Když vidíte fotky lidí koupajících se v zimě v řece, běhá vám mráz po zádech, ale zároveň vás to láká vyzkoušet? Klidně, proč by ne. Otužování je dobrodružství, do kterého se můžete pustit buď po hlavě, anebo s dávkou respektu. Z vlastních zkušeností vám radíme raději zvolit druhou možnost. Přece jen zdraví máte jen jedno a pokud jste byli do teď zvyklí na pořádně horké koupele, může to být pro vás šok.
Otužování představuje v současné době velký trend a novinku mezi alternativními léčebnými metodami. Přitom tady s námi bylo odjakživa. Již naši předkové se za každého počasí koupali ve studené vodě a uvnitř jejich obydlí rozhodně nebylo takové teplo, na které jsme zvyklí dnes.
Benefitů otužování si byli moc dobře vědomi i různí dávní léčitelé, filozofové a vědci. První zmínka o otužování sahá až do roku 422 př. n. l., kdy samotný Sokrates chodil celoročně bos. Také Sebastian Kneipp, propagátor léčení přírodními prostředky, a Vincenz Priessnitz považovali vodoléčbu a působení studené vody na tělo za přínosné. Tak proč to taky nezkusit?
Co se při působení chladu děje v těle?
Studená voda a chladný vzduch patří k vnějším stresorům, na které se tělo dovede systematickým působením adaptovat. Tolerovat dovede ale jen odchylky, které působí v krátkém čase. Při kritických teplotách působících na organismus delší dobu totiž může dojít k hypotermii (podchlazení) nebo hypertermii (přehřátí).
V otužování je důležitá systematičnost, pravidelnost a přiměřenost. Než se tělo adaptuje trvá to asi 14 dnů. Adaptaci na chlad si ale pamatuje jen omezenou dobu. Pokud tedy otužovací proces na nějaký čas vynecháte, budete moci začít zase od začátku.
Při působení chladu se v těle spouští řada adaptačních a termoregulačních mechanismů, které mají za cíl chránit tělo před velkými teplotními ztrátami. V první řade dochází k vazokonstrikci neboli zúžení cév a zmenšení průtoku v kožních cévách. Tím dochází ke zpomalení tepelných ztrát. Poté nastává svalový třes, který je samovolný a nekoordinovaný. Doprovázet ho může „husí kůže“. Účelem těchto reakcí je udržet tělesnou teplotu. Následně se po otužování v těle začnou vyplavovat endorfiny a adrenalin, díky nimž se cítíme příjemně naladění.
O ponoření do studené vody vás přesvědčí účinky otužování
Podle výzkumů pravidelné otužování vede k vybudování odolnějšího imunitního systému, zlepšení psychického stavu a urychlení metabolismu. Otužilci se cítí vyrovnaní, pozitivní a plní energie. Překonáváním nekomfortních podmínek se zároveň posiluje vnitřní vůle, vytrvalost a schopnost zdolávat stresové situace, což se v dnešní době obzvlášť hodí.
Otužování také podle některých studií pomáhá hubnout, zlepšuje alergické reakce a stav pokožky nebo snižuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku. Ať už tomu tak je nebo ne, faktem zůstává, že otužilí jedinci lépe zvládají změny počasí a nepodléhají tak často nachlazení nebo respiračním onemocněním.
Otužování studenou vodou nebo chladným vzduchem?
Existují v podstatě dvě formy otužování, a to buď studenou vodou, anebo chladným vzduchem. Otužování vodou je účinnější, avšak je při něm potřeba postupovat opatrněji. Důležité je u tohoto typu otužování především dlouhodobě vytrvat, postupovat po částech a nepouštět se hned do extrémů. Začátečníci mohou začít například omýváním nebo oplachováním částí těla žínkou namočenou ve studené vodě. Pak mohou přejít ke krátkému sprchování v chladné vodě nebo střídání teplé a studené. Úplným vrcholem otužování je nakonec venkovní koupání ve studené vodě (řece, moři či potoce).
Nejlepších výsledků dosáhnete, když budete kombinovat otužování vodou a vzduchem.
Otužování vzduchem je dostupnější a méně náročné než otužování vodou. Spočívá například v postupném snižování vrstev oblečení nebo pobývání v chladném prostředí. To znamená obléct se přiměřeně a vyrazit třeba na procházku do přírody, spát při otevřeném okně nebo snížit teplotu v domě. Úplně nejideálnější je kombinovat oba typy otužování.
Jak začít s otužováním a vytrvat
S otužováním můžete začít prakticky kdykoliv. Hlavní je se do ničeho nenutit a pustit se do něho z vlastního přesvědčení. Když se totiž budete do otužování nutit, pravděpodobně u něho dlouho nevydržíte. Jakmile ale dojdete k tomu, že se do otužování pustíte, bude nejlepší, když ho zařadíte mezi své každodenní ranní rituály.
Kromě výše uvedeného postupu pro začátečníky, lze jednotlivé kroky otužování shrnout do několika následujících bodů:
- Nastavení mysli – na otužování si je potřeba vyhradit nejen čas, ale i jakýsi prostor ve své hlavě. Jde o rituál, který byste měli provádět s potěchou pro své tělo. Proto se ho nesnažte uspěchat.
- Namotivujte se – bezpochyby vás čeká těžký začátek. Motivace je tedy velice důležitá. Hned na začátku si řekněte, proč do toho vlastně jdete a jakých výsledků chcete dosáhnout. Připomenout si čas od času své cíle nikdy není na škodu.
- Začněte ranní sprchou – domácí sprchování studenou vodou je vhodné hlavně pro začátečníky, neboť probíhá kontrolovaně ve známém prostředí. Sprchu si dopřejte hned ráno po běžné hygieně. Samozřejmě otužování je možné provádět i večer, avšak jde spíš o takový doplněk k ranní studené sprše. Otužování ráno má totiž své opodstatnění – tělo probudí, nabudí, osvěží a doplní mu baterky na maximum!
- Hrdinství nechte stranou – nemusíte hned otáčet kohoutek ve sprše na extrémně ledovou vodu. Začít můžete pozvolna. Teplotu pak každé ráno můžete o kousek snižovat. Vhodné je také začít od nohou a postupovat směrem vzhůru. Na začátku můžete pod studenou vodou vydržet jen několik málo sekund a postupně čas navyšovat. Dobré je se postupem času dopracovat k několika minutám.
- Uklidněte se dechem – ačkoliv vám může voda zpočátku připadat jako drobné jehličky, které se vám zabodávají hluboko do kůže, není třeba panikařit. Uklidněte se a získejte zpět kontrolu nad svým dechem. Soustřeďte se především na dlouhý výdech a poklidný nádech. Dýchání vám postupně půjde líp a líp.
- Ve vodě se hýbejte – ledové koupele ve vaně se příliš nedoporučují. Tělo totiž rychle prochladne. Při sprchování nebo koupání v přírodě se proto hýbejte a nestůjte na místě.
- Okamžitě se osušte – jakmile vyjdete ze sprchy, rychle a dokonale se osušte. Ručníkem dochází k mírné masáži a prokrvení těla, což napomáhá k příjemnému „rozlití“ tepla po pokožce.
- Rozhýbejte se – pro kompletní prohřátí těla na závěr po osušení proveďte několik rychlých pohybů nebo cviků. Až pak následuje snídaně.
Pro koho není otužování vhodné?
Přestože otužování bezesporu vede k blahodárným účinkům, někdy jeho provádění nemusí být právě nejvhodnější. Nedoporučuje se například při infekčních nemocech, ve spěchu, při stresu nebo bezprostředně po jídle či sportovním výkonu. Absolutní kontraindikaci otužování představuje dermatitida, arytmie nebo jiné poruchy srdečního rytmu, hnisavá onemocnění a poranění kůže.
