Jednočlenné domácnosti přibývají rychlým tempem. Co to znamená v praxi? Jakým způsobem to mění náš svět a tradiční podobu rodiny? Pojďme se na tento vývoj podívat trochu podrobněji.
V posledních letech roste počet svobodných lidí. Průzkumy v populaci ukazují, že jde o dlouhodobější trend.
Například Bella DePaulová na webu Psychology Today uvádí: „Zjištění z průzkumu současné populace ukazují, že v USA je nyní 117,9 milionu dospělých ve věku 18 let a starších, kteří jsou rozvedení, ovdovělí nebo jsou celý život svobodní. To je nárůst ze 115,8 milionu před rokem.“
Dodejme, že jde o údaj z podzimu roku 2019. Ovšem nic se na tom nemění.
„Vzhledem k tomu, že více než 50 % mladých dospělých v dnešní době žije po odchodu z domova svobodně, je svobodný život klíčovou součástí jejich přechodu do dospělosti,“ uvádí studiu uveřejněná na webu Science Direct.
Počet lidí v manželství kolísá a klesá
Dá se říci, že počet lidí v manželství kolísá, nebo klesá, protože rozvodovost je samozřejmě stále vysoká. Svobodných lidí ovšem přibývá. Jde o celosvětový úkaz.
Roste počet lidí, kteří dosáhnou 40 let, aniž by někdy vstoupili do manželství. Zároveň se také zvyšuje věk uzavření manželství. Podíl domácností s jednou osobou nebo párem (bez dětí) je podle DePaulové celosvětově zhruba 13 %, poté 8 % jsou domácnosti s jedním rodičem.
Svobodní lidé jsou šťastní
Z jakých důvodů pořád víc a víc lidí volí svobodný život? Má to nějaké výhody? Léty zažitá představa říká, že svobodný člověk bez partnera či partnerky by měl být smutný a jeho smutek by měl s přibývajícím věkem narůstat. Vždyť zůstat na stáří sám a bez pomoci musí být hrozně těžké.
Jenže různé výzkumy v minulých letech podobná fakta nepotvrzují. Naopak. Často se ukazuje, že svobodní lidé nad 40 let jsou vlastně docela šťastní. Se svým životem bývají spokojení a nemají na svém stavu chuť něco měnit.
Manželství není jediným smyslem života
Ten tam je také vzorec znázorňující stereotypní představu svobodných lidí jako těch, kteří jsou izolovaní, osamělí či dokonce nepřizpůsobiví. Rozmanité studie jasně vyjadřují, že tito lidé naopak mají velmi rozmanité, smysluplné a silné sociální vazby, přestože jsou nezadaní. To nabourává léty tradované scénáře lidského života.
Zkrátka spousta lidí si už nemyslí, že jediným smyslem života je uzavřít manželství a zplodit děti. Nemusí to být nutně tím, že takové životní schéma odsuzují. Jenom ho nevidí jako naprosto nezbytnou součást naplněného života. Je to pro ně jedna z možností, jak život naplnit, ale není tou prioritní. Existují i jiné varianty a oni si zvolili právě takové. Ani ženy už nevnímají jako nejdůležitější bod svého života mateřství, Je to pro ně otázka volby.
"Výzkum USC ukazuje, že rostoucí počet svobodných profesionálních žen v Číně mění vnímání svobodného života díky své kupní síle. Přechází se od vnímání svobodných jako nešťastných k pozitivnímu obrazu šťastného a naplněného života. Den nezadaných, největší maloobchodní událost světa, vznikl z touhy oslavit svobodu místo Valentýna", uvádí Adi Gaskel na Forbes.
Svobodní jako cílová skupina: Jak trh reaguje na rostoucí počet single lidí
Už také nejde jenom o trendy zachycené různými demografickými statistikami a během sčítání lidu. Z vývojových studií už informace o sílícím počtu svobodných lidí dávno pronikly do tisku a reklamy.
Výrobci a poskytovatelé služeb pochopili, jak významnou a silnou skupinu single lidé představují a svoje nabídky přizpůsobují právě jim. Zkušenosti těchto lidí už jsou uznávány. Jejich přátelství jsou vnímána jako cenná a hluboká právě proto, že neupřednostňují partnera či partnerku před přítelem. Protože nežijí ve vztahu, o to silněji utužují svoje sociální vazby s okolím. Přátelům věnují svůj čas a hlubokou pozornost.
Různé životní vzorce
Takoví lidé si také váží času, který mohou věnovat sobě. Jsou rádi sami, ale zároveň také dokážou naslouchat svému okolí. Zkrátka schéma rodiny je v 21. století nutné trochu předefinovat. Klasická rodina, jak jsme ji chápali po dlouhá staletí, už nemusí být jedinou a správnou volbou. Možností, jak si uspořádat svůj život, je mnohem více.
Některé páry třeba žijí odděleně. Stýkají se jenom tehdy, když skutečně chtějí. I to je jedno z možných řešení. Pokud oběma stranám vyhovuje, je to správné a rozhodně nikoliv odsouzeníhodné. Totéž platí třeba o přátelích vychovávajících společně děti. Prostě táta, máma, děti nejsou jedinou variantou rodinného soužití.
Svobodní neznamená bez sexu: Nové pohledy na intimní životy
Dávno také neplatí formulka, že svobodní lidé žijí bez sexu. Podle některých názorů a teorií mají dokonce sexu více, na to upozorňuje i DePaulová. Přitom to neznamená, že by nutně museli být promiskuitní. Mohou mít stálého partnera či partnerku, jenom s ním nebo s ní nežijí.
Jejich vztah funguje třeba ve formě přátelství s výhodami. Na druhou stranu sex není vnímán jako jediný benefit vztahu. Objevuje se skupina lidí žijících asexuálně, aniž by jim potřeba tělesné blízkosti nějak výrazně chyběla. Prostě mají jiné priority.
Středobodem světa nemusí být ani romantika vztahu. Proto pojem asexualita a aromantismus je v dnešní době stále častěji skloňovaný v různých souvislostech.
„Například v Jižní Koreji žilo v roce 2021 50 % lidí samo. V Číně se míra adopce domácích mazlíčků za posledních pět let zdvojnásobila, protože více svobodných lidí potřebuje interakci s jinými živými bytostmi,“ píše se na webu Future Tales Lab.
Stereotypy už nefungují
Být v manželském svazku nebo v partnerství, kdy lidé žijí spolu, také dnes není nezbytnou podmínku k tomu, aby mohli mít děti. Přibývá počet svobodných lidí, kteří mají děti a naopak párů, které děti nemají. Díky tomu ustupuje stigmatizace obou kategorií těchto lidí ve společnosti.
Napadání rodičů samoživitelů by mělo být minulostí, stejně jako ukazování prstem na bezdětné páry, že jsou nějací divní. Každý žije svůj život, má svoji volbu. Prožil si svoje zkušenosti. Stereotypy nefungují. Třeba ženy, které nemají děti, se mohou ubírat různými cestami a jejich život dostává další smysl.
„Průzkum ve Spojených státech zjistil, že 92 % žen ve věku 25 až 34 let je neprovdaných. Výzkum v Thajsku se také shoduje s "profesionální tetou, bez dětí" nebo "PANK" mezi ženami generace Y ve věku 24-40 let, které jsou vysoce vzdělané a mají vysoké příjmy, ale rozhodly se zůstat svobodné. Zpráva také zjistila, že tyto ženy vydělávají více než ženy s rodinami,“ uvádí Future Tales Lab.
Nárůst svobodných žen
Mezi ženami došlo k nárůstu svobodných. Data z Evropského sociálního průzkumu porovnávají narozené v letech 1930 až 1989 ve 30 evropských zemích.
„Ukazujeme, že po odchodu z domova došlo k nárůstu svobodného života, ale především u žen. Zatímco procento žen, které po odchodu z domova žily svobodně, se zvýšilo o 11 % ze 41 % na 52 %, u mužů došlo k nárůstu pouze o 3 % z 59 % na 62 %. Tento silnější trend mezi ženami by mohl být důsledkem jejich rostoucího dosaženého vzdělání a výdělečné schopnosti,“ uvádí studie publikovaná na webu Science Direct.
Je to pravda. Řada žen se po svém vylétnutí z rodičovského hnízda věnuje právě vzdělávání a následně pracovní kariéře.
Společensky izolovaní? Omyl
Svobodní lidé se navzájem často vyhledávají nikoliv primárně kvůli randění, ale pro navazování přátelství a sdílení silných společných zážitků. Být single už není stigma. Můžete se věnovat, svému osobnímu růstu a zálibám a rozhodně to nemusí znamenat, že jste sobci, kteří vedle sebe nesnesou nikoho druhého. Naopak. Můžete být velmi inspirativní a vyhledávanou osobností pro všechny okolo.
Ukazuje se, že svobodný život mnohé lidi do společnosti naopak integruje, místo aby je od ní izoloval. To bourá až donedávna zažité představy. Dříve se oslavovalo manželství, dnes už se ví, že nemusí být jedinou volbou. Nemusí vyhovovat každému a existují i jiné možnosti. Zkrátka být single neznamená být špatný.
„Představy o izolované existenci jsou často daleko od pravdy. Výzkumy skutečně ukazují, že nezadaní lidé mají tendenci vkládat do svého sociálního kruhu více než ti, kteří jsou ve vztahu. Jsou také více zapojeni do místní komunity, ať už jde o dobrovolnictví nebo účast na veřejných akcích,“ poznamenává Adi Gaskell na webu Forbes.
Trend minulých 40 let
„Procento mladých dospělých, kteří žili po odchodu z domova ve svobodném stavu, se mezi 30. a 80. lety 20. století zvýšilo o 7,1 %. V 80. letech 20. století se 50 % mladých lidí, kteří odešli z domova, přestěhovalo do samostatného bydlení. Doba strávená single před prvním svazkem se nezměnila,“ uvádí svoje závěry zmiňovaná studie z webu Science Direct.
Jde o jasnou ukázku trvání popisovaného trendu, který trvá už více než 40 let. V příštím období se na něm asi sotva něco změní.
