Sebekoučink při ADHD aneb Hledá se partner pro vnitřní dialog

Co je to koučink

Na jedné straně stojí klient, který chce být kupříkladu lepším manažerem. Pracuje na sobě a učí se dovednostem, jak účelně organizovat svůj čas nebo jak jednat s podřízenými. Na pomoc si najme profesionálního pomocníka – kouče. Slovo pochází z anglického „coach“, což znamená doučovat, trénovat nebo vést, a v původním slova smyslu se s ním setkáváme ve sportu. Dnes je koučink velice moderní, ať v souvislosti s profesním růstem jedinců, rozvojem firem nebo při hledání zdravého životního stylu (typicky při snaze zhubnout).

Obecně je tedy kouč partnerem pro klienta, který usiluje o rozvoj svého osobního potenciálu. K získání akreditace pro výkon takové profese prochází kouč speciálním výcvikem a bývá také členem některé z asociací koučů. Často je to vystudovaný psycholog. Důležitější než akademické tituly je však jeho zralá, vyrovnaná osobnost a především schopnost navázat dobrý vztah s klientem.

Kouč není terapeutem ani poradcem

Podstatné totiž je, jak klient sám vidí svou situaci, co chce změnit, co očekává nebo v čem se cítí dobře. Dobrý kouč předpokládá, že jedině klient je schopen stanovovat své cíle a nacházet vlastní řešení problémů. Proto mu zásadně nedává rady, ale spíše klade otázky, kterými ho inspiruje a provokuje k myšlení. Podporuje ho při využívání vlastních zdrojů a dodává mu k tomu potřebnou sebedůvěru.

Formou koučinku lze pomáhat rodinám, které se potýkají s ADHD u dětí, a koučink také patří mezi metody, jak zvládat příznaky ADHD v dospělosti.

Kouč a exekutivní funkce

Tzv. exekutivní funkce svého mozku používáme např. ve chvíli, kdy něco plánujeme a následně organizujeme svou činnost, abychom úmysl uskutečnili. Tyto funkce bývají při ADHD oslabeny a právě spolupráce s koučem je může do jisté míry posílit.

Hlavním vkladem kouče je přítomnost druhé osoby, která je schopna vidět klientovu situaci jinýma očima, kvalifikovaně ho upozorňovat na „slepá“ místa a soustavně ho podporovat na cestě k řešení.

Co ale dělat, když se v blízkosti vašeho bydliště žádný kouč nevyskytuje? Někteří koučové sice poskytují konzultace i na dálku prostřednictvím internetu nebo formou vícedenních kursů, kam se můžete vypravit, často pak ovšem vyvstane ještě zcela prozaický problém, a to finanční náročnost takových služeb. Hodinová sazba se pohybuje kolem jednoho až dvou tisíců korun. Přitom ADHD je více či méně trvalá součást života, kterou je třeba přijmout a den za dnem kompenzovat. Proč tedy nevyužít i metodu tzv. sebekoučinku?

Sebekoučink

Při sebekoučování není třeba se pouštět do nějaké hlubinné psychoanalýzy. Zaměřte se na budoucnost a na praktické věci. Postupujte např. formou vnitřního dialogu.

Na místě kouče si můžeme představit někoho skutečného – kamaráda, partnera, učitele, terapeuta… Stejně jako rozhovor s druhou osobou má i vnitřní rozhovor potenciál vtisknout myšlení nějakou strukturu. Role „druhé strany“ v dialogu nám zase dává možnost podívat se na vlastní situaci s jistým odstupem.

• Důležité je, abyste od svého „vnitřního kouče“ vyžadovali zhruba stejné služby, jaké byste očekávali od profesionála z masa a kostí: Aby vám kladl správné otázky (tj. otázky typu Jaká je situace? Co můžu ovlivnit? Jak? Kdy to udělám?) a trochu na vás dohlédl při plnění úkolů (tj. zase se ptal, tentokrát např. Co se podařilo? Co ne? Co jsem zjistil nového?).
• Dávejte si malé, splnitelné cíle! Jinak brzy odpadnete.
• Pozorně si všímejte každého zlepšení. I malý úspěch dává cennou zpětnou vazbu pro vylepšení postupu.
• Přibližte si přítomnost svého pomyslného kouče pomocí tužky a papíru.

Jak podpořit své exekutivní funkce tužkou a papírem?

Psaním na papír zapojíte více smyslů, více svalů i jiné části mozku než při práci s digitálními médii. Vytváříte pro sebe jedinečné písemné materiály, které zachycují atmosféru vzniku a odrážejí nejen vaši osobnost, ale i aktuální emoce. Doslova se dotýkáte tématu, na kterém pracujete. Otevíráte si tím další kanály, které vám usnadní tvorbu záchytných bodů a paměťových stop.

• Psací potřeby mějte připraveny k použití na více místech (doma, v práci, v tašce…).
• Pište hned. Co je psáno, to je dáno. Nic se neztratí ani při ochabnutí pozornosti, ani s příchodem dalších myšlenek nebo rušivých podnětů.
• Každý zápis datujte. Kromě udržení pořádku v poznámkách vám tento zvyk pomáhá kotvit se v čase.
• Můžete přidat kresbu, schéma nebo jiné šikovné způsoby zápisu.
• Pohled na schéma nebo seznam bodů usnadní orientaci a zlepší podmínky pro váš myšlenkový výkon.
• Nepřítomnost funkce Ctrl+C… vás automaticky přinutí zapisovat s plným vědomím toho, co píšete. Svůj papír nezahltíte tak snadno balastem, který stejně nečtete.
• Nezapomínejte si poznámky průběžně zakládat do jednoho šanonu. Je to vaše externí paměť.

Další pomocníci po sebekoučink

• diář
• kalendář, hodinky a budík
• mobil s funkcí připomínání schůzek
• různé kartičky nebo lepicí papírky (bločky Post-IT)
• nástěnka

Neocenitelným pomocníkem jsou i spřízněné osoby ve vašem okolí. Vysvětlete jim, že od nich nečekáte rady, ani na ně nehodláte svalovat zodpovědnost. Spíš jim řekněte, s jakými problémy zápolíte a jak vám případně mohou být oporou (připomenout, upozornit, dávat vám důležité věci raději písemně apod.).

Mimochodem, zdaleka ne všechny příznaky ADHD představují čistou nevýhodu. Schopnosti, jako je např. bohaté generování nápadů nebo schopnost sice časově omezeného, ale velmi intenzivního soustředění, je dobré rozpoznat, kultivovat a používat ve svůj prospěch!

Začněte, a uvidíte

Uvědomme si, že nějakou formu „sebekoučinku“ praktikuje každý, aniž by nad tím hloubal. Myšlení formou vnitřního rozhovoru je běžná záležitost, nějaký notýsek na zapisování úkolů jsme poprvé dostali už v první třídě a nařídit budíka si také umíme… Takže žádný strach, že bychom to nezvládli.

Jinými slovy, díky promyšlenému sebekoučinku byste si měli osvojit určité způsoby (vzorce) myšlení a chování, které zefektivní vaši duševní práci a zase posunou o kousek dál limity, kterými vás omezuje ADHD.

Praktická ukázka zde: