Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je druhem psychoterapie. Na rozdíl od jiných směrů je silně prakticky zaměřená a její principy jsou dobře pochopitelné. Má prokazatelné výsledky v rámci komplexní léčby ADHD, u dětí i dospělých.
Kognice znamená myšlení, behavior (čti: bihejvior) znamená chování a terapie léčbu. Stručně by se KBT dala popsat ve třech bodech:
- Dělej to, co funguje
- Co nefunguje, neopakuj
- Přemýšlej, proč tomu tak je
Není náhodou, že nejlepší svépomocné materiály pro osoby strádající psychickými problémy vycházejí právě z KBT. Je totiž výborně použitelná v běžném životě.
Příklad s pejskem
S trochou nadsázky bychom mohli říci, že první lekci KBT má za sebou každý dobrý pejskař. Aniž by si to uvědomoval, používal její principy: když učil štěňátko chodit na vodítku, nedělat v bytě loužičky, neskákat na stůl... Posiloval žádoucí chování pochvalou a pamlskem, nepodporoval (ignoroval nebo trestal) to nežádoucí. A stále dělal jednu velmi důležitou věc: respektoval možnosti svého štěněte i své vlastní.
Uveďme si příklad: Páníček vypozoroval, že jakmile se štěně probudí, udělá loužičku. (Díky malému močovému měchýři prostě nemůže jinak.) Proto pejska ihned po probuzení vynesl na zahradu a postavil na trávník. Štěně se vyčůralo, pán ho pochválil, pohrál si s ním, a pak ho pustil zpátky do domu. Pejsek dostal svou šanci uspět – a uspěl. Pán byl s výsledkem spokojený, a proto opakoval stejný postup každý den. Až pes povyroste, ani ho nenapadne vykonávat potřebu doma na koberci...
…a právě jsme se seznámili s většinou pojmů, typických pro KBT:
Výcvik
Slovo „výcvik“ patří neodmyslitelně ke KBT. Nejedná se ale o výcvik dítěte (jako pejska), ale o výcvik vás – rodičů. Abyste se naučili porozumět za prvé situaci, za druhé následnému chování všech zúčastněných a za třetí způsobu, jak chování správně ovlivnit. Tomu se říká analýza.
Analýza
Připomeňte si příklad se štěnětem. Analýza pomáhá najít vhodný postup, jak dosáhnout žádoucího chování. Postup je nutné průběžně ověřovat a dolaďovat.
Důležité: Často je třeba rozpoznat (nebo i záměrně navodit) správnou situaci, kdy je vysoká pravděpodobnost uspět. Nechtějme nemožné...
Pozitivní posilování
Pochvala, odměna nebo výhoda je odpovědí na žádoucí chování. Posílí jeho opakování příště. Např. holčička si udělala domácí úkoly – může na počítač.
Důležité: Až si budete lámat hlavu s vymýšlením vhodných odměn, nezapomeňte v zápalu na tu z největších, a sice pozornost rodičů! Společná hra, práce, četba, sport...
Odměna a trest
O odměnách už byla řeč. Jak ale reagovat na nežádoucí chování? KBT používá různé způsoby a zde jsou ty základní:
- Odepření pozornosti. Sděluje: to se mi nelíbí, na to se nebudu koukat, takhle si mě rozhodně nezískáš. Příklad: vztekle vřískáš – ignoruji tě.
- Odepření chtěné aktivity. Příklad: holčička si neudělala domácí úkoly – nemůže na počítač.
- «Time out» (oddechový čas). Příklad: surově poškrábala brášku – namísto další hry půjde na 5 minut do kouta.
- Odebrání výhod nebo odměn. Příklad: neudělala domácí úkol – ztrácí výhodu trávit volný čas po svém.
Důležité: Reakce na žádoucí i nežádoucí chování musí následovat bezprostředně po něm! Jinak ztratí účinnost.
Snad je zbytečné upozorňovat, že je naprosto nevhodné ignorovat (nebo jinak trestat) dítě ještě dlouhé hodiny po jeho prohřešku, když původní situace dávno vyšuměla. To by hraničilo s týráním! Ve vztahu k dítěti se nesmíte urážet nebo hloupě trucovat.
Základní pomůcka: diář
Systematicky veďte záznamy, třeba do obyčejného sešitu nebo do diáře. Na základě analýzy vytipujte různé podoby nežádoucího chování, které pramení z ADHD. Napište seznam. Připište situace, kdy k němu dochází. Pak si položte 3 otázky: Co na něj funguje? Co nefunguje? Co by mohlo fungovat?
Podobně postupujte u chování žádoucího, tedy toho, které chcete posílit.
Pak se soustřeďte na pár vybraných momentů, kterým se budete po několik následujících týdnů věnovat. Stručně zaznamenávejte výsledky, učte se, hledejte lepší strategii.
Důležité: Buďte trpěliví. Nikam nespěchejte a nesnažte se vyřešit všechno naráz. Změny se budou dostavovat teprve časem, po malých krůčcích
Nástěnka? Bodování? Proč ne...
Jak to může vypadat v praxi? Vedle nákupního seznamu a dětských kreseb na ledničce přibude Mirečkova fotografie s přehlednou tabulkou: vyčistil si zoubky ráno/večer, napsal úkol, cvičil, nebil ségru, nakrmil králíky.
V průběhu celého dne sbírá Mireček body a máma nebo táta je zapisují do tabulky. Pod tabulkou je seznam odměn za nasbírané body: budou palačinky, bude s tátou kutit v dílně, půjde s dědou do ZOO, 15 minut na počítači, pětikoruna do prasátka... Nechybí ani tresty, např. nějaká krátká (do 10 minut) práce, do které se nikdo nehrne, jako vyklepat rohožky, roztřídit odpad... (Poznámka: za vykonanou práci nezapomeňte pochválit a poděkovat, i když byla za trest.)
Jednotlivé položky by měly odrážet povinnosti/zájmy dítěte a také běžný chod vaší domácnosti. Při tvorbě nástěnky se klidně se inspirujte svou vlastní zkušeností z činnosti dětských oddílů a užijte si trochu zábavy!
Důležité: Systém musí situaci vám všem zjednodušit, nikoli vás zotročit a znechutit příliš komplikovanými pravidly!
KBT pro celou rodinu
Nezapomeňte, že hlavním úkolem „bodování“ je pomoci děcku s poruchou pozornosti zorientovat se a obstát v každodenních požadavcích. Vám zase dává dobrou zpětnou vazbu i příležitost jít mu příkladem. Výtečně trénuje vaši důslednost.
Výhodou jsou srozumitelná (psaná) pravidla, přehledné vyjádření denního režimu, zábavná forma pro vás i pro děti. Nic vám nebrání zapojit i prarodiče nebo sourozence. Naopak, vyhnete se tak případnému sabotování (byť nechtěnému) vašeho snažení.
Nevýhoda je jediná: je těžké vytrvat a udržet záznamové i bodovací systémy při životě. Na vaši důslednost kladou skutečně vysoké požadavky a vaše lajdáctví rychle odhalí.
Profesionální vedení
Očividně můžete řadu poznatků KBT prakticky využít i jako laici. Je tu také možnost svěřit se do péče odborníků z řad psychologů nebo psychiatrů. Věděli jste, že mnozí z nich sami podstoupili několikaletý „výcvik“ v kognitivně-behaviorální terapii...?