Váš životní partner či partnerka má jasno: pro dítě nemá ve svém životě místo. Jenže vy to cítíte jinak. Po dítěti toužíte čím dál víc a nezájem vašeho protějšku vás neuvěřitelně zraňuje. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? A existuje vůbec cesta, která bude přijatelná pro obě strany?
Jste spolu už nějakou dobu. Od prvního momentu jste věděli, že k sobě zkrátka patříte. Máte toho hodně společného a skvěle si rozumíte. Až na občasná drobná nedorozumění jste se snad ještě nikdy skutečně nepohádali. Společný život vám po všech stránkách vyhovuje. Až na jedinou věc. Vy totiž toužíte po dítěti, zatímco váš protějšek si pevně stojí za svým: dítě do vašeho společného života nepatří.
Tato situace vám způsobuje mnoho bolesti. Váš milující partner či partnerka nedokáže pochopit, jak moc vám na dítěti záleží. Nejlepší roky máte za sebou a s jen těžko popsatelnou tíhou na svých bedrech vnímáte, že vám utíká cenný čas. Už jste vyzkoušeli snad všechny možnosti, ale z tématu děti se pomalu a jistě stává tabu. Pokaždé, když otázku, zda mít děti, otevřete, váš partner či partnerka se uzavře do sebe a nechce s vámi o tom vůbec diskutovat. A tak se začínáte jeden druhému pomalu a jistě odcizovat. Téma dítě visí nad vaším vztahem jako zlověstný bouřkový mrak.
Jak z toho ven
Situace, ve které se nacházíte, rozhodně není záviděníhodná. Ani zdaleka se v ní ale nenacházíte sami. Rozhodnutí, zda mít, nebo nemít děti, patří k jedné z nejčastějších příčin partnerských neshod. A tak není divu, že v mnoha tištěných médiích i on-line magazínech naleznete spoustu osvědčených rad, jak v takové situaci postupovat. Mnohé z nich jsou ale na první pohled extrémní a vztah dvou lidí nakonec tak jako tak stejně rozvrátí. Jak tedy najít tu správnou cestu, která povede k oboustranné spokojenosti, aniž by jeden z vás dvou musel nutně trpět?
O dítěti rozhoduje žena. Nebo ne?
Když jsem si nedávno na podobné téma povídala s jedním z mých kamarádů, vyslechla jsem si zajímavý názor: „O tom, jestli se pár rozhodne mít dítě, stejně rozhoduje žena. Tak proč se tou otázkou vůbec zaobírat?“ Zprvu jsem nesouhlasila. Nakonec jsem mu ale musela dát za pravdu. S trochou nadsázky lze říct, že pokud žena užívá antikoncepci, pak je to právě ona, kdo může o volbě, zda dítě počít, nebo ne, definitivně rozhodnout. Přesto tato cesta není zrovna nejšťastnějším řešením. Proč?
Pokud totiž toužíte žít ve vztahu, který bude po všech stránkách harmonický, pak zřejmě nebude nejlepším rozhodnutím jít v jakémkoliv ohledu tvrdě proti názoru druhého partnera. A to se nemusí týkat výhradně dětí. Fungující vztah je vždy výsledkem snahy dvou lidí – lidí, kteří mají na mnoho věcí stejný pohled. A pokud se jejich pohled liší, hledají řešení společně. Rozhodne-li o zásadní věci v manželství i přes odpor druhé strany jen jeden z partnerů, na kvalitě vztahu se to dříve či později projeví.
Jste ve svém vztahu spokojení? Pak na podobné rady typu propíchnutý kondom nebo vysazená antikoncepce rovnou zapomeňte. Nadšení svého protějšku byste se totiž v takovém případě stejně nedočkali a navíc byste museli žít po zbytek života s výčitkami svědomí, že jste k někomu, koho milujete, nebyli tak docela upřímní. O tom, že by taková situace mohla vést nakonec až k rozpadu šťastného manželství, ani nemluvě.
Přesvědčovací taktiky fungují. Jenže ne vždycky
Další cesta, která se nabízí, opustíte-li úvahy o podrazu, jsou nejrůznější způsoby, jak svůj protějšek ukecat. Jenže střádání jednoho argumentu za druhým, snahy při každé možné příležitosti partnerovi dokázat, jak jsou miminka krásná, nebo dokonce přistoupení k vydírání nemusí v případě rozhodnutí pořídit si dítě fungovat stejně účinně, jako když svůj protějšek přemlouváte třeba na společný romantický víkend na chatě.
Nezapomeňte, že mít dítě je závazkem na celý život. Váš partner či partnerka si to pravděpodobně uvědomuje a pro své zamítavé rozhodnutí má určité konkrétní důvody. Drsné a časté naléhání se proto může zcela minout účinkem. Naopak, pokud nepoužijete rozlišovací schopnost a budete toto téma otevírat častěji, než je zdrávo, pravděpodobně dosáhnete zcela opačného efektu, než jste zamýšleli. Váš partner totiž možná doposud nebyl definitivně rozhodnutý. Nyní už ale nebude chtít o dítěti ani slyšet.
Fungující vztah je vždy výsledkem snahy dvou lidí – lidí, kteří mají na většinu věcí podobný pohled. A pokud se jejich pohled liší, hledají společné řešení.
Rozchod – jediné správné řešení?
Nejspíš si teď říkáte, že už jste vyzkoušeli snad všechny metody, jak svého partnera či partnerku přesvědčit, a vaše situace nemá jiné správné řešení než se rozejít. A jsou situace, kdy pravděpodobně neexistuje lepší cesta. Než ale toto definitivní rozhodnutí učiníte, zkuste se na svou situaci podívat ještě jinak. Možná jste totiž přece jen jednu možnost opomněli – totiž přestat řešit jen své vlastní pocity a začít se na věc dívat z druhé strany.
Jste přece tým. A každý tým řeší problémy a činí rozhodnutí společně. Zkuste se proto zamyslet, jak celou věc vidí váš partner či partnerka:
- Má ke svému rozhodnutí nějaké pádné důvody?
- Ovlivňuje ho (ji) nějaký negativní zážitek, strach nebo nejistota?
- Skutečně považuje rozhodnutí nemít děti za definitivní?
Začnete-li se na věc dívat více z pohledu svého protějšku, pravděpodobně si tím sami otevřete dveře k dalším cestám, které mohou vést ke zdárnému konci, ať už to dopadne jakkoliv.
Vžijte se do pocitů partnera
Hledat pochopení – to je základ úspěchu každého sporu mezi partnery. Ať už řešíte jakoukoliv komplikovanou situaci v manželském nebo partnerském životě, bez touhy druhému porozumět se neobejdete. Neodbytností a neutuchající snahou druhého za každou cenu přesvědčit tedy ničeho nedosáhnete. S názorem, že je lepší děti nemít, se nutně nemusíte ztotožňovat. Můžete ale pochopit, co váš protějšek k takovému rozhodnutí vedlo. A realita vás možná překvapí.
Pokud váš partner nevyrůstal v harmonickém prostředí, pravděpodobně v něm představa vlastních dětí vyvolává úplně jiné představy, než kdyby si něčím podobným neprošel. Druhou stranu v takovém případě nejspíš ovlivňuje obava z vlastního selhání.
Má-li vaše partnerka děti z prvního vztahu a vůči vaší touze po dětech je poněkud skeptická, pravděpodobně je do jisté míry ovlivněna vlastní zkušeností a poznáním, že výchova dětí a starost o zajištění všech jejich potřeb není v dnešní době tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.
Komunikace, která váš vztah zachrání
O svých pocitech si proto povídejte. Nepředpokládejte, že víte, jak celou situaci váš partner či partnerka vnímá. Dejte svému protějšku šanci říct svůj názor a pak o něm přemýšlejte. Nehodnoťte pohnutky ani pocity a neunáhlujte se ve své reakci. Řešení vaší situace hledejte společně. Jedině tak dokážete nalézt vyrovnaný názor, který vyústí v dohodu, na níž budete ochotni přistoupit vy i váš protějšek.
Hledání pochopení je základem úspěchu každého sporu mezi partnery. O svých pocitech si povídejte.
Změnit názor můžete i vy
Už jste někdy přemýšleli nad tím, že byste děti skutečně neměli? Ano. Ani tuto variantu předem nezatracujte. Je-li vám s vaším partnerem či partnerkou dobře a společného vztahu se nechcete jen tak vzdát, pak vezměte v úvahu, že s rozhodnutím nemít děti se dá smířit, aniž by jedna, nebo druhá strana musela nutně trpět. Tipy, jak ustát život bez dětí, najdete v článku:
Nemůžeme mít děti. Jak se s tím vyrovnat?
|5 minut čtení
Rozhodnutí, na kterém svět nestojí
Ať už to ve vašem případě dopadne tak či onak, vydáte-li se na cestu vedoucí k definitivnímu rozhodnutí společně, rozhodně se nedopustíte žádné fatální chyby. Váš vztah pravděpodobně nebyl od samého začátku založen na tom, zda spolu děti mít budete, nebo ne. Bylo vám v něm dobře, přestože jste děti doposud neměli. To se nyní může, ale nemusí změnit. Pokud to sami nepřipustíte, váš perfektní vztah nemusí rozhodnutí, zda mít, či nemít děti, nijak ohrozit. Neobejdete se ale bez patřičného nadhledu a snahy vážit si věcí, které vám život přinesl – bez ohledu na to, zda se dětí nakonec dočkáte, či nikoli.
