Umění mluvit přesvědčivě není důležité jenom pro profesionální řečníky, využít je může naprosto každý. V životě nastávají situace, kdy se tato dovednost hodí – když chcete přesvědčit někoho v práci nebo získat větší autoritu u svých dětí.
Smysluplná komunikace je cestou k úspěchu, a to ať už mluvíte před velkým obecenstvem, snažíte se přesvědčit šéfa v práci, nebo pouze chcete zapůsobit na nezbedné děti a být jim dobrým příkladem. Abyste působili přesvědčivě na ostatní, důvěřovat musíte především sobě.
Vlastní sebedůvěra je klíčem k úspěšné komunikaci. Pokud věříte sami sobě, dokážou vám věřit také ostatní. Na komunikaci se podílí velmi mnoho složek a my se podíváme podrobněji na ty z nich, které vám pomohou lépe pochopit celý proces komunikace.
Ovládněte řeč těla
Možná se vám bude zdát, že začínáme od konce, ale pohyb těla nese významný podíl na jakékoliv komunikaci. Paralingvistické prostředky jsou stejně důležité jako ty lingvistické, ale někdy se hůře ovládají, protože jsou často prováděny podvědomě.
Mezi neverbální prostředky komunikace patří postoj těla (posturika) i pohyby obličeje (mimika), pohyby rukou (gestika) nebo vzdálenost mezi vámi a posluchači (proxemika). Zatímco proxemiku často příliš ovlivnit nemůžete, zvýšenou pozornost byste měli věnovat hlavně posturice.
Váš postoj by měl být vzpřímený, ale částečně uvolněný. Pokud držíte tělo v křeči, nepůsobí to přirozeně a už vůbec ne sebejistě. Vyvarujte se také zkříženým rukám na hrudi – tímto postojem říkáte, že si chcete udržet odstup.
Neopírejte se o stůl, pokud vám to bude pohodlnější, raději se posaďte (dovolí-li to situace). Vždy ale seďte tak, abyste nebyli schovaní a měli výhled na všechny posluchače. Nepřecházejte nervózně po místnosti a nikdy se k publiku neotáčejte zády. Pozor si dejte také na viditelné projevy nervozity – pokud si neustále mnete ruce nebo jimi klepete o stůl, svou nervozitu dáváte všem najevo.
Rada: Vezměte si do ruky ukazovátko nebo tužku a používejte jej jako pomůcku při prezentaci (ale i pro zklidnění nervů). Dávejte si však pozor, aby předmět nepoutal příliš velkou pozornost. Pokud jím budete v ruce neustále točit, moc si nepomůžete. Mnoha lidem však předmět v rukou proti nervozitě velmi pomáhá.
Navazujte oční kontakt
K sebejistotě patří také navazování očního kontaktu. Mnoho lidí má strach mluvit na veřejnosti, a to i když mají připravené všechny podklady a jsou si svým projektem jistí. Nervozita přednesu před větším množstvím lidí je zcela běžná. I přesto se snažte při komunikaci dívat lidem do očí a nehledat bezpečný bod někde v rohu místnosti. Postupně vám to začne připadat natolik normální, že s tím nebudete mít nejmenší problém.
Dívat se lidem do očí vám také pomůže uvolnit se. Navíc si zajistíte plnou pozornost obecenstva – pokud neustále vyhledáváte oční kontakt, nutíte posluchače, aby dávali pozor. Dívání se do země nebo pokukování po místnosti nepůsobí vůbec sebejistě.
Nebojte se ani zamračených obličejů vašich kolegů – tváří-li se některý z nich znuděně nebo nejistě, zkuste rychle posoudit váš projev – pokud mluvíte dost nahlas, srozumitelně, pomalu, ale přesto razantně, nejspíš se nic neděje. Nenechte se vykolejit jedním negativním výrazem.
Rada: Je jasné, že pokud mluvíte k širšímu publiku, nebudete moci navázat oční kontakt se všemi. Vyberte si proto několik lidí, se kterými budete kontakt udržovat, ale mluvte ke všem – občas se rozhlédněte po obecenstvu a zjistěte, zda někdo nemá dotaz.
Osvojte si asertivní chování a komunikujte jako profík
|9 minut čtení
Volba výrazových prostředků
Vlastní sebejistota je základem úspěšné komunikace. Pokud si dokážete stát za svými názory a cítit se v nich jistě, zvládnete snadněji přesvědčit ostatní. Pomůže vám také, pokud znáte publikum, kterému budete přednášet – svůj jazyk musíte přizpůsobit oficiálním prezentacím v práci, když se snažíte přesvědčit vedení o novém projektu, jiné lingvistické prostředky je třeba použít při rozhovoru s dětmi nebo kamarády.
„Nezáleží pouze na tom, jak jistě vystupujete, volit musíte také správné jazykové prostředky.“
Vyhýbejte se například tomu, abyste věty začínali částicí „No…“. Tato partikule vyjadřuje nejistotu a říká, že si nejste tak úplně jistí tím, co říkáte. I když je v běžné mluvě poměrně častá – dává nám čas na rozmyšlenou a nahrazuje začátek vět, když nevíme, jak začít – snažíte-li se být přesvědčiví, raději ji vynechte.
Rada: Chystáte-li se odpovědět na položenou otázku, zkuste počáteční „no“ spolknout a pokračovat bez něj: „(No) Ale není to tak, jak říkáte...“
Řečové jednání
V komunikaci je přítomno několik aspektů, kterých si už v 60. letech 20. všiml století oxfordský filozof John Austin. Jedná se o lokuční, ilokuční a perlokuční akt.
Lokuce se týká pronesení smysluplné výpovědi. Tedy takové výpovědi, která byla pronesena správně foneticky, je bez gramatických chyb a má svůj určitý význam.
Ilokuce vyjadřuje záměr mluvčího. Je smyslem promluvy. Prostřednictvím tohoto aktu se mluvčí snaží dosáhnout určitého cíle (snaží se posluchače k něčemu přesvědčit nebo přimět). Na základě toho je třeba volit vhodné výrazové prostředky, aby došlo k porozumění.
Perlokuce říká, jaký měla pronesená promluva účinek. Způsob, jakým mluvčí pronáší svou řeč se velmi významně podílí právě na tomto aktu. Jednoduše řečeno – čím efektivněji se naučíte mluvit a čím přesvědčivější budete, tím bude pravděpodobnější, že dosáhnete kýžené odezvy od posluchačů.
Jak mluvit přesvědčivě
Přesvědčivá mluva se skládá ze všech výše zmíněných bodů. Ale pro jistotu si je ještě shrneme a řekneme si, na co konkrétně se soustředit.
Pečlivě si připravte, o čem budete mluvit
Příprava je vždy základ. I když se nejedná o velkou firemní prezentaci, zkuste si pokaždé svůj proslov připravit nebo si jej alespoň projít v hlavě. Pečlivá příprava vám zajistí, že vás nezaskočí žádný dotaz.
Přizpůsobte se skupině
Celkový projev je vždy dobré upravit cílovému obecenstvu. Podle různých profesních nebo i zájmových skupin můžete upravit výrazové prostředky tak, abyste se co nejvíce přiblížili danému publiku. Je dobré vědět, ke komu budete mluvit – důležitou roli hraje nejenom profese nebo zájmy, ale i věk. Někdy vám mohou pomoci i takové informace jako je preferovaný typ humoru či politické názory. Díky tomu můžete svůj projev snáze přizpůsobit a dosáhnout tak určité odezvy. Čím více si o cílové skupině lidí zjistíte, tím méně budete nervózní. Zároveň se také můžete lépe připravit a předvídat, jaký typ otázek od posluchačů očekávat.
Buďte přirození a sebejistí
Pokud chcete ostatní o něčem přesvědčit, musíte o tom být v první řadě přesvědčeni vy sami. Chovejte se co nejvíce přirozeně a pokuste se zbavit nervozity. Čím více sebevědomí z vás bude vyzařovat, tím lepšího účinku můžete dosáhnout. Kontrolujte své tělo, nestavějte se do defenzivních pozic, ale buďte otevření. Nezapomínejte navazovat oční kontakt s posluchači.
Mluvte srozumitelně
Váš projev musí být srozumitelný. Pokud si nervozita zahrává s vaším hlasem a nutí jej koktat nebo přeskakovat, zhluboka se nadechněte a zklidněte se. Není-li to nutné, nepoužívejte slova, která se těžko artikulují, pokud si nejste jisti jejich výslovností. Plynule artikulujte všechna slova a mluvte hlasitě. Způsob, jakým mluvíte, je stejně důležitý jako obsah vašich slov. Suprasegmentální jevy jako je důraz, přízvuk, intonace nebo emfáze (citově zabarvený důraz) jsou další důležitou složkou, kterou je třeba mít pod kontrolou.
Mluvte k věci
Používejte pouze slovník, jemuž rozumíte. Pokud se naučíte pár cizích slov, která jinak nepoužíváte, mohl by někdo z posluchačů položit otázku, jíž nebudete rozumět. Vyjadřujte se pouze k tématu a neodbíhejte příliš bokem. Podávejte svým posluchačům pouze relevantní argumenty, které máte potvrzené. Pokud lze vaše argumenty vyvrátit, nebojte se zapojit do diskuze nad jejich polemikou. (Polemika často vede k domněnkám, proto se vyhněte prázdným výrazům typu „no“).
