Fenomén body positivity hlásá bezpodmínečné přijetí vlastního těla bez ohledu na jeho tvar nebo velikost. Je ale správné oslavovat krásu skutečně všech těl?

Nový typ ideálu krásy a vnímání těla může snadno sklouznout k omlouvání obezity.


Společenský tlak na dokonalý ideál krásy zobrazovaný v médiích podporuje názor, že když se někdo liší, je to špatně. Lidem nepřijde divné křičet na ulici na korpulentního člověka, aby shodil pár kilo, nebo se mu dokonce veřejně posmívat.

Protože z akce vždycky plyne reakce, vzniklo hnutí body positivity, které oslavuje různorodosti těla. Malé, velké, s nejrůznějšími nedostatky – všechna těla jsou krásná. Kde je ale hranice toho, co by mělo být přijímáno a co už je zdraví nebezpečné?

Od žen kyprých tvarů ke štíhlým modelkám

Ideály krásy se v dějinách různě měnily. Zatímco antickým ideálem byla žena plných tvarů s dlouhými vlasy, Egypťané obdivovali symetrické linie a štíhlou postavu.

Japonsko zase několik století zpátky žádalo bledou pleť, růžově kontrastující tváře a úzké rty.

V renesanční Itálii měly ty nejkrásnější ženy bujné tvary – malé bříško, široké boky a plný dekolt – což bylo motivováno plodností.

Ideál krásy vnímala každá kultura podle svého. S postupem času a změnou postavení a práv žen se měnilo také vznímání jejich vzhledu. Ideál krásy se vyvíjel přes vzhled přesýpacích hodin Marilyn Monroe k chlapecky štíhlému zevnějšku, který byl typický pro Twiggy.

Vypadat jako modelka chtěla někdy snad každá žena. V časopisech i reklamách byly jednu dobu vidět jen ženy s dokonalou postavou, což nepůsobilo pozitivně na psychiku reálných žen. Tlak masmédií i okolí a nereálné představy o tom, jak by ženy měly vypadat, vyústily ke vzniku hnutí body positivity. To se zrodilo z původního fat acceptance movement (v překladu „hnutí za přijetí tloušťky“), vzniknuvšího v 60. letech 20. století. Hnutí bylo motivováno snahou žen bojovat s diskriminací a hanbou, kterým čelily kvůli své váze.

Co je body positivity

Psychology Today uvádí, že hnutí prosazuje přijetí a lásku ke všem typům těl. Zpochybňuje kulturní ideál krásy, společenské vnímání, očekávání a nároky na lidské tělo.

Zároveň upozorňuje na škodlivost nevyžádaných připomínek a názorů okolí, médií a společnosti. Podporuje zdravý vztah k vlastnímu tělu prostřednictvím uvědomění a přijetí.

Vykradení významu a propagace obezity

Body positivity možná vzniklo jako potřeba se bránit nereálným požadavkům na ideál krásy, někdy ale hraničí s dalším extrémem. Oslava těla, ať už vypadá jakkoli, totiž taky není tou nejzdravější cestou. Bezvýjimečné přijetí vlastního těla někdy může být skrytou rezignací na změnu.

Body positivity nám ukazuje, že i lidé s kilogramy navíc mohou ve svém těle vypadat hezky, a to je dobře. I přesto, že nemáte míry modelky, můžete se pravidelně hýbat a žít naplno. Na druhou stranu může tento pohled vytvářet mylnou představu toho, že obezita je v pořádku, ba dokonce žádoucí.

Důležité je uvědomit si, že obezita je reálný problém způsobující řadu zdravotních komplikací. V tomto případě nejde o jiný druh krásy.

Původní záměr body positivity tak může být snadno překroucen. Snahou hnutí bylo ukázat rozmanitost lidských těl a vymanit se z ideálu krásy, za který je stále považována žena s mírami 90-60-90. Ukázat, že lidé mohou být různé barvy, že mohou bojovat s chronickými onemocněními, že si prošli traumaty, nebo bojují s nejrůznějšími poruchami.

Obezita: Proč je pro lidské tělo nebezpečná?

Lenka Bocková |6 minut čtení

Cesta k přijetí zvaná body neutrality

Hnutí body positivity není spásnou cestou k přijetí vlastního těla. Čelí také řadě kritik. Jednou z nich je to, že až příliš zdůrazňuje vnější vzhled, zatímco lidské vlastnosti a zkušenosti nechává v pozadí. Pozitivní vnímání těl navíc nemá vždycky kladnou odezvu. Tendence k tomu, aby každý z nás miloval a obdivoval své tělo, ať už vypadá jakkoli, vytváří tlak na všechny ty, kteří své tělo zkrátka milovat nedokážou.

Jako vhodné řešení se nabízí přijmout jiné hnutí, a to body neutrality. Zaujmutí neutrálního postoje se zdá být dobrým přístupem k vlastnímu tělu a tomu, jak vypadá. Ideály krásy tlačí vzhled do jednoho extrému, body positivity zase do druhého. Tělesná neutralita je prostým zaujetím nestranného postoje k vlastnímu tělu – emocionálně i fyzicky.

Prakticky to znamená to, že přestanete nenávidět své tělo za jeho nedostatky a začnete jej přijímat takové, jaké je. Nemusíte ho milovat, ani obdivovat. Tento přístup upřednostňuje funkčnost před vzhledem a odstraňuje také očekávání konkrétních pocitů vůči tělu (jako je právě pozitivní nebo negativní vnímání).

Body neutrality má být realističtějším vnímáním těla pro ty, kteří se potýkají s výraznou tělesnou nespokojeností, poruchami příjmu potravy nebo různými traumaty.

Přijetí bez ohledu na okolnosti

Nezáleží na tom, jaký tvar, barvu nebo velikost má vaše tělo. Nejde ani o to, jakého jste pohlaví, či jakými disponujete schopnostmi. Cílem tělesné neutrality je přijmout své tělo jako součást toho, kým jste. Nejde primárně o to, soustředit se na to, jak tělo vypadá. Body neutrality má jediný požadavek, jak uvádí portál WebMDpřikládat menší význam každodenním tělesným změnám, ke kterým v průběhu času přirozeně dochází (těhotenství a porod, menopauza nebo projevy stárnutí).

Body positivity je nástrojem sebelásky. Jeho cílem ale není obdivovat své obézní tělo a omlouvat nicnedělání. Opravdu milovat své tělo znamená dávat mu vše, co potřebuje, nezanedbávat ho, dbát na zdravý životní styl (občas i trošku zhřešit) a dělat to, co je pro něj nejlepší. Zároveň ho přijímat takové, jaké je – s jizvami po operacích, se skvrnami po kožních onemocněních nebo s povislou kůží po porodu.


SDÍLEJTE ČLÁNEK
0
Přidat k oblíbeným
0
Vstoupit do diskuze
Stáhnout PDF

Tyto webové stránky používají soubory cookie ke zlepšení uživatelského zážitku. Používáním našich webových stránek souhlasíte se všemi soubory cookie v souladu s našimi zásadami používání souborů cookie.
Více informací