Proč laboratorní myška, nadopovaná nikotinem, nachází rychleji cestu z bludiště? Proč vídáme obrázky intelektuálů v oblacích dýmu nad psacím stolem? A proč jsou na psychiatrii povoleny kuřárny?
Nikotin nezpůsobuje rakovinu, ale závislost
Proč lidé přes mnohá varování pořád ještě vdechují rakovinotvorný tabákový dým? Většinou tak nečiní z nevědomosti, ale kvůli závislosti na nikotinu.
Nikotin sám o sobě sice nemůže způsobit rozedmu plic ani rakovinu (to obstarává letitá inhalace kouře), nicméně je to jed. Na akutní otravu nikotinem lze dokonce snadno a rychle zemřít.
Pomineme-li otázku škodlivosti kouření, můžeme se na nikotin podívat jako na látku, která má pro svého uživatele nějaký přínos. Bez takového otevřeného pohledu nelze porozumět závislosti, a vlastně ani lidské biologii, chování a psychologii.
Potřebuje člověk nikotin?
Nikotin stimuluje činnost nervových buněk. Jako klíč do miniaturního zámku zapadá do jednoho typu tzv. acetylcholinových receptorů, který se tak přímo jmenuje: nikotinový receptor.
Acetylcholin je běžná signální molekula, díky které spolu komunikují nervové buňky. Nabízí se logická otázka: Proč má člověk v mozku od narození nachystány receptory pro nikotin, který je tělu cizí? Uspokojivou odpověď dosud nemáme.
Rýsují se dohady o trofickém působení nikotinu, tedy že by mohl podporovat růst tkáně. Hypotézu testují studie o vlivu nikotinu na lidský mozek, postižený stařeckou demencí, nebo zkoumání časných stádií vývoje mozku u potkaních zárodků.
V poslední době se dokonce objevily docela seriózní úvahy, částečně podpořené klinickým pozorováním u pacientů s COVID-19, že by nikotin mohl na povrchu citlivých buněk blokovat místa, na která se jinak váže virus.
V různých souvislostech se proto o nikotinu začíná uvažovat i jako o léku.
Proč mají lidé rádi nikotin
Za libý pocit spojený s nikotinem je pravděpodobně zodpovědný dopamin, další molekula, která přenáší signály v lidském mozku.
Vzestup dopaminu po stimulaci nikotinem je okamžitou „odměnou“ za první potažení z cigarety, jeho pokles nutí kuřáka zapálit si další. Kdejaký kuřák ještě ani nedokouřil, a už se těší na příští cigaretu. Nepřirozená stimulace dopaminového systému a touha ji opakovat jsou ostatně společné všem závislostem.
Duševní výkon
V experimentech na zvířatech i na lidech bylo dokázáno, že nikotin zlepšuje pozornost, zvyšuje pracovní paměť a usnadňuje ukládání informací. Pokusná myš se bystřeji zorientuje v bludišti a rychleji si zapamatuje cestu ven.
Duševně pracující člověk je nikotinem povzbuzen a příjemně vzrušen. Díky tomu udrží svůj duševní výkon jak pod tlakem stresu, tak při stereotypní činnosti. Dobře se soustředí a pozorněji zpracovává zrakové vjemy. Dílo mu jde od ruky stejně bezchybně, jako se to dařilo myšce v bludišti. Zde bychom snad mohli nalézt jakýsi důvod, proč zlozvyk kouření provozují i lékaři, kteří jsou si přitom nejlépe vědomi jeho škodlivosti.
Příjemný rituál
Nelze opomenout ani oblast lidského chování. Rituál, spojený s kouřením či jiným způsobem dodávky nikotinu, bývá sám o sobě uspokojující, zklidňující, jako každý rituál.
Snížení psychického napětí a odplavení stresu je sice prokázaným účinkem jisté hladiny nikotinu, ovšem nebudeme si nic nalhávat. V každodenní kuřácké praxi jde spíš o rychlé odvrácení nervozity coby abstinenčního příznaku, který se už už hlásil o slovo.
Společný zlozvyk
Pak je tu ještě kouření jako tradiční společenská událost, tedy sdílený zájem nebo činnost, při kterých se lidé setkávají. Kolektivního kouření během pauzy v práci nebo ve společnosti se často dobrovolně účastní i nekuřáci, aby mohli s ostatními pobýt a popovídat si.
Železné návyky, jako jsou cigareta ke kávě, k pivu, po jídle, po práci nebo po sexu, se většinou dají opustit teprve při skutečně silné motivaci, a nejlépe zároveň s podstatnou změnou dosavadního životního stylu.
A proč jsou na psychiatrii povoleny kuřárny?
Při onemocnění psychózou nikotin poněkud pomáhá snášet jak samo onemocnění, tak medikamentózní léčbu.
- Za podivné prožitky a myšlenky, které mozek produkuje při schizofrenii, je zodpovědný chaos ve funkci receptorů a jejich signálních molekul. Stimulace nikotinem se v řetězové reakci promítne do celého nervového systému a jeho činnost, zatím ne zcela známým mechanismem, harmonizuje. Nemocný se proto často intuitivně obrací ke kouření, díky kterému se cítí psychicky lépe.
- Léky zvané antipsychotika sice normalizují psychické projevy, ale protože ovlivňují všechny nervové buňky, začnou pacienta sužovat nepříjemné vedlejší účinky. Má třeba ztuhlé svaly, je apatický, nic si nepamatuje. Kouření pro něj může udělat léčbu snesitelnější.
Přidat nikotin do oficiálně doporučených léčebných postupů si ještě žádá další systematický výzkum, takže zatím to tak prostě je: Ačkoliv v celé nemocnici platí přísný zákaz, na psychiatrickém oddělení bývá dospělým pacientům kouření dovoleno. Nic ale nebrání alespoň nahrazovat cigarety bezpečnějšími nikotinovými náhražkami.
