Vitaminy patří mezi doplňkové výživové faktory, které jsou naprosto nepostradatelné pro život. Přestože si většina z nás myslí, že jich přijímá v potravě dostatek, není tomu tak vždy. Pozor by si měli dát zejména lidé držící jednostranně zaměřené diety (Atkinsonová, vajíčková, tukožroutská, bodová, keto dieta), profesionální sportovci a těhotné ženy.


Hlavní problém s vitaminy spočívá v tom, že se jedná o látky esenciální. To znamená, že si je naše tělo nedovede samo vyrobit. Musíme je tudíž získávat prostřednictvím potravy. Některé v těle vznikají přeměnou z tzn. provitaminů (například vitamin A z betakarotenu). Jiné dostáváme do těla již hotové. Vitaminy jsou nutričně vysoce účinné. Z tohoto důvodu je většinou nemusíme konzumovat v příliš vysokých dávkách. Průměrná denní dávka se pohybuje okolo 5 miligramů.

Pro snazší pochopení terminologie spojené s příjmem vitaminů si vysvětlíme základní pojmy:

  • hypovitaminóza = nedostatečný příjem vitaminů
  • avitaminóza = nulový příjem vitaminů
  • hypervitaminóza = nadbytečný příjem vitaminů (až předávkování)

Biochemie vitaminů

Vitaminy plní v lidském organismu celou řadu velmi důležitých funkcí:

  • Působí jako kofaktory enzymů (umožňují urychlení chemických dějů).
  • Vystupují jako antioxidanty - ochraňující tělo před volnými kyslíkovými radikály.
  • Zasahují do metabolismu specializovaných tělesných tkání.
  • Významně se podílí na imunitních pochodech.

Vitaminy se podílí samozřejmě ještě na mnoha dalších biochemických chodech. Výše vyjmenované funkce jsou ale ty nejdůležitější z nich.

Vitaminy se rozdělují do dvou základních skupin podle jejich rozpustnosti:

  • Rozpustné ve vodě (hydrofilní)
  • Rozpustné v tucích (hydrofobní, lipofilní)

Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami spočívá v tom, že jednou se můžete předávkovat a tou druhou ne.

Hydrofilními vitaminy se nemůžete v žádném případě předávkovat. Protože jsou rozpustné ve vodě, tak je jejich přebytek v organismu rozložen a vyloučen prostřednictvím moče. Jedná se o vitaminy skupiny B a vitamin C.

U vitaminů rozpustných v tucích k hypervitaminóze dojít může. Nejedná se ale o život ohrožující stavy a dochází k nim jen velmi vzácně. Obvykle se potýkáme s hypovitaminózami.

Avitaminózy hrozí hlavně obyvatelům rozvojových zemí, kteří se potýkají s chudobou a malnutricí obecně.

Přehled vitaminů a minerálů, bez kterých se vaše tělo neobejde

Martina Janoutová |13 minut čtení

Význam vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a jejich hypovitaminózy

Vitamin A

Jinak se mu přezdívá také retinol. V organismu vzniká přeměnou betakarotenu, luteinu nebo lykopenu. Všechny tyto látky patří mezi přírodní barviva nacházející se v červeně nebo oranžově zbarvené zelenině. Najdete ho také v rybím tuku, játrech, vejcích, špenátu a kadeřavé kapustě. Dostatečná denní dávka se pohybuje okolo 1 miligramu denně.

Tento vitamin je nezbytný pro vývoj zdravého zraku. Umožňuje oku vidění za šera a rozeznávání barev. Dále podporuje tvorbu epitelových buněk, vývoj pohlavních buněk a sliznic.

Nedostatečný příjem vitaminu A může být velmi nebezpečný. Vede k šerosleposti a bolesti očí, vysychání sliznic, zpomalení růstu a šupinatění kůže. Jeho naprosté chybění v jídelníčku se může projevit syndromem suchého oka, poruchami plodnosti, celiakií, poškozením jater nebo poruchami imunitního systému.

Vitamin D

Dostatek déčka si můžeme zajistit dvěma způsoby – aktivně (potravou) nebo pasivně (sluncem nebo ozářením kůže ultrafialovým zářením).

Tento vitamin je nezbytný pro tvorbu kostí, regulaci krevního tlaku, rovnováhu minerálů (vápník a fosfor) a pro metabolismus kostí obecně. Vyskytuje se ve dvou formách podle původu. Cholekalciferol je živočišného původu (ryby, mléko, sýry), ergokalciferol pochází z říše rostlin. Člověk by měl konzumovat v potravě 5-10 mikrogramů vitaminu D denně.

Nedostatek vitaminu D má velmi negativní vliv na imunitní systém. Projevuje se zvýšenou náchylností k respiračním infekcím a chřipce. U dětí se avitaminóza dříve vyskytovala projevovala jako křivice (rachitis). U dospělých a seniorů vede nedostatek déčka k řídnutí kostí a rozvoji osteoporózy.

Vitamin E

Nejdůležitějším antioxidantem je bez pochyb vitamin E. Urychluje hojení ran, podílí se na tvorbě pohlavních buněk a zlepšuje činnost nervové soustavy. Jeho bohatým zdrojem jsou potraviny obsahující nenasycené mastné kyseliny (rostlinné oleje, ořechy) a zelený čaj. Denně byste si měli dopřát minimálně 12 miligramů vitaminu E.

Hypovitaminóza je nežádoucí zejména u mužů, kteří chtějí s partnerkou počít dítě. Dále se projevuje neurologickými poruchami a sníženou imunitou.

Vitamin K

Vyskytuje se formě tří složek (K1, K2, K3) a přezdívá se mu protikrvácivý vitamin. Chcete-li mít zdravou krev, konzumujte zelenou listovou zeleninu, cereálie a rostlinné oleje. Káčko je naprosto nezbytnou složkou pro to, aby se krev mohla v těle srážet.

Hypovitaminóza se projevuje nadměrným vznikem modřin, krvácením a také pomalou obnovou kostní hmoty. U novorozenců se jedná o velmi nebezpečný stav, který může mít tragické následky.

Význam vitaminů rozpustných ve vodě (C, skupina B) a jejich hypovitaminózy

Hydrofilní vitaminy nejsou o nic méně důležité než ty rozpustné v tucích. Výhodou je, že se jimi nemůžete předávkovat. Velmi často ale dochází k jejich nedostatečnému příjmu. U vitaminu H (biotin) hypervitaminóza (předávkování) téměř nehrozí, pouze u osob konzumujících syrová vejce. Rovněž je velmi vzácná u pyridoxinu (vitamin B6).

Vitamin C

Jinými slovy kyselina askorbová. Denně byste měli zkonzumovat minimálně 60 miligramů této látky. Mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří citrusy, šípky, černý rybíz, rakytník, kiwi a kysané zelí.

Jedná se o významný antioxidant, který působí preventivně proti mnoha onemocněním. Umožňuje tvorbu kolagenu a žlučových barviv.

Extrémním nedostatkem vitaminu C trpěli v minulosti hlavně námořníci. Během dlouhých plaveb neměli přístup k čerstvému ovoci a jejich chudá strava se skládala zejména ze sucharů a nasoleného masa. Mnoho z nich pak trpělo kurdějemi (skorbut). Kurděje se projevují velmi sníženou imunitou, velkou únavou, pomalým růstem a zvýšenou krvácivostí (typické jsou krvácející dásně).

Vitamin B5

Kyselina pantotenová hraje velmi důležitou roli při odvykání závislosti na kouření. Je nezbytná pro správnou funkci mozku a nervů a zabraňuje ukládání škodlivého cholesterolu v cévách. Ideální denní dávka se pohybuje v intervalu 5-8 mg. Bohatými zdroji vitaminu B5 jsou vejce, kvasnice, játra, ledviny a ryby.

Hypovitaminóza se projevuje únavou, křečemi, častými respiračními infekcemi a dokonce může mít za následek vznik alkoholové závislosti.

Vitamin B9

Kyselina listová je velmi důležitá pro krvetvorbu a vývoj plodu. Najdete ji hlavně v listové zelenině, kvasnicích, pistáciích a celozrnných výrobcích. Tepelnou úpravou se bohužel zničí až 95 % množství tohoto vitaminu v potravě.

Těhotné dámy by si proto měly dopřávat vyšší dávky kyseliny listové v podobě doplňků stravy.

Hypovitaminóza se může projevit poruchou růstu, neplodností a rozvojem megaloblastické anémie.

Vitamin B12

Kobalamin se řadí mezi vitaminy, které se špatně vstřebáváme z potravy (lepší jsou doplňky stravy). Nachází se v masu, vejcích, kvašených potravinách a mořských řasách. S jeho nedostatečným příjmem mají problémy hlavně vegetariáni.

Typickým znakem hypovitaminózy je sytě červený lesklý jazyk. Později se mohou přidružit poruchy nervové soustavy, poruchy růstu a anémie.

Vitamin B2

Riboflavin funguje jako významný enzym a chrání oční čočky. Působí jako účinná prevence proti nemocem nervového systému. Pravidelně si dopřejte kvasnice, vejce, játra, ořechy a maso.

Na jeho zvýšený příjem je nutno dbát zejména v těhotenství, při nemocech štítné žlázy, při diabetu a při rekonvalescenci po úrazech.

Nedostatek riboflavinu značí podrážděné koutky úst, záněty jazyka, světloplachost a výrazně rudé zabarvení sliznic.

Vitamin B3

Říká se mu také niacin nebo kyselina nikotinová. Je velmi důležitý pro uvolňování energie z buněk a podílí se na udržování zdravé kůže, srdce a nervové soustavy. Najdete ho v játrech, kuřecím mase, mléčných výrobcích a luštěninách.

Vysoké dávky tablet niacinu se využívají například při léčbě schizofrenie.

Jeho nedostatečný příjem se začne okamžitě projevovat zhoršením kvality kůže a únavou. V těžkých případech může dojít k rozvoji pelagry. Tuto nemoc charakterizují tzv. 3 D: demence, dermatitida a diarrhoea (průjem). Pelagrou bývají postiženi hlavně obyvatelé chudých zemí živící se převážně kukuřicí. Niacin obsažený v kukuřici totiž není lidské tělo schopno vstřebat a účinně využít.

Vitamin B1

Klíčový vitamin celé skupiny B jsme si ponechali na závěr. I mírný nedostatek thiaminu se okamžitě projeví únavou a podrážděním. Nezapomínejte proto v jídelníčku na kvasnice, ovesné vločky a maso.

Chronická avitaminóza může vést k rozvoji nemoci beri-beri a Korsakově psychóze (halucinace). U alkoholiků hypovitaminóza výrazně zhoršuje záchvaty abstinenčních příznaků.

Užitečné tipy, jak si nenápadně zvýšit příjem vitaminů

  • Konzumujete pravidelně mrkev? Zkuste ji podusit na kousku másla. Díky tomu získáte ze zeleniny větší množství áčka.
  • V zimě zkuste občas navštívit solárium nebo vyrazit na hory. Ve vaší kůži se bude vytvářet více vitaminu D.
  • Pokud trpíte často chřipkami a respiračními nemocemi, mohla by vám pomoci infuze vitaminu C. Vysoká dávka kyseliny askorbové dovede výrazně posílit imunitu.
  • Pokud si nejste množstvím vitaminů ve své životosprávě jisti, vyzkoušejte doplňky stravy. Většinou vitaminů se předávkovat nemůžete, takže chybu neuděláte.
  • Zařaďte do jídelníčku smoothie drinky. Nápoj připravený z mnoha druhů rozmixovaného ovoce, zeleniny a oříšků je perfektním vitaminovým koktejlem.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
5
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Pokračováním souhlasíte s podmínkami.