Všichni jsme to zažili. Při první návštěvě v ordinaci se lékař nejdříve vyptá na obtíže, pak dá pokyn „Odložte si“, a následuje tělesná prohlídka. Není to v době moderních zobrazovacích metod a telemedicíny tak trochu anachronismus?
Že tomu tak není, hned ukážeme na příkladu jedné diagnózy.
Co to znamená „fyzikální vyšetření“
Fyzikální vyšetření se opírá pouze o lékařův rozum a smysly.
Z definice vyplývá, že ho ani sebevětší technický pokrok nahradit nemůže, neboť pak už by se nejednalo o fyzikální vyšetření lékařem.
Samo vyšetření je navíc začátkem léčby. Během rozhovoru a tělesné prohlídky se navazuje důvěra a spolupráce mezi nemocným a lékařem, rodí se naděje v uzdravení, a naděje, jak známo, léčí.
Šťoural by namítl, že kdesi už se rodí automaty, které lékařovy ruce i smysly nahrazují, a že jeho rozum snadno a lépe zastane umělá inteligence... Inu, pak možná bude načase definici změnit. Zatím se ale budeme držet původního významu.
Co fyzikální vyšetření obnáší
To záleží na konkrétních okolnostech a na specializaci lékaře. Co zajímá stomatologa, nezajímá porodníka ani pediatra na porodním sále. Jinak vyšetřuje kardiolog, jinak ortoped, neurolog nebo kožní lékař, o psychiatrech nemluvě. Principy fyzikálního vyšetření ale musí znát všichni.
Obecně se dá říci, že při fyzikálním vyšetření lékař pacienta prohlédne od hlavy až k patě. Prohmatá mu břicho, poslechne si plíce... Někdy se celá záležitost odehraje bleskově (psychiatr), jindy zabere hodinu (kardiolog).
Vždy je dobré mít k ruce pár jednoduchých pomůcek. Hodí se ústní lopatka neboli špátle, fonendoskop a neurologické kladívko. V zásadě ale stačí citlivé ucho, bystrý zrak a šikovné ruce.
Co se dá fyzikálním vyšetřením zjistit
Příklad poslouží pro ilustraci nejlépe: Pacient si stěžuje, že je už měsíc nějaký unavený, zadýchává se, kašle a ztratil chuť k jídlu. Lékař se doptá na podrobnosti i na dřívější zdravotní stav.
Po fázi rozhovoru dojde na vlastní fyzikální vyšetření. Jeho postup se dá shrnout do zkratky „čtyři P“: Pohled, Pohmat, Poslech a Poklep.
- Že má pacient promodralé rty, viděl lékař už od dveří, stejně jako to, že je zadýchaný. Zblízka uvidí oteklé nohy a nápadné žíly na krku.
- Pohmatem na zápěstí rozezná puls nepravidelný zrychlený, při prohmatání břicha objeví zvětšená játra.
- Při poslechu fonendoskopem zaznamená srdeční šelest a chrůpky na plicích.
- Poklepem hrudníku shledá zvětšené srdce.
Protože žijeme v 21. století, proces diagnostiky samozřejmě fyzikálním vyšetřením neskončí. V našem případě budou následovat vyšetření pomocná, jako jsou změření krevního tlaku, rentgen, EKG, ultrazvuk, laboratorní testy... Avšak s tím, co o sobě řekl pacient a co sám lékař viděl, slyšel a nahmatal, je už nyní schopen vyslovit pracovní diagnózu srdeční nedostatečnosti.
Vyšetření všemi smysly
Vedle „čtyř P“ může lékař pacienta také nenápadně očichat. Existují pachy, které jsou charakteristické pro různé typy zánětů, selhání ledvin či jater nebo pro různé metabolické poruchy.
V dobách minulých, před objevem a rozšířením laboratorních testů, by došlo i na ochutnávání. Např. obsah cukru v moči způsobí její sladkou chuť. Podle ní se známá nemoc jmenuje latinsky diabetes mellitus (medový) i česky (úplavice cukrová, krátce cukrovka).
Je na palubě přítomen lékař?
Fyzikální vyšetření je standardem v ambulancích i v nemocnici. Setkáme se s ním zejména v rámci vstupních a preventivních prohlídek, během první návštěvy u ambulantního specialisty a při každém přijetí k hospitalizaci.
Stává se však také, že nemocný dorazí za lékařem domů, třeba soused, nebo během dovolené na chalupě. Nebo se v letadle či v divadle ozve z reproduktoru známé: „Je mezi vámi přítomen lékař?“...
Mimo vybavenou ordinaci nezbývá než improvizovat, a případně si zašlé znalosti o „čtyřech P“ hodně rychle vybavit. Ostatně i v terénu se základní fyzikální vyšetření stále snadněji doplňuje o pomocné metody přístrojové. Moderní internista už chodí po světě s fonendoskopem se zabudovaným miniaturním EKG a vozy současné rychlé záchranné služby jsou přístrojově vybaveny jako slušná nemocnice.
Nejen lékaři, nýbrž i běžné domácnosti disponují mnoha snadno dostupnými přístroji. Běžné domácí lékárničky se nadouvají chytrými tonometry, glukometry, oxymetry, elektronickými teploměry, ba dokonce jednorázovými diagnostickými testy od testu na ovulaci přes alkoholtest až po test kovidový.
Lékařské umění se ale zatím bez dovednosti pacienta řádně vyšetřit s pomocí „čtyř P“ neobejde.