, že dnešní doba přeje rozmachu sociálních médií, ale kde končí ona pověstná uživatelská konzumace a začíná nátlak v podobě dokonalosti a luxusu, který nám sítě denně vnucují? Co nám mohou sociální média dát a co vzít?
Sociální média vznikla jako prostředek interakce mezi přáteli a rodinou, ale později byla přijata i firmami, které chtěly využít jejich potenciál k oslovení nových zákazníků. Síla sociálních médií spočívá ve schopnosti propojit a sdílet informace s kýmkoli na planetě a mnoha lidmi současně.
Sociální média k letošnímu roku používá na 4,5 miliardy lidí po celém světě.
Sítě se staly výkladní skříní životů nás všech, zejména takový Facebook a Instagram je plný obrázků a videí o „dokonalém živobytí“ každého jednoho uživatele. Kdybychom řekli, že sociální média jsou deformátorem reality, nebyli bychom daleko od pravdy.
Platformy jako Facebook, Twitter, Instagram a YouTube nás denně přesvědčují o tom, že život našich vrstevníků je perfektní. Krásný domov, líbezné děti, milující partner, luxusní automobil, dokonalá postava, super oblečení. Proč to všechno mají oni, a ne my? Kam se máme zahrabat s naším nudným životem plným problémů?
Sociální média jsou bezpochyby silnou figurkou v šachové partii. Možná tou nejsilnější. Králem. Neumíme si bez nich představit život, přitom nám v mnoha ohledech ubližují. Je načase se sociálním médiím trochu podívat „na zoubek“. V čem jsou prospěšná a v čem nám naopak škodí?
V pasti vlastních představ o dokonalém životě
|4 minuty čtení
Původní cíl sociálních médií – rychlý přístup k vědomostem a networking!
Odhlédneme-li od nejmasovějšího využívání sociálních médií, tj. propojování se s přáteli, sdílení osobních fotografií a příběhů a účast v diskusích, zjistíme, že sociální sítě jsou vlastně přínosnou platformou pro každého, kdo se touží vzdělávat.
Seriózní vědecké výzkumy zkoušely používat sociální média jak k propagaci svých služeb (např. zdravotnických, lékařských, psychologických), tak k oslovení vhodných uživatelů za účelem vzniku skupin podobně smýšlejících lidí řešících stejný problém. A přišly se zajímavými výsledky:
- Sociální sítě umožňují rychlé sdílení a přijímání informací v reálném čase a odborníci zjišťují, že platformy jako Twitter jsou pro zasvěcenou komunikaci velmi cenné.
- Networking prostřednictvím sociálních médií umožňuje navázat spojení s ostatními s podobnými zájmy, podporovat spolupráci a získat podporu pro osobní a profesní růst.
- Pomocí sociálních médií vznikají příležitosti k profesnímu rozvoji, stejně jako k účasti v online diskusích založených na konkrétních případech z praxe.
- Uživatelé spolupracují mezi sebou, s odborníky a organizacemi prostřednictvím sociálních médií jako je Facebook a Twitter, mohou se účastnit skupinových chatů a vyřešit tam svou potíž.
Co nám sociální média dala, a proč to nestačí?
Co nám tedy sociální média dala? Dala nám možnost bleskurychle se spojit s odborníkem a vyřešit s ním problém. Poskytla nám miliardu odpovědí na dotazy, ať již formou článků, pouček, vzdělávacích okének, tak formou diskuse s někým, kdo se vyzná.
Předestřela nám příležitost spojit se se stejně smýšlejícími lidmi a utvrdit se v tom, že na tu či onu potíž nejsme sami. Podala nám pomocnou ruku a nabídla tisíc variant řešení jednoho zádrhele.
V čem je tedy potíž? Nestačilo nám to a chtěli jsme čím dál více. Neštěstí nastalo v okamžiku, kdy se lidé rozhodli, že sociální média budou semeništěm materiálu z osobního života.
Místem, kam si „odložíme“ své vyretušované fotografie, sestříhaná videa a nadšené statusy, jejichž cílem je vyvolat v sledujících pocit, že náš život je dokonalý, i když to tak není. V ten okamžik se spustila lavina a mezi lidmi se jako mor rozšířil zhoubný pocit – pochybnost.
Sociální média nám vzala vědomí vlastní jedinečnosti! Jak z toho ven?
Sociální média pomalu ale jistě ovládají celý náš život. Stačí okamžik a bude to jak v písničce švédské skupiny ABBA s názvem Waterloo, kde se zpívá: „I feel like I win when I lose!“ neboli „Cítím se jako vítěz, i když prohrávám!“.
Závislost na sociálních sítích je veskrze zlá, přesto máme nutkavou potřebu tam „zazářit“ a vydobýt si pozornost sledujících. Krásným příkladem je pandemická krize, což je mimochodem prokazatelně období, kdy se lidé na sociální média nejvíce spoléhají. Ano, sítě nám rychle zprostředkovávají nejnovější informace, ale dá se jim věřit? Jak poznat pravdu od lži? Co je fakt a co deziluze?
Pod vlivem sociálních médií postupně přicházíme o to nejcennější – vědomí vlastní jedinečnosti. Ztrácíme schopnost jít svou cestou a vážit si toho, co máme. Jelikož máme pocit, že ostatní jsou na tom lépe, pohrdáme vlastním životem a toužíme se přiblížit obrazu někoho jiného.
Buďte jedineční svým vlastním (osobitým) způsobem. A pokud možno se nenechejte sociálními médii ovlivnit natolik, abyste pohrdali svým životem. Je totiž unikátní. Stejně jako vy.
Sociální média a psychické zdraví – Když negativa převládnou a vás se zmocní úzkost!
Spousta lidí pokládá sociální sítě za zábavu ke zkrácení dlouhé chvíle. Nepřikládá jim velikou váhu, ani na nich netráví tolik času. Ostatní to tak ale cítit nemusí. Mohou být zranitelnější a manipulativnější, což nakonec vyústí v jedno – nárůst negativních zkušeností.
Odborníci dodávají: Několik studií již zjistilo silnou vazbu mezi sociálními médii a zvýšeným rizikem deprese, úzkosti, osamělosti, sebepoškozování a dokonce i sebevražedných myšlenek.
Sociální média nám mohou zprostředkovat tolik špatných příkladů, že hravě převládnou nad jakýmikoli benefity. Snaží se přesvědčit, že:
Váš život nebo vzhled nestojí za nic
I když víte, že obrázky na sociálních sítích jsou zmanipulované, stále mohou vyvolávat nejistotu. Vy víte, že to tak ve skutečnosti není! Ale to nezmenšuje pocity závisti a nespokojenosti, když si prohlížíte fotky kamaráda z dovolené na tropické pláži nebo si čtete o jeho nové, vzrušující propagaci v práci.
Promeškáte to důležité (FOMO)
Stránky jako Facebook a Instagram umocňují pocity, že ostatní se baví více nebo žijí lépe než vy. Myšlenka, že o určité věci přicházíte, může ovlivnit sebevědomí, vyvolat úzkost a podnítit vás k ještě většímu využívání sociálních médií. FOMO vás nutí prohlížet telefon každých pár minut, kontrolovat aktualizace, nebo nuceně reagovat na každé upozornění – i když to znamená totálně pohřbít skutečné žití.
Izolace
Paradox moderní doby. Sociální média nás sice propojují s lidmi z celého světa, ale my se cítíme osamělejší než kdy dříve. Vědci na Pensylvánské univerzitě zjistili, že nadužívání Facebooku, Snapchatu a Instagramu zvyšuje pocity osamělosti.
Deprese a úzkosti
Lidské bytosti potřebují osobní kontakt, aby byly duševně zdravé. Nic nesnižuje stres rychleji než přímý kontakt s někým, komu na vás záleží. Čím více upřednostňujete interakci na sociálních sítích před osobními vztahy, tím více se vystavujete riziku rozvoje úzkosti a deprese.
Kyberšikana
Asi 10 % dospívajících hlásí, že jsou na sociálních sítích šikanováni a vystaveni urážlivým komentářům. Platformy jako Twitter fungují jako hotspoty pro šíření škodlivých fám, lží a pomluv, které zanechávají trvalé emocionální jizvy.
Jak z toho ven? Snižte užívání sociálních médií na minimum, nenoste si mobil do postele a odnaučte se odpovídat na všechny příspěvky. Místo toho se setkejte s kamarádem tváří v tvář a srovnejte si životní cíle a priority.
