Zní vám slovo biohacking technicky? Pokud vás napadá, že by tento termín mohl patřit do informatiky nebo biologie, tak se pletete. Jde totiž o soubor různých úkonů používaných ke zlepšení funkce těla a jeho schopnosti fungovat na maximální úrovni.
Je možné si správným přístupem k tělu prodloužit život a dosáhnout co možná nejlepšího fyzického zdraví? Zásady biohackingu k něčemu takovému vedou.
Biohacking, jak název naznačuje, se zaměřuje na biologické funkce s cílem donutit tělo pracovat na maximální výkon. Jedná se o poměrně nové hnutí, které si však získává stále více příznivců. Co je na něm tak jiného a proč je tolik oblíbený?
Co je biohacking?
Jde o metodu využívající poznatky z oblastí jako je biologie, neurověda, genetika nebo výživa k dosažení vysokého fyzického nebo duševního výkonu, ale i zlepšení celkového zdraví a pohody. (zdroj: Forbes.com)
Podle Davea Aspreyho, autora knihy Smarter, Not Harder: The Biohacker’s Guide to Getting the Body and Mind You Want (2023) je biohacking globální hnutí založené na myšlence, že můžete změnit prostředí okolo vás i uvnitř vlastního těla, a mít tak plnou kontrolu nad svými biologickými procesy.
Davea Aspreyho lze považovat za jednoho z průkopníků biohackingu. Rozhodně můžeme říct, že je jedním z těch, kteří se zasadili o rozšíření tohoto pojmu v popkultuře. A kde se vlastně vzal samotný název? Asprey vysvětluje, že podobně jako když se hacker snaží ovládnout data a přinutit je k určitému chování, biohacking má za cíl kontrolu nad vnitřním prostředím těla a jeho procesy.
Biohacker je tedy ten, kdo prostřednictvím nejrůznějších metod a experimentů hledá cestu, jak vylepšit fungování svého těla.
Na poli biohackingu je ve vedle Davea Aspreyho důležitou personou také bývalý CEO Twitteru Jack Dorsey, který se věnuje meditaci a praktikuje přerušovaný půst, což doplňuje o pravidelné saunování a otužování. Ze svého těla se snaží vytěžit maximum také Asprey, který ovšem zašel ještě o něco dál. Jeho filozofie ho dovedla až k rozsáhlým osobním experimentům, které zahrnovaly užívání několika desítek doplňků stravy, ale i aplikaci injekcí s vlastními kmenovými buňkami. Asprey hrdě tvrdí, že se cítí být zdravý a plný energie a plánuje se dožít 180 let.
Kontroverzní životní styl?
Nelze říci, že by se s biohackingem mohli ztotožnit všichni. V některých kruzích má špatnou pověst, a to zejména proto, že lidé často experimentují s věcmi, které ještě nevyzkoušela věda. Mnohé genetické biohacky a další DIY (někdy je biohackingu přezdíváno do it yourself biology) vědecké postupy nejsou podloženy vědou a obecně je přístupu vyčítáno, že nemá dostatečný odborný dohled.
Odbornice na výživu Arielle Brea Loftonová říká, že pokud k této metodě přistupujete s respektem k biologii i sami k sobě, je obvykle bezpečný. Důležité je spoléhat se pouze na podložené důkazy, případně všechny nejasnosti konzultovat se lékařem.
Přináší i mnoho dobrého
Biohacking zahrnuje vše od snahy o zlepšení mozkových funkcí, přes pokusy o rychlejší hubnutí, až po zdravější životní styl. Druhů biohackingu existuje hned několik. Obvykle se dělí podle toho, na co se člověk zaměřuje. Setkat se tak lze s například age biohackingem využívajícím různých metod pro zpomalení stárnutí.
Nejvíce prozkoumaný a praktikovaný je energetický biohacking, který se soustředí na získání energie a zejména kvalitní spánek. Zahrnuje metody jako jsou světelná terapie (pro regulaci cirkadiánního rytmu), meditace pro podporu spánku či úlevu od stresu, časované požití kofeinu, nebo nošení brýlí blokujících modré světlo.
Biohacking je všestranný nástroj, který prostřednictvím různých metod dokáže pomoci snížit úroveň dlouhodobého stresu a zlepšit psychiku, zkvalitnit spánek, regulovat tělesnou váhu, zlepšit fyzickou kondici, posílit imunitu, snížit krevní tlak, zlepšit trávení nebo zvýšit odolnost vůči nemocem.
Jak začít s biohackingem
Prvním krokem, který může učinit naprosto každý, je změna životního stylu. Tato změna bude zahrnovat úpravu jídelníčku, přidání zeleniny a potravin bohatých na bílkoviny, vitamíny a minerály. Správnou funkci celého těla lze podpořit potravinovými doplňky. Ty jsou jedním ze základních pilířů biohackingu. Podlé této filozofie vedou správně užívané doplňky stravy k dlouhověkosti. Nejde však jen o vitamín C. Je třeba zjistit, co vašemu tělu chybí a přesně to mu dodávat. Vhodné je také vědět, že nejúčinněji se vstřebává lipozomální forma vitamínů. Zaměřit se můžete také na vodu, kterou pijete a optimalizovat její rozbor – snížit obsah chloridu a fluoridu, upravit pH.
Možností, jak začít s biohackingem existuje celá řada. Ze začátku zkuste změnit své návyky jednoduchými kroky. Začněte více cvičit, upravte stravování. Doporučuje se například eliminační dieta. Ta spočívá v tom, že ze svého jídelníčku vyřadíte jednu potravinu a po čase ji opět začnete pomalu zavádět. Poté sledujete, jak na ni vaše tělo reaguje. Tato metoda může vést k odhalení alergií, zánětů, zažívacích potíží apod. Oblíbenou metodou biohackingu je také přerušovaný půst.
Další možností je zaměřit se na svůj cirkadiánní neboli biologický rytmus. Vhodná je také meditace a snaha o zlepšení soustředění. Tělu prospěje intervalový trénink vyvážený efektivním odpočinkem. Dlouhověkosti přispívá psychická pohoda, chladová terapie nebo bylinné adaptogeny. Sledování procesů v těle lze sledovat prostřednictvím testů a měření (pozorování těla, měření tlaku, krevní testy, sběr dat, měření pH apod.).
Co jsou biologické hodiny a proč jim věnovat pozornost?
|5 minut čtení
Ne všechno je biohacking
Úprava stravování, více pohybu, dieta nebo užívání doplňků stravy sice vedou ke zlepšení fyzického stavu vašeho těla, ale to ještě neznamená, že se z vás stal biohacker. Metoda samotná spočívá v hledání možností, jak své tělo posunout ještě dál a vytěžit z něj maximum. Často zahrnuje různé experimenty, ať už ty bezpečnější (jako zkoušení různých bylin, otužování, měření kvality spánku, terapie červeným světlem nebo vibrační terapie), nebo ty kontroverznější (kam patří různé experimenty s vlastním biologickým materiálem).
Některé metody biohackingu lze bezpečně provádět doma, a pokud vám nebudou vyhovovat, lze s nimi jednoduše přestat (mluvíme o sledování spánku, zapisování účinků kofeinu, regulaci modrého světla apod.). Obecně je kladen důraz na opatrnost. Některé experimenty totiž nelze předvídat a v jejich důsledku může snadno dojít k vedlejším účinkům nebo nežádoucím reakcím.
