Migréna je více než obyčejná bolest hlavy. Zjistěte, jak jí předejít

Migréna umí opravdu pekelně potrápit. Říká se, že ten, kdo ji nezažil, si neumí představit, jak moc je tahle bolest hlavy nepříjemná. Tomu také odpovídají časté mýty lidí, kteří se dělí do dvou skupin. Někteří se domnívají, že migréna je obyčejná bolest hlavy, jiní zase tvrdí, že migrénu mají, ale přitom jsou schopni normálně fungovat. Oba mýty mají se skutečnou pravdou o migréně pramálo společného. Odborně se totiž migréna označuje za záchvatovitou bolest hlavy pulzujícího charakteru, která znemožňuje provádění běžných denních činností.

Jak se migréna liší od běžné bolesti hlavy?

Migréna se řadí mezi civilizační a často i chronické choroby, u nichž příčina není doposud zcela jasná. V populaci jí trpí více ženy než muži a průměrný věk, kdy se objeví poprvé, vychází na třicátý rok věku. Nejobvyklejší frekvence je dvakrát za měsíc. Někdo jí má však bohužel častěji, někoho potká naštěstí jednou za život.

Celková prevalence migrény v České republice je 12 %. U žen se objevuje 2–3krát častěji než u mužů.

Z neurologického hlediska se jedná o silné bolesti hlavy záchvatovitého rázu, které mohou trvat až 72 hodin. V průběhu prvních 24 hodin dochází k rozvoji příznaků a stupňování bolesti. Kromě bolestí, lokalizovaných většinou pouze do jedné polokoule hlavy (nejčastěji za okem nebo v oblasti čela), migrénu také doprovází nesnášenlivost na hluk a světlo nebo nechutenství a zvracení.

Na rozdíl od toho běžné bolesti hlavy, tzv. tenzní bolesti hlavy, se projevují oboustrannou svíravou nebo tlakovou bolestí maximálně střední intenzity. Tyto bolesti zároveň dobře reagují na podání běžného analgetika a poměrně rychle mizí.

Migrénu je možné „vycítit“

Existují dva typy migrény, přičemž obě procházejí několika fázemi. U 15–18 % všech migreniků se objevuje tzv. migréna s aurou, což znamená jakousi předzvěst vypuknutí záchvatu projevující se částečným výpadkem zorného pole a světélkujícími a zářícími útvary v zorném poli.

Častějším typem však je migréna bez aury, které mohou a také nemusí předcházet prodromy neboli varovný soubor příznaků. Prodromální fází prochází přibližně 60 % všech migreniků a tato fáze se objevuje stejně jako aura několik málo hodin před rozpukem záchvatu migrény.

Prodromální fázi tedy vyplňují prodromy, které se mohou projevovat různými způsoby například velkou únavou, neklidem, úzkostí nebo malátností. Úplně nejvzácněji se může objevit předzvěst v podobě poruchy řeči, brnění nebo snížení citlivosti.

Nezáleží na tom, co jste chtěli dělat. Když se migréna objeví, překazí vám všechny plány. A to až na 72 hodin.

Další fází je bolest hlavy, která má záchvatovitý charakter. Mezi záchvaty je pacient zcela zdráv. Bolesti jsou ale tak silné, že nezvládá běžné činnosti. Člověk s migrénou se obvykle straní a uzavírá se do temné, klidné místnosti, kde vyčkává na konec záchvatu. Jakmile bolest hlavy odezní nastává fáze postdromální, která je většinou doprovázena úlevou, vyčerpáním a bolestí všech svalů.

Spouštěčem může být stres nebo jídlo

Základní příčina vzniku migrény není přesně objasněna. Dispozice k ní však prohlubuje familiární výskyt a různé spouštěče, mezi něž se řadí například stres, nedostatek nebo nadbytek spánku, sluneční svit, změna počasí, alkohol, některé medikamenty, prudké a blikající záření, dehydratace, menses, nadměrné kouření, cvičení nebo vynechání jídla.

Dámy, nezapíjejte žal červeným vínem a nezajídejte odmítnutí čokoládou. Můžete si vyvolat migrénu.

Některé studie dokonce potvrzují, že na vině mohou být potravinové spouštěče neboli konzumace nevhodných potravin, jako například červené víno, zralé sýry, ořechy nebo čokoláda. Tyto spouštěče zároveň mohou být více dominantní u žen, které celkově migrénou trpí častěji než muži. Udává se, že dokonce migrénu má 18 % celkové ženské populace.

Co dělat, když se migréna objeví a jak ji léčit

Léčba se dělí na léčbu akutní, která řeší vlastní záchvat, a léčbu profylaktickou neboli preventivní. Jakmile tedy ucítíte nástup prodromů nebo aury, je třeba varovný signál uposlechnout a sáhnout po některém volně prodejném léku. Ty však většinou bývají určeny na bolesti lehčích forem migrény. Pomoci vám tak mohou, ale ne na tak dlouhou dobu jako speciálně určené léky, které jsou na lékařský předpis a jmenují se antimigrenika.

Pokud tedy trpíte středně těžkou nebo silnou formou migrény, určitě se vyplatí po prodělaném záchvatu navštívit odborníka – neurologa, který vás vyšetří a léky předepíše, případně doporučí ještě jiné preventivní medikamenty. Cílem je snížit četnost záchvatů a zmírnit jejich intenzitu.

Nejlepší léčba migrény spočívá v eliminaci vyvolávajících faktorů a úpravě životosprávy.

Jak to tak ale už bývá, nejlepší léčbou je prevence. To znamená pozorovat a zapisovat si, jaké faktory migrénu konkrétně u vás vyvolávají a nejlépe se těmto stimulům příště vyvarovat. Důležitá je také úprava životosprávy, neboť bylo zjištěno, že migrénou více trpí lidé, kteří mají dlouhodobý nedostatek spánku, špatně a nepravidelně se stravují, mají málo tekutin a jsou často vystaveni stresovým situacím.