Příchod dětí ovlivní v životě mnohé. Přístup k výchově dokáže narušit nejen vztahy v rodině, ale také přátelství. Proč tomu tak je? A jak nastavit pravidla, aniž by utrpěly vaše dlouholeté dobré vztahy s kamarády a zároveň to neodskákala vaše psychika?
Máte skvělou kamarádku. Už od dospívání spolu rády trávíte čas. Na spoustu věcí máte stejný názor a tak jako s ní se dokážete zasmát jen s málokým. Když jste navíc zjistily, že jste obě těhotné a vaše starosti se nyní budou opět ubírat stejným směrem, zdálo se, že vaše přátelství nemůže už nic ohrozit. Jenže po čase se ukazuje, že to není tak docela pravda. Svůj zdánlivě stejný pohled na výchovu totiž uplatňujete každá trochu jiným způsobem.
Výsledkem je, že se vaše společné chvíle u dobré kávy proměňují v malé peklo. Zatímco vám kamarádka nadšeně vypráví nejnovější zážitky ze svého života, vy se jen díváte na to, jak její dítě neustále narušuje spokojené hraní vašeho vlastního dítěte a systematicky ničí váš byt. A najednou se přistihnete, že se vaše myšlenky točí pouze kolem jediné otázky: „Jak je odsud co nejdříve dostat?“
Proč jsou děti tak často zdrojem konfliktů
Podobné pocity zažívá nejedna maminka. A není divu. Jen v málokteré situaci se totiž naše povahy projevují tak moc jako právě ve chvílích, kdy se z nás stanou rodiče. A protože každý z nás vychází ze zcela jiných poměrů a prošel si odlišným přístupem při výchově, je zcela logické, že právě v situacích, kdy jsou děti našich přátel na našem území, dochází k největšímu množství třecích ploch. A to dokonce i v rámci vztahů, které mnoho let fungovaly bez problémů.
Jak ale z takové situace ven, když o své přátele nechcete přijít a zároveň se odmítáte dívat na to, jak se z vašeho domova pomalu a jistě stává jedno velké smetiště?
Znuděné dítě – zlobivé dítě
Představa pohodového a poklidného popovídání si s kamarádkou u šálku dobré kávy za přítomnosti dvou (či více) malých dětí se zdá jako vynikající nápad. Je ale skutečně možné takového stavu dosáhnout? Ano, je. Pokud ovšem vaši chvilku pohody nemá nic narušit, měla byste některé věci promyslet předem.
Najděte si bezpečné prostředí, kde se vaše děti nebudou nudit. Jako rodič jistě víte, že rozpoložení vašeho dítěte ovlivňuje také únava, hlad a další okolnosti. Dobře proto zvolte i denní dobu, kdy se sejdete. Jít do kavárny bez dětského koutku poté, co vaše dítě sedělo celý den doma a je unuděné k smrti, nejspíš nebude úplně ten nejlepší nápad. A pro jistotu mějte v záloze ještě jiný plán, jak děti zabavit – to pro případ, že by se vaše volba z nějakého důvodu ukázala jako ne úplně šťastně zvolená.
Je-li vaše přátelství založeno na vzájemném respektu a pochopení, nejspíš už ustálo mnohem náročnější situace, než je taktně sdělená prosba o usměrnění dítěte.
Jaká matka, taková Katka
Jenže co když ani sebelepší plánování nezabrání konfliktním situacím a dítě vaší kamarádky si zkrátka dělá, co se mu zlíbí? Chování dětí je do značné míry odrazem výchovy rodičů. Pokud se proto dítě nějak projevuje, nemusí to hned znamenat, že to dělá ze škodolibosti či jiných nesprávných pohnutek.
Dříve, než se urazíte a učiníte nějaký striktní závěr, se pokuste získat jistý nadhled. Zamyslete se: Skutečně dítě ví, co se v dané situaci sluší a patří? Nemohlo se stát, že se do podobné situace dostalo poprvé a vlastně si s ní neví rady?
Děti se samy nedovtípí
Pokud se s kamarádkou a jejími dětmi scházíte u vás doma, máte plné právo určit si vlastní pravidla. To ale neznamená, že se hned musíte chovat tvrdě, povýšeně a necitlivě. Dětem obvykle stačí říct, že si něco nepřejete, a nebát se pravidlo případně i zopakovat.
Když dítěti kamarádky neřeknete, že nechcete, aby chodilo do ložnice, že nemá sahat na nějaké drahé zařízení, nebo že poskakování po bílé sedačce, kterou jste teprve před chvílí tak pečlivě vyčistila, není úplně nejlepší nápad, nemůžete se pak na něj ani zlobit, když to udělá.
Pokud už nějaké pravidlo stanovujete, mělo by být dítěti jasné a mělo by platit vždy a pro všechny přítomné. Děti mohou být z dané situace zaskočené, často proto neuškodí ani nějaké to vysvětlení, proč dodržovaní pravidla vyžadujete.
Stanovená pravidla by měla být jasná a jejich dodržování byste měli vyžadovat od cizích i vlastních dětí.
Skutečné přátelství, nebo opičí láska
Každý v sobě máme nastavena jiná pravidla, a tak se může stát, že ani vaší kamarádce úplně nedochází, že by vám chování jejího dítěte mohlo v něčem vadit. Nejspíš vás nakonec překvapí, že dobře volená slova dokážou takovou situaci vyřešit během pár okamžiků.
Možná se ale bojíte patřičně reagovat na nevhodné chování dítěte už jen ze strachu, zda to neovlivní vaše dlouholeté přátelství. V takové situaci vám pomůže se zamyslet nad samotným přátelstvím. Jak se pozná skutečné a trvalé přátelství? Pozná se jen podle toho, že je nám s někým dobře? Nebo je postaveno na mnohem pevnějších základech?
Je-li vaše přátelství založeno na vzájemném respektu a pochopení, pak už nejspíš ustálo i mnohem náročnější situace, než jakou je taktně sdělená prosba o usměrnění dítěte.
Na způsobu komunikace záleží
Pokud si chcete v přátelství zachovat vzájemnou důvěru, měla byste s kamarádkou i s jejím dítětem mluvit taktně, ale otevřeně. Zároveň však nejde jen o to, co řekneme, ale také jak to řekneme. Ve chvíli, kdy to v nás vře, máme tendenci reagovat podrážděně a přecitlivěle. Na podobnou situaci se proto raději připravte předem. Rozmyslete si, jak budete reagovat.
Pokuste se kamarádce nebo jejímu dítěti vysvětlit, co vám není příjemné a proč tomu tak je. A emoce v tu dobu nechejte zavřené ve skříni. Čím větší klid se vám v dané situaci podaří zachovat, tím pravděpodobnější je, že tato situace vaše přátelství nenaruší, ale naopak posílí.
O čem vypovídá urážlivost
A co když se i přes veškerou vaši snahu nepodaří tuto náročnou situaci vyřešit podle plánu? Pak vězte, že vaše přátelství nejspíš nebylo tak skvělé a pevné, jak to na první pohled vypadalo. Svou kamarádku proto můžete nechat s čistým svědomím jít. Urážlivý člověk totiž dává najevo svou hloupost. A trávit čas s hloupými lidmi se, jak známo, nevyplácí.
