Problémy s usínáním, krátký a přerušovaný spánek a nespokojenost spojená s únavou – to vše jsou starosti, které trápí mnoho rodičů novorozenců, batolat a často i některých předškoláků či starších dětí.
Pokud zdlouhavé usínání a opakované noční buzení trvá delší dobu, dokáže rodičům vzít veškeré zbytky energie i radost ze života. Jak problém s nespavostí malého dítěte řešit? A dá se spokojené a klidné usínání vůbec naučit?
Svobodné čtení bez reklam a sledování. Jen vy a čistý obsah. Pokud nás chcete podpořit, můžete tak učinit tady
Dáte dítě do postýlky, pohladíte ho, věnujete mu láskyplný pohled a pusu na dobrou noc a odejdete. Když se do místnosti vrátíte za 10 minut, vaše děťátko spokojeně oddechuje a vy už se jen kocháte pohledem na jeho sladký spánek.
Připadá vám tento popis jako krásná pohádka, ale pochybujete, že je něco takového vůbec možné? Už si ani nepamatujete, kdy jste u svého vlastního dítěte naposledy zažili podobnou situaci? Pak máte zřejmě doma malého nespavce.
Kolik spánku děti potřebují
Ať už je vaše dítko ještě miminko, nebo už se pomalu chystá do školy, jisté je, že klidný spánek bez častého probouzení je velmi důležitý pro jeho zdravý vývoj. V případě, že je odpočinek dítěte z jakýchkoliv příčin často narušován, může to mít za následek celou řadu fyzických i psychických problémů, ať už to jsou problémy se soustředěním, či hyperaktivita. Kolik spánku tedy vaše dítě potřebuje?
Kojenci obvykle vyžadují nerušený spánek okolo 14 hodin denně. Batolatům se potřeba spánku snižuje až na 11 hodin denně. U předškolních, školních a dospívajících dětí je pak potřeba spánku velmi individuální, pohybuje se ale přibližně okolo 8 až 11 hodin spánku denně.
Není nespavost jako nespavost
Chcete-li skutečně zjistit, v čem je v případě problematického usínání a spánku u vašeho dítěte problém, pak se v prvé řadě zaměřte na to, zda jde o akutní, nebo chronickou nespavost. Akutní forma nespavosti trvá obvykle krátkou dobu a bývá vyvolaná konkrétní situací, která v dítěti vyvolává stres. Typickým příkladem takové situace je nepřítomnost jednoho z rodičů, nové prostředí, nebo v případě starších dětí třeba očekávání zkoušení ve škole.
Naproti tomu chronická nespavost je dlouhodobější záležitostí. Obvykle trvá déle než tři měsíce. Dítě večer nemůže usnout a v noci se často budí. Vyžaduje přítomnost jednoho z rodičů a děsí se představy, že by mělo v pokoji zůstat samotné.
Důvody nespavosti
Pokud už „padáte“ únavou z toho, jak své děti dlouhé minuty, či dokonce hodiny uspáváte, a chcete to změnit, pak začněte hledat příčinu celého problému. Těch může být celá řada.
Některé jsou na první pohled snadno rozpoznatelné, na některé naopak přijdete možná až po důkladném zkoumání prostředí, ve kterém žijete.
Co všechno může spánek vašich dětí ovlivnit?
- Nepravidelný nebo narušený režim ukládání dítěte ke spánku.
- Špatně stanovený čas, kdy by mělo jít dítě spát.
- Strach ze tmy.
- Bolesti bříška.
- Divoké sny – noční můry.
- Hlad.
- Příliš mnoho vjemů během dne – mnoho zážitků, hluku, světla, lidí.
- Obava vyvolaná prostředím, ve kterém dítě usíná.
- Únava – přetažení.
- Chybné výchovné metody.
- Separační úzkost.
- Napjaté vztahy v rodině.
- Zlozvyky – např. usínání v kočárku či v náruči.
- Užívání léků, které mají vliv na kvalitu spánku.
- Psychické potíže.
- Rozvod rodičů.
- Dědičnost.
Kromě výše jmenovaných důvodů může ve vašem dítěti vyvolávat obavy či strach ale i celá řada dalších špatně odhadnutelných věcí. Vyloučená není ani kombinace více faktorů, které působí na kvalitu spánku dítěte.
V každém případě ale platí, že čím dříve se vám podaří odhalit a eliminovat příčinu narušeného usínání či spánku dítěte, tím dříve se vám podaří problém s usínáním vyřešit. A tím dříve se i vy, jakožto rodič, dočkáte kvalitního odpočinku, který tak moc potřebujete, abyste svému dítěti mohli věnovat maximální možnou péči.
Pusťte se do experimentování
Máte doma nespavce? Možná jste při pročtení předchozích odstavců přišli na jasnou příčinu problému dítěte. Možná ale stále ještě netušíte, v čem je ve vašem případě problém. Pak vás čeká dlouhá cesta.
Pokuste se nastolit nový režim. Zkoušejte, co na vaše dítě platí. Zůstaňte dostatečně klidní, na dítě nekřičte a se změnami přicházejte postupně. Jinak byste totiž mohli ve svém děťátku vyvolat další stres a příčiny špatného usínání byste se tak pravděpodobně stejně nedopátrali.
Nejprve musí být v pohodě máma
S tím souvisí ještě další důležitá věc.
Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, naše děti jsou vynikajícím „barometrem“ našeho psychického stavu.
Nejedna máma může potvrdit, že pokud je z nějakého důvodu ve stresu ona, není v pohodě ani její miminko. Přeneseme-li toto pravidlo na problémy s usínáním, je nad slunce jasné, že pokud v rodině panuje nepohoda, vaše dítě to vycítí. A to i v případě, že se před ním snažíte veškeré informace, které by ho mohly rozrušit, tajit.
Má-li tedy vaše dítě problémy s usínáním, v prvé řadě si snažte vyřešit své vlastní problémy.
Pak dítě vycítí, že se doma může cítit v bezpečí a nic mu nehrozí.
Dejte tomu čas
Máte doma teprve několikaměsíční miminko? Pak nezoufejte. Chronická nespavost, kdy dítě potřebuje k usínání nějaký pravidelný rituál, jako je kojení, houpání nebo vožení v kočárku, postihuje až polovinu všech kojenců. Pokud si vaše dítko na něco podobného zvyklo, je jasné, že to bude vyžadovat i v budoucnu. Rozhodně se ale nemusíte bát, že by se svého „zlozvyku“ nebylo schopné během následujících několika měsíců zbavit.
Okolo prvního roku nastolte dítěti pravidelný denní režim. Dětský mozek se dokáže tomuto pravidlu rychle přizpůsobit. Budete-li pravidelný režim dodržovat, nebudete stresovat sebe ani dítě. Každé dítě však vyžaduje odlišný přístup.
Snažte se vypozorovat, kdy je vaše dítko unavené. Přizpůsobte tomu všechny denní aktivity. A pokud vidíte jasné signály únavy, dopřejte svému dítěti zasloužený odpočinek. Jinak by se vám mohlo stát, že dítě „přetáhnete“ a usínání pak pro něj bude o to náročnější.
Hledejte cestu, která je vhodná pro vaše dítě
Jakmile vaše dítě trochu povyroste, začněte ho motivovat k samostatnému spinkání ve vlastním pokojíčku. Usínání s rodiči je přirozené, ale jen do určitého věku. Samostatnému spánku se vaše dítě ale musí nejprve naučit. A to nepůjde ze dne na den. Každé dítě má jinou potřebu. Poznejte to své a využijte příhodné doby, aby se naučilo samostatně usínat v prostředí, které je mu blízké.
Některým dětem vyhovuje spaní bez rodičů už od velmi nízkého věku. Jiné děti zase vyžadují při usínání přítomnost rodičů ještě v předškolním věku.
V každém případě se pokuste, aby na vás dítě bylo při usínání čím dál méně závislé. Nevyžadujte rychlé změny. Raději dítě osamostatňujte pomalu krůček po krůčku. Vyhněte se „scénám“ a hysterickému pláči. Tyto stavy by v dítěti jen vyvolaly další zbytečný stres a mohly by ohrozit i jejich emoční a psychologický vývoj. Přesto se snažte k novému způsobu usínání přistoupit dostatečně pevně.
Jakmile se se svým synem, či dcerou domluvíte na tom, že bude usínat samotné, trvejte na tom. Zpočátku to pro vás možná bude „srdcervoucí“, časem ale zjistíte, že nový režim vyhovuje vám i vašemu dítěti.
Jak na to, aby se dítěti dobře usínalo
Kromě pravidelného režimu a pevného postoje rodičů ale vašim dětem může při usínání pomoct i celá řada dalších věcí. Nechejte se inspirovat:
- Dbejte na to, aby místnost, ve které děti uléhají ke spánku, byla vždy dobře vyvětraná.
- Pokud možno, zatáhněte závěsy či žaluzie tak, aby v místnosti byla úplná tma.
- Pokud se dítě tmy bojí, nechejte rozsvícenou malou lampičku, která mu dodá jistotu, že za vámi v případě potřeby může kdykoliv přijít.
- Odstraňte z místnosti všechny rušivé elementy, které by ho při usínání mohly rozptylovat.
- Pokud je dítě zvyklé usínat s hračkou, mějte ji v postýlce vždy připravenou.
- Dávejte dítěti najíst a koupejte ho vždy ve stejnou dobu. Stejně tak ho každý den ukládejte ke spánku pokaždé ve stejný čas.
- Máte-li doma novorozence či batole, které ještě neumí mluvit, zkontrolujte, zda nemá mokrou plenku, hlad nebo žízeň.
Když běžné postupy nezabírají
Někdy se však může stát, že je nespavost dítěte vyvolaná vážnějšími důvody, než je pouze naučený zvyk. Nespavost může být vedlejším účinkem některých dlouhodobě užívaných léků. V takovém případě se poraďte se svým pediatrem či odborným lékařem, jak dále postupovat.
Mnoha rodičům také pomohlo, když vyzkoušeli homeopatika. Názory na jejich používání se sice velmi různí, nicméně pokud už nevíte, jak své dítě zklidnit, i toto může být nová cesta, kterou se můžete zkusit vydat.
Účinná je často i aromaterapie či reflexní masáž chodidel, která vašemu malému miminku pomůže se uvolnit a před spánkem se příjemně uklidnit. Navíc vám pomůže vytvořit si s dítětem blízký vztah. Kromě toho můžete vyzkoušet i jiné „pomocníky“ například v podobě uklidňující relaxační hudby. Malým dětem často pomáhá mít u sebe i oblíbenou hračku nebo třeba nahřívací polštářek.
Přemýšlejte, co pomáhá vám
Při péči o děti často hledáme osvědčené i nové rady, které zaručeně fungují. Obvykle při tom ale zapomínáme na to, že se jedná o naše děti, které na tom budou s usínáním pravděpodobně stejně jako my. Při hledání optimální cesty pro pohodové usínání se proto zkuste zamyslet sami nad sebou. Co vám pomáhá se večer před spaním zklidnit? Kdy je váš spánek skutečně kvalitní? Kde se vám nejlépe spí? A v jaké poloze?
Odpovědi na tyto otázky vám možná nepřinesou okamžité řešení situace s vaším dítětem. Rozhodně vám ale pomohou pochopit to, proč vaše dítě před spaním pláče nebo nemůže usnout. A třeba díky tomu zjistíte, že problémem vaší dcerky či syna nemusí být nutně jen rozmazlenost, naučený zlozvyk či nějaký závažný problém. Ale že je to třeba jen touha být chvíli se svými rodiči, cítit se být milován a získat jistotu, že v dnešním rychlém a složitém světě existuje někdo, o koho se vaše dítě může kdykoliv opřít.
