Hypnotika
Především je nutno říci, že hypnotika se nehodí k dlouhodobému užívání. Platí zásada, že by se měla brát jen pro nezbytně nutnou dobu, maximálně však 4 týdny. Neměla by se také užívat každou noc, ale pouze 3-4 dny v týdnu. I u moderních „nenávykových“ preparátů už totiž byly popsány případy vzniku závislosti.
Klasické prášky na spaní jsou tudíž vhodné jen pro léčbu přechodné, krátkodobé nespavosti, která vás zastihne např. během pobytu v cizím prostředí (třeba v nemocnici) nebo v rámci nějaké složitější, nárazové životní situace.
Zaměřit se na příčinu
Efektivnější cestou k dobrému spánku je obecně léčba původních příčin nespavosti. Několik příkladů:
- Budí vás bolest po vytržení zubu. Odpovídající léčbou jsou analgetika (léky proti bolesti), nikoliv hypnotika.
- Pacient s artrózou dlouhodobě špatně spí kvůli bolesti v kyčli. Řešením takové poruchy spánku jsou opět dostatečně účinná analgetika, navíc třeba rehabilitace nebo dokonce operace s umělou náhradou kyčelního kloubu, ale zase ne prášky na spaní.
- Pokud pacient trpí úzkostnou poruchou a v důsledku toho špatně usíná, nebo se dokonce v noci budí s panickými záchvaty, má přednost léčba úzkosti. Druhotná porucha spánku zmizí, až odejde úzkost.
- Syndrom neklidných nohou se projevuje různými nepříjemnými pocity v dolních končetinách, což postiženého nutí neustále nohama pohybovat a hledat jinou polohu. Obtíže jsou typicky horší po ulehnutí, takže poměrně spolehlivě brání klidnému usnutí. Stav může mít různé příčiny (nervové, cévní, nerovnováha minerálů v krvi…), a těm odpovídá cílená léčba. Zase to nebudou preparáty ze skupiny hypnotik.
Spánková hygiena
Když nemá nespavost žádnou zjevnou souvislost s jinými zdravotními obtížemi, je nutno pečlivě probrat otázku osobních zvyklostí spojených se spánkem.
Většinou si ani neuvědomujeme, jak propastně se současný životní styl liší od našich biologicky podmíněných vzorců pro spánek, starých tisíce let. Nezřídka nám to tvrdě připomene až karambol ve formě nespavosti. Jako první pomoc lze krátkodobě nasadit i hypnotika, ovšem zcela zásadní je věnovat dostatek času poučení o pravidlech spánkové hygieny. Tato intervence patří do rukou praktického lékaře.
Zlaté pravidlo spánku: neperte se s přírodou
|4 minuty čtení
Psychoterapie
V případě chronické nespavosti se hypnotika vůbec nedoporučují, protože metodou volby je odborně vedená psychoterapie, kterou poskytuje psycholog nebo psychiatr. Pokud nějaké léky, budou to spíše preparáty ze skupiny antidepresiv.
Antidepresiva nejsou návyková. Napravují nerovnováhu v přenosu nervových vzruchů v mozku a normalizují tak chorobně pokleslou náladu či zmírňují úzkost. Kromě toho mají některá z nich jako nežádoucí vedlejší účinek ospalost, která v tomto případě přijde naopak velmi vhod.
Přirozená regulace spánku: Světlo a melatonin
Léčba světlem
Správný cyklus bdění-spánek logicky navazuje na střídání dne a noci, tedy světla a tmy. Pro léčbu jasným světlem (fototerapii) existují speciální lampy s vysokým výkonem.
Fototerapie je přínosná např. pro „skřivánky a sovy“. Nazýváme tak jedince, kteří mají vrozenou dispozici večer usínat a ráno se probouzet výrazně dříve (či později) než většina lidí. Děje se to díky odlišnému nastavení jejich biologických vnitřních hodin. Jestliže jim to činí závažnější problémy v každodenním životě, mohou se ve vhodně vybranou dobu vystavovat intenzivnímu světlu a tímto způsobem se nenásilně přeladit na obecně přijímaný denní rytmus.
Poruchy spánku jsou běžnou součástí depresivního syndromu. Fototerapie zmírňuje tzv. sezónní deprese, které souvisejí s nedostatkem světla během krátkých dní.
Melatonin
Tento tělu vlastní hormon působí dvěma cestami: posiluje denní rytmus spánek-bdění a zároveň má sám o sobě mírný hypnotický účinek.
S přibývajícím věkem produkce melatoninu poněkud klesá. Pro starší osoby, ale také pro nespavce, kteří mají potíže se synchronizací spánku podle slunce, se osvědčuje jeho podávání ve formě tabletek.
Melatonin se dá koupit jako potravinový doplněk třeba na letištích, protože pomáhá překonat spánkové potíže spojené s časovým posunem při dlouhých letech do odlišného časového pásma.
U nás je melatonin k dostání na recept. Je zajímavé, že v České republice vlastně vůbec nepatří mezi léky v rámci standardů pro léčbu nespavosti, neboť jeho účinnost nebyla dostatečně prokázána klinickými studiemi. Kdo má ovšem s melatoninem dobré zkušenosti, ať si s výsledky takových studií vůbec neláme hlavu...
Varování na závěr: Pozor na „samoléčení“ alkoholem!
Dostatečně vytrvalé používání alkoholu jako prostředku na spaní vede ke vzniku závislosti, ať už byla původní příčina nespavosti jakákoliv.
Alkohol rozbíjí normální strukturu spánku. Mimo jiné potlačuje spánkové fáze, ve kterých se zdají sny (tzv. REM spánek) a které jsou pro dokonalou regeneraci nezbytné. Alkohol tak působí spánkovou poruchu nového druhu, kterou postižený jedinec „léčí“ jeho dalším přísunem.
Závislost na alkoholu má rysy velmi podobné závislosti na lécích ze skupiny benzodiazepinů, jako jsou např. Diazepam, Lexaurin nebo Neurol proti úzkosti, nebo v minulosti slavný prášek na spaní Rohypnol.
Odvykací stav neboli „absťák“ po přerušení pravidelné dodávky alkoholu či benzodiazepinů se podstatně liší od odvykacích příznaků u jiných drog. Je totiž nejen subjektivně nepříjemný, ale navíc může být provázen životu nebezpečnými komplikacemi v podobě deliria a epileptických záchvatů. Ačkoliv tedy alkohol obecně působí ospalost, v roli hypnotika je značně diskutabilní. V žádném případě se nedoporučuje.