Štítná žláza je malým neviditelným orgánem, který má však důležitou funkci. Podílí se na řadě tělesných procesů a její špatné fungování má za následek různé zdravotní komplikace. Proč je tolik důležitá a proč byste jí měli věnovat svou pozornost?
O tomto malém orgánu často ani nevíte, tedy alespoň do doby, než přestane správně fungovat. Obtíže spojené se špatnou funkcí štítné žlázy přicházejí postupně a nenápadně, symptomy však není radno podceňovat. V případě jakýchkoli pochybností je důležité včas navštívit endokrinologa.
Co je štítná žláza a kde je uložena
Štítná žláza (latinsky glandula thyreoidea) je endokrinní žláza, která produkuje hormony ovlivňující využití energie v těle, růst a celkový vývoj organismu. Významnou roli hraje také v těhotenství – má vliv na vývoj plodu a její nesprávné fungování zvyšuje riziko potratu, těhotenské cukrovky, nebo dokonce postižení mozku dítěte. Podílí se na řadě procesů od metabolismu živin přes činnost jednotlivých orgánů až po dělení a růst buněk.
Jedná se o žlázu laločnaté struktury, která je umístěna okolo průdušnice, zasahovat může až na hrtan. Nachází se na přední straně krku, na štítné chrupavce, těsně pod ohryzkem. Je složena dvěma laloky, které svým tvarem připomínají křídla motýla. Laloky jsou navzájem spojeny můstkem.
Jaké hormony produkuje
Hormony štítné žlázy významně ovlivňují funkci celého těla. Jsou zodpovědné za metabolismus živin – podílí se na zpracování cukrů, tuků a bílkovin – ale udržují také optimální energetický výdej. Je-li štítná žláza příliš aktivní, uvolňuje do organismu nadbytek hormonů. V opačném případě, kdy je funkce snížená, je do těla dodáváno málo hormonů, v důsledku čehož se zpomaluje celý metabolismus.
Štítná žláza produkuje dva významné hormony: tyroxin a trijodtyronin. Tyto hormony ovlivňují rychlost látkové výměny, růst, vývoj a spotřebu kyslíku v těle. Třetím hormonem je kalcitonin, který reguluje vstřebávání vápníku a fosforu.
Jaké jsou příznaky nesprávné funkce?
Onemocnění štítné žlázy se projevuje nenápadnými symptomy, které by se ovšem neměly brát na lehkou váhu. Zvýšenou pozornost věnujte zejména těmto příznakům:
- náhlá změna hmotnosti
- pocit tlaku v krku
- problémy s dýcháním
- obtížné polykání
- změny tepové frekvence
- bušení srdce
- problémy s trávením
- výkyvy cholesterolu
- nevysvětlitelný přetrvávající chrapot
- nadměrné vypadávání vlasů, slabé nehty
- nedostatečné prokrvení a bolest končetin, nebo naopak nadměrné pocení
- ztuhlé svaly a klouby
- problémy s viděním
- zvýšená únava
- emocionální nestabilita – deprese, úzkosti, podrážděnost, neklid
Hypotyreóza – snížená funkce štítné žlázy
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je hypotyreóza, která vzniká při nízké sekreci tyroidálních hormonů. Při této dysfunkci dochází k poruše tvorby hormonů. Mezi další příčiny patří také nedostatek jódu, jenž je pro správnou funkci štítné žlázy důležitý. Na hypotyreóze se podílí také předchozí operace žlázy nebo jiná léčba. Příznaky poruchy jsou poměrně špatně rozpoznatelné.
Projevuje se zejména únavou, suchou kůží a problémy s trávením (zácpou). Po rozvinutí nemoci se u pacientů často objevuje také nadměrné vypadávání vlasů a třepení nehtů, zvýšená únava, spavost a nedostatek energie. U žen dochází k poruchám menstruačního cyklu. Nadměrné zadržování vody má za následek zvýšení tělesné hmotnosti nebo otoky končetin.
Léčba štítné žlázy je většinou celoživotní. Spočívá v podávání chybějících hormonů.
V minulosti byl hlavní příčinou hypotyreózy nedostatek jódu v těle, což již dnes není tolik běžné. Zejména díky jodidaci soli, zubních past, minerálních vod a široké dostupnosti mořských ryb, které jsou bohaté na jód. Dlouhodobý nedostatek této látky se dříve projevoval už u dětí, u nichž vznikal kretenismus způsobený právě nedostatečnou funkcí hormonů štítné žlázy a projevující se zpomaleným tělesným vývojem a duševní zaostalostí.
Hypertyreóza – zvýšená funkce štítné žlázy
Tento typ hyperfunkce je způsoben nadbytkem hormonů štítné žlázy. Někdy je nazýván také jako tyreotoxikóza. Mezi příznaky onemocnění patří bušení srdce, nadměrné pocení, nesnášenlivost tepla, úbytek svalové hmoty nebo snížení tělesné hmotnosti, psychická nestabilita či pocity hladu. Připojit se mohou také problémy s viděním.
Léčba tohoto typu onemocnění bývá komplikovanější. Spočívá v podávání léků na snížení produkce hormonů. Nedojde-li ke zlepšení, řešením je operace a odstranění štítné žlázy. Po jejím odebrání je nutné podávat léky s hormony, které plní funkci chybějícího orgánu.
Neobvyklé komplikace? Uzel nebo cysta
Hypofunkce a hyperfunkce nejsou jedinými komplikacemi, které se mohou ve spojení se štítnou žlázou objevit. Vzniknout může také akutní zánět, uzel na štítné žláze, struma nebo cysta. A právě cysta byla komplikace, která potkala také paní Alenu:
„Na krku se mi z ničeho nic vytvořila nebolestivá bulka. Napřed jsem jí nevěnovala pozornost, ale postupem času mě bolel každý pohyb hlavy. Nejdříve jsem si myslela, že jde o uzel na svalu, a tak jsem navštívila ortopeda. Ten mě ale poslal na sono a rázem jsem byla na endokrinologii. Diagnostikovali mi cystu na štítné žláze, což mě zpočátku vyděsilo. Věděla jsem, že komplikace spojené se štítnou žlázou se řeší operativně. Naštěstí ale existovala i jiná cesta – sklerotizace alkoholem. Pan doktor z cysty odsál tekutinu a vstříkl do ní alkohol. První sklerotizace byla mírně bolestivá, ale všechno bylo lepší než operace. Cysta téměř okamžitě zmizela a komplikace také odezněly. Sklerotizaci jsem poté podstoupila ještě jednou. Od té doby už uplynulo několik měsíců a vše je v naprostém pořádku. Bulka z krku zmizela, štítná žláza je v pořádku a hlava mě už nebolí.“
Sklerotizace cysty na štítné žláze je poměrně novou metodou, kterou provádí pouze několik lékařů v republice. Metoda je poměrně náročná na zručnost operatéra – jehlu je třeba zavádět opatrně a přesně pod kontrolou ultrazvuku. Není navíc vhodná pro všechny typy cyst. Provádí se pouze u benigních útvarů. (zdroj: Halenka, M., Karásek, D. a Fryšák, Z. Léčba objemných komplexních cyst štítné žlázy sklerotizací absolutním alkoholem. 2013; 15(8–9):280–282.)
Dbejte na dostatečný příjem jódu
Pro správnou funkci štítné žlázy je důležité, aby mělo tělo dostatek jódu. Ten lze doplňovat zejména vhodnou stravou. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka činí 150 µg (mikrogramu), u těhotných žen je to 250 µg, protože dochází k jeho vyšší spotřebě. Vyšší dávky jsou potřeba také u dětí a dospívajících. Vhodnými potravinami pro doplnění této látky jsou zejména mořské ryby, minerální vody nebo jodizovaná sůl. Sáhnout můžete také po doplňcích stravy. Před jejich pořízením se ale vždy poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Pokud vám bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění štítné žlázy, některé potraviny byste naopak měli omezit. Řeč je o tzv. strumigenech. Strumigen je látka, která má vliv na vznik strumy (zvětšení štítné žlázy), případně jiným způsobem ovlivňuje funkci štítné žlázy. Mezi tyto potraviny patří například brukvovitá zelenina (zelí, kapusta, květák, brokolice, křen, ředkvičky a jiné), ale také rajčata, hrách, cibule nebo špenát. Jejich konzumace v rozumné míře však není škodlivá.
