Kdy není nespavost poruchou
Někteří lidé mají jednoduše vrozenou nižší potřebu spánku a nedělá jim to žádné problémy. Normální je i určité zkracování doby spánku s přibývajícím věkem. Dále každý člověk někdy v životě zakusí špatný spánek jako přirozenou reakci na starosti, rozrušení nebo změnu zvyklostí.
Podstatné je, že při „normální“ nespavosti chybí závažnější potíže přes den. Zajímavá a překvapivě dosti početná je také skupina lidí, kteří si naříkají, že v noci prakticky vůbec nespí. Když si potom cíleně vedou písemné záznamy, ukáže se jejich spánek jako docela uspokojivý. Tento stav chybného vnímání spánku má dokonce své učené jméno – spánková hypochondriáza.
Sice to není vysloveně porucha spánku, ale jako zdroj osobní nepohody si určitě zaslouží bližší rozbor. Jen by neměla odvádět pozornost od faktu, že za stížnostmi na nespavost se patrně skrývá nespokojenost s něčím jiným.
Na hraně: skřivani a sovy
Odborně se tento typ lidí nazývá jedinec se zrychlenou (případně zpožděnou) spánkovou fází. Typ „skřivan“ se spontánně probouzí velmi brzy ráno, ale večer je brzy ospalý, „sova“ to má naopak. Je čilá dlouho do noci, ráno přirozeně vyspává. Je to opět vrozená vloha, tentokrát trvalá dispozice jaksi nerespektovat přirozený cyklus den-noc.
Svým nositelům působí nemalé utrpení, když se mají dennodenně přizpůsobovat všeobecně zažitému školnímu či pracovnímu rozvrhu hodin, nebo držet krok s načasováním aktivit svých blízkých.
Kdy hovoříme o nespavosti jako o poruše (nemoci)
- Noční příznaky. Nespavost neboli insomnie má své dobře známé noční příznaky. Pacient příliš dlouho usíná, předčasně se probouzí, budí se v průběhu noci nebo mu spánek nepřináší očekávané osvěžení. Je možná i kombinace všech těchto příznaků.
- Denní příznaky. Denní příznaky jsou pro diagnózu insomnie zásadní a často vypovídají o závažnosti poruchy více než ty noční. Pacient je během dne unavený, ospalý, špatně se soustředí a hůře si pamatuje, celkově se snižuje jeho výkonnost. Negativně je ovlivněna také nálada, která může být může být skleslá, podrážděná i mrzutá.
- Příčina? Zároveň si nespavost nemůžeme vysvětlit takovou zřejmou příčinou, jako je prostředí nevhodné pro spánek nebo nedostatek příležitosti vyspat se.
- Doba trvání. K definici chronické insomnie pak navíc patří skutečnost, že uvedené příznaky se objevují alespoň tři dny v týdnu nejméně po dobu jednoho měsíce.
U lékaře
Ve fázi, kdy nespavost trvá několik týdnů, bychom se už určitě měli obrátit na svého praktického lékaře, což ale udělá jen asi pětina postižených. Je to chyba, protože mnohdy bývá příčinou jiný zdravotní problém, který je třeba řešit.
Často se jedná o následující stavy:
- onemocnění srdce a cév
- hormonální poruchy (např. porucha činnosti štítné žlázy, přechod u žen)
- chronická bolest (jakéhokoliv původu)
- poruchy nálady (úzkost, deprese)
- syndrom neklidných nohou (nepříjemné napětí v dolních končetinách, které postiženého nutí neustále s nimi pohybovat)
- syndrom spánkové apnoe (projevuje se chrápáním a krátkými zástavami dechu neboli apnoí)
Lékař se vyptá na vaše stesky a zvyky ohledně spánku:
- Jak dlouho usínáte?
- Jak často býváte v noci vzhůru?
- Kdy se probouzíte a jak čerství se po ránu cítíte?
- A jaké potíže máte kvůli nevyspání během dne?
Možná vám dá vyplnit jednoduchý standardizovaný dotazník, který zachytí stupeň závažnosti vašeho problému. Bude vhodné doplnit také informace od osoby, která s vámi sdílí ložnici a je schopna popsat, jak se ve spánku chováte – jestli chrápete, spíte neklidně, naříkáte, škubete sebou nebo se jinak nápadně hýbete.
Součástí diagnostiky je též laboratorní vyšetření krve. V případě potřeby vám praktik doporučí návštěvu specialisty příslušného oboru, což bývá nejčastěji neurolog nebo psychiatr, případně lékař v oboru krčního lékařství, pokud chrápete.
Polysomnografie
U složitějších poruch se provádí ve spánkové laboratoři specializovaného neurologického pracoviště tzv. polysomnografické vyšetření. V praxi to znamená strávit jednu noc na lůžkovém oddělení.
Po celou dobu spánku máte v čapce na hlavě a dále na různých částech těla umístěny malé snímače - elektrody, podobné těm, které se lepí na hrudník při natáčení EKG. Budou průběžně zaznamenávat elektrické projevy činnosti mozku (EEG) a svalů. Pás ovinutý kolem trupu zase sleduje vaše dýchací pohyby, čidlo přichycené na prstu srdeční tep...
Zabere pěkných pár minut, než to na vás sestra všechno nasází a patřičně zafixuje náplastí, abyste čidla ve spánku nepoztráceli. Přístroje potom přesně zmapují, jakými stádii spánku procházíte a co se s vámi v jejich průběhu děje. Vyšetření je samozřejmě zcela nebolestivé.
Diagnóza
- Nespavost může být tedy normální (neškodnou) reakcí na nějakou událost.
- Může být příznakem jiné choroby.
- Nespavost může být přidružena k jiné poruše spánku.
- Když se ukáže, že nespavost nemá žádnou tělesnou (organickou) příčinu a není součástí jiné poruchy spánku ani psychické poruchy, mluvíme o diagnóze primární (nebo též neorganické) insomnie. Tento typ nespavosti úzce souvisí s nevhodnými návyky kolem spánku.
Je třeba podotknout, že kategorie „poruchy spánku“ zahrnuje mnohem více diagnóz, než je vlastní nespavost. Příkladem jiných poruch mohou být už výše zmiňovaný syndrom spánkové apnoe a syndrom neklidných nohou, dále např. narkolepsie (nezvladatelné usínání během dne), noční děsy, náměsíčnost...
Poznámka o předčasném probouzení s chmurnou náladou
Nespavost nad ránem, provázená černými myšlenkami (včetně úvah o sebevraždě), bývá příznakem endogenní deprese. Může také signalizovat její recidivu dříve, než se rozvine naplno. V takovém případě lze jedině doporučit urychleně navštívit svého praktického lékaře, nebo rovnou psychiatra. Nemá smysl snažit se takový stav zvládat „silnou vůlí“ nebo prášky na spaní, protože úlevu přinese pouze adekvátní léčba deprese, která by měla být zahájena co nejdříve.
