Jak roční období ovlivňuje lidskou psychiku? Léto přináší bezstarostnost, podzim splín

Střídání ročních období má významný vliv zejména na přírodu. Už odedávna se lidé tímto koloběhem řídili: na jaře zaseli, přes léto sklidili, na podzim se postarali o zahradu a pole a v zimě, kdy půda odpočívala, si užívali jejích plodů.

Jednotlivé roční doby mají vliv nejen na přírodu, ale také na nás samotné. Podobným opakujícím se koloběhem prochází i naše těla. Zatímco na podzim pociťujeme splín a nepohodu, na jaře si dáváme detox, abychom se připravili na plodné léto.

Prastaré mechanismy

Naše tělo funguje jako hodiny. Je dokonale přesné, a to si mnohdy ani neuvědomujeme. Tak jako jsou roční období danou a neměnnou konstantou, tak i naše těla pracují v zaběhnutém systému.

V minulosti se člověk řídil výhradně ročními dobami. Šlo především o světlo – v létě byl člověk aktivní, protože měl dostatek vitamínu D, který mu dodávalo slunce. Na podzim naopak kvůli jeho nedostatku přicházela únava, vyčerpání a zvýšená potřeba odpočinku.

V současné době na svých tělech tolik změn nepozorujeme, ale všimnout si jich přesto lze. Výzkumy totiž ukazují, že jednotlivá roční období mají vliv na funkci lidského mozku.

Podle výzkumu belgické univerzity v Lutychu je lidská pozornost nejvíce koncentrovaná v červnu, kdežto nejméně se soustředíme v prosinci. Pracovní paměť pak dosahuje maximálních hodnot v září, ale přes zimu opět klesá a snižuje se až do března.

Zvýšená vnímavost změn počasí se nazývá meteosenzitivita. Nejvíce ji pociťují starší osoby, ženy a malé děti.

Stěžejní roli hraje světlo

S přicházejícím podzimem se počasí začíná měnit, rána jsou studená a sychravá, a především je pořád tma: ráno, když jdete do práce, ale i večer, když se z ní vracíte. Věda je toho názoru, že za změnu nálady může nedostatek světla.

Délka dne se s koncem roku výrazně zkracuje, což je hlavním důvodem výkyvů nálad. Na změny ročních období reagují naše vnitřní biologické hodiny (jinak taky cirkadiánní), které nám říkají, kdy se máme cítit ospalí a kdy je načase se probudit a nabrat energii.

Kromě nálady jsou tu i jiné věci, které podzim a zima ovlivňují. V důsledku omezeného denního světla klesá naše tělesná teplota. Ta ovlivňuje tvorbu spánkového hormonu melatoninu a tím i rychlost usínání.

Světlo tak na nás má mnohem větší vliv, než by se mohlo zdát. Střídání krátkého dne a dlouhé noci má také vliv na tvorbu některých jiných hormonů, zejména těch stresových. Podzimní splín je tak vlastně přirozenou biologickou reakcí.

Sezónní změny se nemusí dotknout každého. Mnoho lidí však na podzim pociťuje méně energie a ztrátu zájmu o běžné i oblíbené činnosti.

Jaro je novým začátkem

Po uvadajícím nebo stagnujícím období zimy přichází obroda v podobě jara. Na řadě je očista těla i mysli a také probouzení přírody. Jaro signalizuje začátek něčeho nového. Zatímco první měsíce nového roku stále vnímáme jako přetrvávající zimu z loňska, s jarem přichází nové příležitosti.

Toto období pro nás časem nových začátků – započetí nových plánů, vztahů nebo pracovních zkušeností. Je to čas určený k seberealizaci, objevují se nové pocity a touhy. V tomto období máme dostatek energie pustit se svých plánů.

Jaro je spouštěčem dobré nálady. Po sychravém podzimu, který vystřídala ledová zima, nás ovládá dobrá nálada. První sluneční paprsky jsou jako probuzení a hřejivé teplo okamžitě zvedá náladu. Dny se opět začínají prodlužovat, a tak se i naše biologické hodiny vracejí do rovnováhy. Slunce navíc začíná pravidelně svítit a dodává nám vitamín D.

I přesto může být jaro ošidné. Podle odborníků se jedná o přechodné období mezi studenou zimou a hřejivým létem, což může tělo zatěžovat. Na jaře se tak může objevit depresivní nálada, která souvisí s vyčerpávající zimou. Příčiny však mohou být i psychické. Začátkem roku jsme plní očekávání, nových plánů a předsevzetí, ale když se většina z toho na jaře nezačíná plnit, může se objevit smutek a úzkost.

V počátcích tohoto období je proto důležité doplňovat vitamíny, zejména A, E, dále beta-karoten a stopové prvky jako selen, zinek, vápník a hořčík. Tyto prvky pomohou obnovit imunitní systém a zároveň zabraňují špatné náladě.

Léto je plné energie

Odjakživa se jedná o období hojnosti. Je plné slunce, světla a energie. V létě jsou dny nejdelší, a proto se také cítíme nejvíce čilí. Jsme aktivní, veselí a užíváme si hřejivého počasí. Léto je oblíbeným ročním obdobím mnoha lidí. Jde o období, kdy máme dovolenou, těšíme se na zasloužený odpočinek a na cestování do zahraničí.

Je to doba odpočinku, relaxace a regenerace. Pro mnoho starších lidí je léto navíc léčivým obdobím – sluneční paprsky prohřívají klouby, které jsou po zimě celé ztuhlé a ulevují od bolestí.

V létě se zdá být vše krásnější a také jednodušší. Pociťujeme v sobě neutuchající sílu a přebytek energie. Veškeré problémy házíme rázem za hlavu. Protože máme v létě dostatek vitamínu D a jsme skoro neustále vystavování světlu, vznik depresí je téměř minimální. Léto je zkrátka nejradostnějším ročním období.

Ach ten podzim

A pak tu máme jedno období, které je sice symbolem barevnosti a hravosti přírody, ale také splínů, únavy a depresí. Zatímco v létě jsme si užívali dlouhé dny nabité sluncem, s přicházejícím podzimem se délka dnů nemilosrdně zkracuje.

Vznik depresí zapříčiňuje zejména prudký nedostatek vitamínu D. Počasí se mění z větrného na deštivé a slunce se objevuje minimálně. Pokaždé, když vyjdeme ven, potřebujeme buď šálu, nebo deštník. V tomto období je důležité přidat do jídelníčku mastné ryby jako je losos, které jsou bohaté na vitamíny a mastné kyseliny. Hladinu vitamínu D v těle lze zvýšit také doplňky stravy.

Deprese, lítostivé stavy, únava a nečinnost potkávají zejména ženy. Podle některých studií jsou to právě ony, kdo je více citlivý na změnu počasí. A protože podzim je plný dešťů, změn v tlaku a vyšší vzdušné vlhkosti, špatná nálada na sebe nenechá dlouho čekat.

Zima nepřináší jen sníh

Zimní svátky jsou obdobím radosti a času stráveného s rodinou. Jsou veselé, klidné a pohodové. Ne vždy je však počasí pohádkové a za okny leží hromady sněhu. Zimu reprezentuje také déšť a teploty okolo nuly. Většinu času je pod mrakem a nebe má stejnou barvu jako země. Všechno je šedé a bezbarvé, a tak nějak se barvy ztrácí i z našich životů.

Nedostatek světla a monotónní počasí zapříčiňují, že se v těle tvoří málo serotoninu. Jedná se o hormon, který se podílí na našich náladách. Čím méně ho v těle je, tím horší máme náladu. A právě kvůli typicky šedému zimnímu počasí je toto období spojováno se změnami nálad a depresemi.

Pokud je pod mrakem delší dobu, špatná nálada se může prohlubovat. Duševní problémy jsou výrazně ovlivňovány počasím a jsou spojovány převážně se zeměmi, kde takové počasí trvá delší dobu (např. Anglie). Šedé mraky, bouřka a déšť však nemusí přicházet pouze v zimě. Mohou se objevit v kterémkoli ročním období. Během těchto meteorologických jevů se snižuje produkce serotoninu, což může mít za následek špatnou náladu jak v zimě, tak v létě.

Aspoň se nám bude dobře spát…

Deštivé počasí nemusí být vždy synonymem pro špatnou náladu. Kapky bubnující o chodník, parapet nebo okno mají totiž svým způsobem uklidňující účinek. Tyto zvuky se podobají tzv. růžovému šumu (zvuk snižující aktivitu mozku), díky čemuž můžeme zaznamenat snadnější usínání nebo i lepší spánek. Určitě si vybavíte situace, kdy někdo při pohledu z okna na padající kapky řekl: „Alespoň se nám bude dobře spát.“

Jakkoli je moderní doba uspěchaná, naše těla jsou stále spjata s přírodou. Ovlivňují nás nejen různé roční doby, ale také jednotlivá počasí. Zatímco slunce nám dobíjí baterky a dodává energii a odvahu všechno zvládnout, déšť a bouřkové mraky v nás posilují smutek, splín a deprese.

Každé počasí však má něco do sebe – slunce dokáže občas spálit, zatímco vlahý déšť rehabilituje duši a zklidňuje mysl.